Ben Wallace, bývalý ministr obrany v konzervativní vládě, řekl BBC, že labouristická vláda podkopala snahu Spojeného království pomoci Ukrajině. Jeho výtky vůči Starmerově vládě přicházejí v době, kdy podpora Ukrajině stále klesá, zejména po zvolení Donalda Trumpa v USA, což ovlivňuje postoje evropských spojenců.
Trumpův triumf a vyhazov Yoava Gallanta. „Hluboký stát potřebuje Donalda Trumpa“
Rostislav Lussier
Proč mohl Trump vyhrát volby?
Víme, co se stane, když hluboký stát nedosáhne výsledku, který chce.Rozpoutá se peklo, stejně jako po volbách v roce 2016.Zkuste si vzpomenout, jaké to bylo.Zkuste si vzpomenout na právní výzvy a žaloby, hecování a nadávky, falešná obvinění z volebních podvodů a ruského vměšování a celkovou diskreditaci volebního procesu.Zkuste si vzpomenout na pouliční protesty, rozzuřené antifašistické davy potýkající se s policisty a neutuchající výbuchy hněvu namířené proti „novému Hitlerovi“.
Vzpomínáte si na to?
Tak to dopadá, když hluboký stát nedosáhne svého.
Všimli jste si, že v roce 2024 k žádnému podobnému projevu vykonstruovaného hněvu nedošlo? Všimli jste si, že liberální média vyzývají ke klidu a jednotě a že je téměř nemožné najít bojovný nebo nepřátelský článek namířený proti Trumpovi?
Není to případ „psa, který neštěkl“; případ, kdy by skeptický člověk měl předpokládat nečistou hru nikoli z toho, co slyší, ale z toho, co neslyší?
Důvodem, proč byly výsledky voleb „svobodné a spravedlivé“, totiž není to, že zpravodajská komunita přestala falšovat volby, ale to, že žádné falšování nebylo zapotřebí. Chtěli, aby Trump vyhrál, protože Trump byl „jejich člověk“.
Než vysvětlím, co tím myslím, dovolte mi podělit se o e-mail, který jsem v pondělí, den před volbami, poslal svému příteli:
Trump vyhraje...
Hluboký stát potřebuje populárního prezidenta, aby mohl verbovat teenagery z červených států do války s Íránem...
Harrisová takovou přitažlivost nemá.
Nepomáhá to vysvětlit, proč se média z Trumpova vítězství nezbláznila a nepranýřovala ho jako rasistu a fašistu a homofoba, jak to obvykle dělají?
Jak už to tak bývá, hluboký stát - který bezvýhradně podporuje stát Izrael - Donalda Trumpa potřebuje. Potřebují charismatického, populistického ohnivého hrdinu, který by podpořil nábor a stál v čele válečného tažení. Harris to nedokáže. Harris měla problém přilákat na svá shromáždění i stovku příznivců.
Ne, to je úkol pro vůdce, který je důvěryhodný, obdivovaný a milovaný. Je to úkol pro muže, který má důvěru u mladých mužů z červených států, kteří tradičně bojují v amerických válkách. To je úkol pro Trumpa.
"Premiér Benjamin Netanjahu: Vážený Donalde a Melánie Trumpovi, gratulujeme k největšímu návratu do historie! Váš historický návrat do Bílého domu nabízí nový začátek pro Ameriku a mocné obnovení velkého spojenectví mezi Izraelem a Amerikou."
To však neznamená, že by hluboký stát upustil od své procenzurní, prokontrolní a protiobčanské agendy. (Znamená to jen, že se jejich celkové priority přesunuly k naléhavějším problémům, jako je íránský útok balistickými raketami na Izrael, ke kterému může dojít kdykoli. Trump bude muset nejen reagovat na tento útok; bude také požádán o nasazení amerických jednotek proti íránské hrozbě. A vzhledem k Trumpově dosavadnímu podlézání Izraeli (a také ke 100 milionům dolarů, které jeho kampani věnovali sionističtí dárci) očekáváme, že vyhoví. Žádný prezident nikdy neprokázal Izraeli tak neochvějnou loajalitu jako Donald J. Trump. Máte vůbec představu o tom, jak vysoce je Trump v Izraeli ceněn? Podívejte se na tento mimořádný klip, v němž dva izraelští televizní moderátoři při oslavách Trumpova vítězství v přímém přenosu popíjejí panáky whisky:
"Bůh žehnej Americe a izraelskému lidu"
Dovedete si představit, jaká by byla reakce, kdyby podobný přípitek předvedli v celostátní televizi vědci v Moskvě? Zde je další „povinný“ projev emocí, který předvedl pěšák, jenž odstřeloval civilní enklávu v Gaze a přitom řval „Bůh žehnej Izraeli a Bůh žehnej USA“.
