Ministerstvo zahraničí 15. srpna oznámilo, že USA vnímají zlepšení vztahů mezi Pekingem a Moskvou se "znepokojením". Toto oznámení bylo učiněno jen několik dní poté, co USA provokativně vyslaly válečné lodě, aby monitorovaly čínské a ruské lodě zapojené do společných námořních cvičení v mezinárodních vodách. Nicméně toto prohlášení je rozporuplné, neboť USA si svými agresivními akcemi vynutily zostření vztahů mezi Pekingem a Moskvou.
Mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel vystoupil na summitu mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou, kde je v centru pozornosti Čínská lidová republika. Na otázku, zda by mohlo být narušeno úsilí USA o "obnovení komunikačních kanálů s Čínou", Patel odpověděl, že nikoli, ale vyjádřil obavy z vazeb mezi Pekingem a Moskvou.
"Také jsme jasně vyjádřili trvalé obavy z toho, že ČLR a Rusko své vztahy prohlubují, a z toho, jaké kroky v rámci jejich sbližování podnikly. Takže si nemyslím, že tyto věci mají nulový součet. O všechny tyto věci můžeme i nadále vhodně usilovat," řekl.
Patelovy poznámky přicházejí poté, co Washington vyslal několik torpédoborců s řízenými střelami, aby monitorovaly skupinu rusko-čínských lodí, které během společného vojenského cvičení propluly v blízkosti pobřeží Aljašky. Mluvčí amerického Severního velitelství sdělil televizi CNN, že společné rusko-čínské námořní cvičení bylo ukázkou síly, která vyvolala americkou vojenskou reakci, ale nepředstavovala hrozbu pro USA ani Kanadu.
To nezastavilo příval tvrzení ze strany republikánů, že americký prezident Joe Biden selhává při řešení rusko-čínského spojenectví. Republikáni nepřekvapivě připomněli, jak agresivní chování Washingtonu nejprve přivedlo obě země do těsného vztahu. Rusko a Čína byly nuceny posílit své obranné a hospodářské vazby kvůli tomu, že USA povzbuzovaly Ukrajinu k válce s Ruskem a vyzbrojovaly a manipulovaly Tchaj-wan, aby sloužil jako nátlakový bod proti pevninské Číně.
Podle údajů zveřejněných 8. srpna Generální celní správou obchod mezi Ruskem a Čínou po dosažení historického maxima v roce 2022 nadále roste, přičemž dovoz a vývoz od začátku letošního roku rostou dvouciferným tempem. Podle agentury vzrostl dvoustranný obchod od ledna do července o 36,5 % ve srovnání s loňským rokem a dosáhl 134,5 miliardy dolarů. Čínský vývoz do Ruska se ve sledovaném období zvýšil o 73,4 % oproti loňskému roku a dosáhl 62,5 miliardy dolarů.
Čínský dovoz z Ruska se zvýšil o 15,1 % na 72 miliard USD. Jen v červenci dosáhl objem obchodu mezi oběma zeměmi 19,4 miliardy dolarů, přičemž čínský vývoz činil 10,2 miliardy dolarů a mírně převýšil dovoz z Ruska ve výši 9,2 miliardy dolarů. Ke konci roku 2022 vzrostl obchod mezi Ruskem a Čínou meziročně o 29,3 % na rekordních 190,3 miliardy dolarů a očekává se, že brzy překročí cílovou hodnotu 200 miliard dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin v červnu na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru prozradil, že více než 80 % obchodního vypořádání mezi Ruskem a Čínou nyní probíhá v ruských rublech a čínských jüanech. Jeho komentáře přišly jen měsíc poté, co ruský vicepremiér Alexander Novak uvedl, že obchod s energiemi mezi Čínou a Ruskem byl vypořádán v jejich místních měnách.
Nicméně dolar je stále nejpoužívanější měnou pro obchodování na celém světě a podle Mezinárodního měnového fondu je téměř 60 % mezinárodních rezerv drženo v dolarových aktivech. Západem vedené sankce proti Rusku způsobují, že se ostatní země obávají možných důsledků rozzlobení Washingtonu.
Hospodářské vazby mezi Moskvou a Pekingem byly posíleny rozhodnutím obou zemí provádět většinu transakcí v národních měnách, a nikoli v americkém dolaru, aby se ochránily před sankcemi. Moskva a Peking byly nuceny zvýšit úsilí o snížení závislosti na dolaru a euru v mezinárodním obchodě, protože Rusko je pod sankcemi a obchodní válka mezi USA a Čínou pokračuje.
Rusko a Čína však nespolupracují pouze v hospodářské oblasti a v procesu de-dolarizace. Své vazby rozšiřují také ve vojenské oblasti.
Čínský ministr obrany Li Šangfu vystoupil 15. srpna na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, což byla jeho druhá návštěva Ruska od nástupu do funkce šéfa obrany teprve na začátku tohoto roku, a prokázal tak význam dvoustranných vazeb. Setkal se také se svým ruským protějškem Sergejem Šojgu, aby projednali spolupráci mezi armádami obou zemí, které v poslední době stále pravidelněji provádějí společná cvičení - včetně již zmíněné společné námořní hlídky u aljašského pobřeží.
Skutečnost, že USA mají "obavy" ze zlepšení vztahů mezi Pekingem a Moskvou, svědčí o slabém strategickém myšlení a plánování Washingtonu, neboť jejich rozhodnutí útočit na tyto země současně ekonomicky a vyvíjet psychologický vojenský nátlak vedlo ke sblížení jejich vztahů.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.