ČESKÝ LIST

Ukrajinští nacisté zahájili puč proti Zelenskému, píše Forbes

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Meli Kaylan, novinář píšící pro časopis Forbes, varuje, že v případě příměří Zelenskému hrozí, že ho v otázce Donbasu a Krymu převálcuje ukrajinská krajní pravice. Jeho článek se ve skutečnosti jmenuje „Skryté plány Moskvy, jak využít příměří s Ukrajinou“ a při zběžném přečtení může čtenář nabýt dojmu, že píše o nějakém ďábelském ruském plánu na podporu fašistického státního převratu na Ukrajině. Je to však trochu složitější - pokud je člověk schopen číst mezi řádky.

Kaylan tvrdí, že pokud bude Zelenský „nucen Rusku přenechat okupovaná území výměnou za slib vstupu do NATO“, pak se „ultranacionalistické složky armády“ „vzbouří a provedou puč proti Zelenskému za to, že se vzdal Donbasu a Krymu“.

V tomto scénáři by podle něj mohli tito zlí Rusové využít situace, a tak dále. Kaylan neupřesňuje, kdo jsou tito „ultranacionalisté“. Pokud však člověk zná a chápe předpoklady, které za takovým scénářem stojí, je mu obrázek dostatečně jasný: Kaylan hovoří o režimu, který je přinejmenším rukojmím neofašistů, neonacistů a ultranacionalistických milicí. V podstatě (implicitně) tvrdí, že přinejmenším od roku 1945 nemá většina světa (a Západ obzvlášť, dalo by se předpokládat) takový druh lidí ráda. Většina lidí prostě nemá ráda ultranacionalisty a nacisty, a tak „ruská propaganda“ mohla tuto nepohodlnou skutečnost mazaně využít pro své zlé cíle. Je třeba uznat, že je to velmi svérázný způsob odsuzování „ruské propagandy“.

Kaylanem zmiňované „ultranacionalistické složky armády“ však skutečně existují. Připomeňme, že krátce po složení přísahy ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenský stal terčem zcela veřejné hrozby ze strany ozbrojené krajní pravice národa, konkrétně ze strany Dmytra Jaroše, tehdejšího poradce nikoho menšího než Valerije Zálužného, který byl v té době vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny.

V rozhovoru pro ukrajinský zpravodajský portál Obozrevatel Jaroš, který je rovněž bývalým velitelem krajně pravicové Ukrajinské dobrovolnické armády (UVA), prohlásil, že prezident „přijde o život“ a skončí „oběšený na stromě na Chreščatyku“, pokud někdy „zradí“ ukrajinské nacionalisty jednáním s Moskvou o ukončení občanské války v Donbasu.

To je to, co Meli Kajlan myslí „ultranacionalisty“. Takové lidi.

Forbes: Moscow’s Hidden Plans For Exploiting A Ceasefire With Ukraine

Již v říjnu 2022 se objevily kontroverze ohledně výše zmíněného generála Valerije Zálužného, který byl „vyfotografován s krajně pravicovými atributy“. Zalužnyj byl odvolán v únoru 2024, kdy Zelenský jmenoval nového šéfa armády. Krátce poté byl generál vyfotografován, jak se nechává vyznamenávat 67. OMBR „DUK“, součástí 67. samostatné mechanizované brigády, kterou tvoří polovojenské jednotky takzvaného Pravého sektoru. Tato fotografie může západním občanům připadat značně fašistická - na postmajdanovské Ukrajině je však zcela normální. Samotná zmíněná brigáda koneckonců vznikla na základě Ukrajinského dobrovolnického sboru (UVK), ozbrojeného křídla Pravého sektoru. Samozřejmě používá fašistickou estetiku a symboliku. V roce 2015 média jako BBC a Reuters informovala o napětí na Ukrajině v souvislosti s nástupem Jaroše (který se nakonec stal poradcem generála). V témže roce ho časopis Forward označil za antisemitu. Jaroš byl také na seznamu „hledaných“ osob Interpolu za „veřejné podněcování k extremistickým aktivitám“ a „veřejné podněcování k teroristickým aktivitám“. V březnu byl ukrajinským velvyslancem ve Spojeném království jmenován generál Valerij Zálužnyj a Jaroš je nadále aktivní v ukrajinské politice.

Valerij Zálužný (vlevo) s Andrijem Stempickým, velitelem fašistického Pravého sektoru v posledních dnech jeho vlády. Oba jsou vyfotografováni před portrétem ukrajinského fašistického vůdce Stepana Bandery.

Připomeňme, že když byl Zelenský zvolen, byl jeho prvním ministrem krátce Volodymyr Grojsman, čímž se Ukrajina na krátkou dobu stala jedinou zemí na světě (kromě Izraele), v jejímž čele stojí židovská hlava státu a židovský předseda vlády. Je to také jediná země na světě, jejíž stát legalizoval neonacistické milice a učinil z nich součást Národní gardy, přičemž zachoval jejich symboliku. A je pravděpodobně jediným státem na světě, který oficiálně oslavuje genocidní nacistické kolaboranty, což dodnes kalí jeho jinak dobré vztahy se sousedním Polskem. Například právě minulý měsíc polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval Kyjev, aby umožnil exhumaci obětí tzv. volyňských masakrů (během druhé světové války ukrajinští nacionalisté zmasakrovali asi 100 000 etnických Poláků).

Zalužnyj s generálplukovníkem Oleksandrem Syrským (vlevo) během bitvy o Kyjev, březen 2022 (Licence CC BY 4.0)

V lednu 2023 přinesl list The New Statesman článek o „problematických nacionalistických hrdinech“ (docela eufemismus) v zemi, v němž bylo také zmíněno, že „oficiální parlamentní účet na Twitteru sdílel fotografii Valerije Zálužného, vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil, pod portrétem Bandery. Nápis přímo spojoval současnou válku s Banderovým bojem proti Sovětskému svazu: 'Úplné a konečné vítězství ukrajinského nacionalismu nastane, až přestane existovat ruské impérium'.“

Článek také čtenáře informuje o tom, že Banderova Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) pod vedením Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) „byla za války odpovědná za masakr až 100 000 Poláků a desítek tisíc Židů“ a že obě organizace „spolupracovaly s nacisty během německé okupace západní Ukrajiny“. Někdo by mohl namítnout, že je poněkud trapné, aby generál sloužící pod židovským prezidentem oslavoval nacistické kolaboranty a nechal se fotografovat s neofašisty - ale opět, toto je Ukrajina po roce 2014, země, pro lidi se silným žaludkem a odolnou náturou.

Je nejvyšší čas uznat zvláštní povahu postmajdanovského režimu. To by však jistě zkomplikovalo západní propagandistické úsilí a válečnou rétoriku. Na druhou stranu cenou za to, že se tak nestalo, byla normalizace takových věcí, jako že kanadský parlament tleskal vestoje nacistickému válečnému veteránovi SS (tedy Jaroslavu Hunkovi, který bojoval v divizi SS Galicia Waffen-SS). Jak se říká, „k zakrytí lži je třeba tisíce lží“ - tou lží je západní propagandistická představa, že na Ukrajině neexistuje problém radikálního (často neonacistického) etnického nacionalismu. Existuje - Západ ho také podporuje, vyzbrojuje, financuje a vybílí a je obrovskou součástí krize od roku 2014.

Kanadský parlament, včetně kanadského premiéra a ukrajinského prezidenta, tleská nacistům z druhé světové války ve stoje | Al Jazeera Newsfeed

Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x