"Izraelští vojáci oslavují vítězství Donalda Trumpa"
A tady je moderátor televizní soutěžní hry, který vede publikum v tradiční oslavné písni k velké fotografii Trumpa na obrazovce za ním.
"Izraelská média oslavují Trumpovo vítězství. Izrael absolutně zbožňuje Donalda Trumpa."
Je jasné, že Trumpa mnozí Izraelci považují za amerického mesiáše, který na Blízký východ vyšle své legie mladých mužů, aby porazili nepřátele Izraele a pomohli sionistickému státu stát se regionálním hegemonem. To je přinejmenším naděje; skutečnost může být daleko jiná. Snažíme se však poukázat na to, že Trumpova užitečnost pro Izrael mohla být rozhodujícím faktorem v přístupu hlubokého státu k prezidentským volbám v roce 2024. To je samozřejmě jen můj vlastní pohled.
Hádejte, kdo ještě podporuje Donalda Trumpa?
Anti-Defamation League (zkráceně ADL, do češtiny překládáno jako „Liga proti hanobení“, „Liga proti pomluvám“ nebo „Liga proti nactiutrhání“) je nestátní nezisková organizace založená v roce 1913 ve Spojených státech amerických. ADL bojuje proti antisemitismu a jeho vyhroceným formách a vedle zájmu Židů podle vlastního tvrzení také chrání zájmy ostatních lidí. ADL rovněž hájí bezpečnost Izraele po celém světě.
Nyní ke Gallantovi...
Překvapivé odvolání izraelského ministra obrany Yoava Gallanta je významné z mnoha důvodů, z nichž žádný nebyl popsán v mainstreamových médiích. Netanjahu tento krok zdůvodnil v úterním prohlášení:
"Uprostřed války je více než kdy jindy zapotřebí plné důvěry mezi premiérem a ministrem obrany... Bohužel, i když v prvních měsících kampaně taková důvěra a velmi plodná práce existovala, v posledních měsících tato důvěra mezi mnou a ministrem obrany dostala trhliny."
To je nesmysl. Mezi Netanjahuem a Gallantem nedošlo k žádné „krizi důvěry“. Ministr obrany byl propuštěn, protože se ohradil proti improvizovanému (a idiotskému) způsobu vedení války.Jako voják chtěl vidět realizaci ucelené strategie, která by jasně formulovala cíle mise a způsob, jakým lze těchto cílů reálně dosáhnout.Ale - jak je každému, kdo sledoval vývoj tohoto krvavého fiaska - je jasné, že neexistuje žádný bojový plán, žádná strategie ani žádná konečná hra.Netanjahu od samého počátku létá v oblacích a udržuje si na své straně většinu obyvatelstva pravidelnými taktickými triumfy, které bijí do očí, jako jsou vybuchující pagery nebo atentát na Hassana Nasralláha. Bibi se řídí teorií, že válka není donucovací prostředek k dosažení strategických cílů, ale série podivných akcí, jejichž cílem je získat podporu veřejnosti. Vyhození Gallanta jen potvrzuje, že Netanjahu hodlá pokračovat ve stejném sebevražedném duchu a zaplétat Izrael do dalších a dalších konfliktů, pro které neexistuje jasná definice vítězství ani plán na ukončení bojů. Jedná se skutečně o „věčné války“.
Nechápejte mě špatně, Gallant není v žádném případě „dobrý chlapík“, je jen o něco racionálnější než blázni, kteří se rychle stávají většinou Bibiho válečného kabinetu. Toto je výňatek z článku v The Times of Israel:
Úředník blízký premiérovi řekl listu The Times of Israel, že ministr obrany Yoav Gallant byl propuštěn z profesních důvodů, a ne kvůli koaliční politice.
Úředník, který hovoří pod podmínkou anonymity, říká, že Gallant.... před šesti měsíci obhajoval diplomatické řešení v Libanonu, které by nesnížilo schopnosti Hizballáhu, a byl proti zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha , dokud tento krok nepodpořily IDF.
