ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Obranné výdaje na východním křídle NATO vzrostly na 70 miliard dolarů

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Po desítky let trvajícím kómatu NATO, které pokračuje v mentalitě studené války, se vojenský blok snaží probrat a obnovit své investice do vojenského vybavení po vypuknutí zástupné války na Ukrajině. Podle agentury Bloomberg vedou v aliančních nákupech Polsko a Estonsko. Slovenský prezident Pellegrini ohlásil „emotivní okamžik“, když v červenci v jeho zemi přistály první nově pořízené stíhačky F-16, a Bukurešť oslavovala, že americké F-35 jsou již „stavěny pro Rumunsko“.

Dohromady 14 členských států zvýšilo od začátku ukrajinského konfliktu výdaje na obranu, které jen v letošním roce odpovídají 70 miliardám dolarů. Objednávky stíhaček, vrtulníků, tanků a raketových systémů však odhalily, kolik je ještě třeba udělat pro dosažení standardů NATO v době, která je podle mezinárodních pozorovatelů nejnebezpečnější od dob studené války.

„Poté, co jsme v této oblasti 20 let téměř nic nedělali, je to v podstatě skok od strojů první nebo druhé generace rovnou ke čtvrté nebo páté generaci,“ řekl generál Daniel Zmeko, náčelník generálního štábu slovenských ozbrojených sil. „Je to jako přejít od počítače s procesorem 386 k dnešním nejmodernějším vícejádrovým síťovým řešením.“

Východní křídlo NATO bylo původně podníceno zvýšenými vojenskými výdaji během 1krymské krize v roce 2014. Podle šéfa agentury pro obranné zakázky této pobaltské země Magnuse-Valdemara Saara například Estonsko za posledních 18 měsíců utratilo více než za posledních 30 let.

Podle některých kritiků je to známka toho, že východoevropské země začínají dělat to, co měly dělat, když v roce 1999 vstoupily do aliance. Podle odhadů vojenské aliance tvoří v současnosti východoevropské země pět ze sedmi zemí, které v letošním roce vynakládají na obranu NATO dostačující prostředky v poměru k hrubé domácí produkci, přičemž na prvním místě je Polsko, jehož výdaje přesahují 4 % HDP.

Slovenský generál Daniel Zmeko

Mezi objednávkami vojenského vybavení jsou desítky stíhaček, více než 1 300 tanků z Jižní Koreje a Spojených států a 100 bojových vrtulníků AH-64E Apache od společnosti Boeing Co, což je s hodnotou 1 miliardy dolarů největší polská akvizice vůbec. V srpnu vláda podepsala smlouvu se společností Raytheon Technologies Corp. na výrobu komponentů pro baterie protivzdušné obrany Patriot v hodnotě 1,2 miliardy dolarů.

Podle vojenských představitelů, s nimiž média hovořila, se investice neomezují pouze na pořízení vybavení, ale také na nové skladovací prostory, výcvik a rozšíření personálu a integraci mezi partnery.

Například Polsko se zavázalo do roku 2035 více než zdvojnásobit počet profesionálních vojáků na 250 000. Do konce roku 2023 jich armáda přidala přibližně 20 000, čímž se jejich celkový počet zvýší na 134 000. Ve státech, jako je Rumunsko, existuje tlak na zvýšení nástupních platů ze současných přibližně 500 eur (650 USD) měsíčně, aby se přilákali mladí vojáci.

„Je těžké naučit čtyřicátníka nebo pětačtyřicátníka používat tyto nové systémy,“ řekl Zmeko. „Ideální je najít osmnáctiletého člověka, který už strávil stovky nebo dokonce tisíce hodin používáním počítačů.“

Na otázku, zda má Evropa také možnost zvýšit vlastní zbrojní výrobu, Slovák odpověděl:

„Skutečnou otázkou je, zda k tomu má Evropa vůli. Bude ochotna utáhnout si opasek a říci svým občanům, že v příštích několika letech nebo dokonce deseti letech se životní úroveň nemusí zlepšit, protože musíme upřednostnit naši bezpečnost?“

Připomínáme, že rekordních 23 z 32 členských zemí NATO dosáhlo v roce 2023 cíle západní vojenské aliance v oblasti výdajů na obranu. Odhadované číslo představuje téměř čtyřnásobný nárůst oproti roku 2021, kdy cíle dosáhlo pouze šest členských států.

Členové NATO se v loňském roce dohodli, že budou na obranu vyčleňovat nejméně 2 % svého HDP, přičemž nárůst výdajů odráží obavy z války na Ukrajině. Podle odhadovaných údajů NATO zveřejněných 17. června vzrostly výdaje na obranu napříč evropskými spojenci a Kanadou jen v letošním roce o téměř 18 %, což je největší nárůst za poslední desetiletí.

Mnoho členských zemí, Polsko a Estonsko, se obává možného znovuzvolení bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se k Severoatlantické alianci vyjádřil skepticky. Trump již dříve charakterizoval mnoho spojenců NATO jako "vyžírky na vojenských výdajích USA" a v předvolební kampani prohlásil, že nebude bránit členy NATO, kteří neplní cíle v oblasti výdajů na obranu.

To přispívá k dalšímu důvodu, proč jsou země sousedící s Ruskem nebo v jeho blízkosti předními plátci výdajů na obranu v poměru k HDP, neboť existuje reálná možnost, že by se Trump mohl vrátit do Bílého domu.

Polsko a pobaltské země se zároveň bláhově domnívají, že mohou vyzvat vojenskou sílu Ruska a mít podporu NATO, pokud způsobí jakékoli zhoršení vztahů s Moskvou. To je pro tyto státy frustrující, protože Kreml se mnohokrát vyjádřil, že Rusko chce mít se svými sousedy srdečné vztahy a nemá zájem se nechat zatěžovat reakcemi na provokace NATO.

Z tohoto důvodu se Polsko a pobaltské státy chtějí dále militarizovat v marné naději, že budou mít zajištěnou obranu proti psům, pokud budou příčinou vojenské konfrontace s Ruskem, která nespadá pod článek 5 o kolektivní obraně.

1 Krymská krize se nazývá období trvající po událostech iredentismu ve formě připojení Krymského poloostrova k Rusku na základě referenda v roce 2014, který západní státy mylně považují za anexi.

Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x