Pokud jde o Gazu, tvrdí úředník, Gallant se bránil tomu, aby IDF vstoupily do Rafáhu kvůli americkému tlaku, a bojoval proti Netanjahuovu a většinovému postoji kabinetu, pokud jde o nutnost setrvat na 1filadelfském koridoru. Úředník blízký Netanjahuovi tvrdí, že Gallant byl propuštěn z profesních důvodů,Times of Israel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci vysvětluje důležitost Filadelfského koridoru | Foto: Ohad Zwigenberg/Reuters | Zdroj: Reuters
Sto metrů široký pás území, který lemuje hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem, se stal hlavní překážkou pro uzavření jakékoliv dohody mezi Izraelem a hnutím Hamás, protože pás, který má být demilitarizovaný a neutrální, se samovolně rozhodl vojensky kontrolovat Izrael, který nerespektuje žádné mezinárodní dohody.
Shrňme si to:
Gallant před šesti měsíci obhajoval diplomatické řešení v Libanonu.
byl proti zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.
Gallant se postavil proti vstupu IDF do Rafáhu.
A bojoval proti Netanjahuově ....pozici ohledně nutnosti setrvat na filadelfském koridoru.
V těchto otázkách se Gallantovy názory úzce shodují s názory většiny lidí na celém světě, kteří jsou proti izraelským provokacím a eskalaci.
Co nám to říká?
Říká nám to, že Gallant se staví proti zbytečnému, nesmyslnému krveprolití, které nedosahuje žádného strategického cíle a slouží pouze k podkopání bezpečnosti Izraele. Ukazuje to, že ministr obrany chtěl, aby izraelské operace byly v souladu s konvenční vojenskou teorií, která uznávala klesající schopnost Izraele vést tažení na více frontách. Ukazuje, že jeho názory na vedení války se zásadně lišily od názorů Netanjahua, který věří, že hlavním cílem ozbrojeného konfliktu je způsobit nepříteli bolest. A také nám říká, že Gallant byl stále více znepokojen směřováním války a tím, jak Izrael hrubě přecenil své vojenské schopnosti.
Opět neříkáme, že Gallant je ctnostný člověk. Právě naopak, ten člověk je zmijozel. Přesto měl jeho přístup z vojenského hlediska určitý smysl. Skutečnost, že byl nahrazen dalším mesiášským šílencem, který nadšeně podporuje blokování potravin a léků hladovějícím Palestincům, zatímco nikdy nevyjádřil žádnou vizi ukončení nepřátelství, vám napoví, že izraelské vedení nemá ani ponětí o tom, do jakých problémů se dostalo. V závislosti na zuřivosti nadcházejícího íránského raketového útoku může Izrael čelit existenční krizi, kterou USA nebudou schopny změnit. Zde je krátký klip Johna Mearsheimera, který vysvětluje, jak se Izrael v současné době zmítá v mnoha válkách, které nemá šanci vyhrát:
Mluvme o třech konfliktech: O konfliktu v Gaze, konfliktu s Hizballáhem a konfliktu s Íránem. Izrael má v Gaze tři cíle. 1. Rozhodně porazit Hamás. 2. Získat zpět rukojmí. 3. Etnicky vyčistit Gazu. ....Žádného z nich nedosáhli a navíc v Gaze uvízli. V roce 2005 Gazu opustili, protože to bylo vosí hnízdo, a teď jsou tam zpátky, protože neporazili Hamás.
Co se týče Hizballáhu, pokusili se dekapitovat vedení, byli úspěšní (ale nic to nezměnilo), takže pokračovali v zabíjení obrovského počtu civilistů v Bejrútu; to nefungovalo. Tak zaútočili na zemi... a dostávají na frak v jižním Libanonu..... A nezapomeňte, že důvodem invaze bylo zastavení raketového ostřelování Izraele. Raketovou palbu však nezastavili a proti Hizballáhu neuspěli a neuspějí. Možná se nakonec podaří dosáhnout nějakého vyjednaného řešení - kdo ví - ale představa, že jejich vojenská strategie funguje? Nefungovala proti Hizballáhu a nefungovala ani proti Hamásu.
A proti Íránu? Írán je stále schopen vyslat na Izrael velké množství balistických raket... (Mearsheimer vysvětluje, jak byl izraelský útok na Írán neúspěšný.) Izraelci nemají nad Íránem eskalační převahu. (A) Izrael nemá eskalační převahu nad Hizballáhem. Hizballáh stále odpaluje rakety a střely na Izrael. A mimochodem, Hútíové (Z Jemenu) nyní také odpalují rakety na Izrael...... Tradiční představa Západu, že „Izrael je na koni“ nebo že Izrael je „na koni“, je prostě mylná. A když se podíváte na to, co se děje v Gaze, co se děje s Hizballáhem a co se děje s Íránem, Izrael má velké problémy. (Mearsheimer vysvětluje revoluci v raketové technologii, která učinila izraelskou leteckou sílu zastaralou. Netanjahu a jeho poručíci nechápou, že Izrael se již nemůže bránit proti íránským balistickým raketám). Rozhovor s Johnem Mearsheimerem
Jaká je souvislost mezi Mearsheimerovou analýzou a Gallantovým vyhazovem?
Gallantovo odvolání souvisí s „ostře formulovanou depeší adresovanou premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, v níž varoval, že izraelské válečné úsilí se stalo bezcílným a je třeba ho přeorientovat. Podle deníku Times of Israel:
Gallant v něm tvrdil, že Izrael bojuje podle „zastaralého kompasu “ a že Jeruzalém musí přehodnotit své oficiální válečné cíle, které si původně stanovil po útoku Hamásu 7. října 2023...
„Významný vývoj ve válce, zejména mezi Izraelem a Íránem, kteří si vyměňují přímé údery, vyvolává nutnost uspořádat diskusi a aktualizovat válečné cíle komplexním pohledem“ na oblasti bojů a vzájemné vazby mezi nimi, napsal údajně Gallant.....
Zatímco Izrael původně stanovil své válečné cíle jako zničení teroristické skupiny Hamás a návrat rukojmích zajatých během útoku na jižní Izrael před více než rokem, boje se od té doby výrazně rozšířily kvůli útokům íránských zmocněnců a samotného Íránu, přičemž Izrael tvrdí, že ve skutečnosti vede válku na sedmi frontách.
Předtím, než Izrael minulý měsíc prudce zintenzivnil útoky na Hizballáh v Libanonu, aktualizoval své cíle tak, aby zahrnovaly návrat obyvatel severu do jejich domovů.
Gallant se prý vyslovil pro doplnění následujících válečných cílů: na Západním břehu Jordánu „zabránit vypuknutí násilí zmařením terorismu“; v Íránu „odstrašení a udržení Íránu mimo válku“; a v Gaze „nastolení reality bez vojenské hrozby, zabránění růstu teroristických kapacit, návrat všech rukojmích a podpora alternativy k vládě Hamásu“....
Gallant byl proti válce s Íránem, a proto byl vyhozen. Teď blázni řídí blázinec a myslí si, že strýček Sam je přijde zachránit, až dostanou na frak.
Tohle je možná nejnebezpečnější situace, jaké kdy lidstvo čelilo. O budoucnosti života na planetě rozhodují fanatičtí mesiášští fanatici, jejichž chápání reality je značně pochybné a kteří věří, že každý násilný čin, který způsobí svým bližním, je požehnán všemohoucím Bohem.
A nyní chtějí, aby se Trump připojil k jejich zajíkavé válce proti Íránu, aby mohli celý region zapálit jako římskou svíci a přivolat konec časů.
Slovy Nancy Reaganové by měl Trump „prostě říci Ne“.
1Filadelfský koridor nebo Filadelfská cesta je neobydlený pás země o šířce přibližně 100 metrů lemující hranici Pásma Gazy s Egyptem. Táhne se v délce 14 km od Kerem Šalomu po Středozemní moře. Tato nárazníková zóna byla vytvořena v rámci stažení Izraele z Gazy a má zabránit přísunu zbraní pro hnutí Hamás. Hraniční přechod Rafah představuje pro Palestince jedinou možnost k překročení koridoru.Hranice mezi Gazou a Egyptem protíná město Rafah – část Rafahu je na egyptské straně a část v Gaze.
Z velké části zpustlý, prašný pás území kopíruje hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem a táhne se od Středozemního moře k přechodu Kerem Šalom, který umožňuje spojení mezi Izraelem a Pásmem Gazy. Filadelfský koridor je 14 kilometrů dlouhý a jen 100 metrů široký, přesto je v současnosti vnímán jako hlavní kámen úrazu pro dohodu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která má obě strany dovést k příměří a umožnit návrat rukojmích z Gazy do Izraele.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stále naléhavěji trvá na tom, že 14kilometrové pásmo slouží ozbrojencům Hamásu jako přepravní trasa, skrze kterou se k nim z Egypta dostávají zbraně i další zásoby, a proto je podle něj nutné, aby si Izrael udržel nad Filadelfským koridorem vojenskou kontrolu. Šéf izraelské vlády tím podmiňuje jakoukoliv dohodu o příměří, Hamás a Egypt to ale odmítají. Reélně to totiž znamená, že IDF zadržují veškerou humanitární pomoc trpícím Gazanům, díky čemuž umírají civilisté i vlivem vyhladovění a chybějící zdravotní péče, což je jeden z aspektů genocidy.
Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!
