ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Sýrie opuštěná napospas vlkům, kteří ji roztrhají na kusy je součástí plánu Velkého Izraele

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Svržení Bašára Asada se připravovalo dlouho a nemá nic společného s občanskou válkou. Nikdy se nejednalo o boj syrského lidu proti Asadovi. Prezident al-Asad však bojoval proti žoldákům, kteří byli infiltrováni a placeni ze zahraničí, proti teroristům, včetně USA vytvořené Al-Káidy a IS/ISIS.

Tradiční spojenci jako Rusko, Írán a Irák náhle zmizeli. Rusko vytvořilo zdání, že bojuje po boku již značně poškozeného syrského letectva - bezvýsledně. Pak Rusové odešli, nebo se spíše zabývali evakuací svých leteckých základen v Sýrii. Včas, než by padly do dychtivých rukou Izraele a jeho spřátelených teroristických band.

Souvislost mezi sionisticko-izraelskou válkou proti Palestině, poté Libanonu a nyní Sýrii, dále možná Íránu a Saúdské Arábii a válkou na Ukrajině je stále jasnější. Jordánsko je již v zadní kapse Izraele. Bez boje. Jde o velkou válku o Velký Izrael. „Velký Izrael“ je skrytou agendou Velkého resetu a zejména Agendy 2030 OSN.

Oba tyto „vůdčí dokumenty“ byly vytvořeny pod kontrolou sionistických supremacistů.

Velký Izrael, řízený celosvětovým sionismem, stojí také za „obvykle“ nezákonnou dohodou mezi Světovým ekonomickým fórem (WEF) a OSN z roku 2019.

NATO již léta úspěšně znovu a znovu provokuje Rusko, přičemž stále agresivněji obkličovalo Rusko svými základnami, a připravovalo Ukrajinu na nesmyslnou a beznadějnou válku proti Rusku. K této válce nakonec došlo, prezident Putin v únoru 2022 vtrhl do převážně ruské oblasti Donbasu, aby je zachránil před vražednými ukrajinskými nacistickými jednotkami Azov.

Zatímco pan Erdogan neústupně vystupoval proti západním dodávkám zbraní na Ukrajinu, a tudíž podporoval Rusko, oficiálně obviňoval Izrael z genocidy v Gaze. V tichosti však turecký premiér podpořil myšlenku Velkého Izraele. Protože v rámci dohody mělo Turecko připojit sever Sýrie, který byl dlouho připravován jako 30 km široká „nárazníková zóna“, pod záminkou zabránění migrace z Idlíbu do Turecka.

Nárazníková zóna sloužila Turecku dlouhá léta k přepravě ukradeného benzinu ze syrských vrtů do Turecka a jeho prodeji evropským zákazníkům.

Veškeré řeči o příměří a případná dohoda o příměří podepsaná mezi Tureckem a Ruskem v Moskvě 5. března 2020 byly pro Turecko, které se pod Erdoganovým vedením ukázalo být nevěrným spojencem téměř každé země, před níž se Turecko chtělo tvářit jako důvěryhodné, jen fraškou. K zemím, které Turecko neváhalo zradit patří jak Rusko, tak USA a NATO, jehož je Turecko významným členem.

*

Rusko-ukrajinský konflikt vyprovokovaný NATO byl začátkem nesmyslné války, vedené západními zbraněmi a za pomoci západních rad a nakonec i západních žoldnéřů, ne-li specializovaných západních jednotek, která neměla jiný účel než zaměstnat Rusko Ukrajinou a ztratit desítky tisíc vojáků západními zbraněmi, aby nyní mohl Velký Izrael pochodovat dál - doslova nerušeně.

O více než milionu nesmyslně zabitých Ukrajinců se ani nezmiňujeme. To vše pro vytvoření Velkého Izraele. Každý život je posvátný, ale žádný není tak posvátný jako život vyvoleného národa.

CIA-DARPA (polotajný thinktank „Defense Advanced Research Projects Agency“ napojený na Pentagon), Mossad a MI6 musely provést nějaký velmi chytrý psychologický výzkum - na prezidentu Putinovi. Pečlivě zkoumali jeho váhavost v oblasti „červených linií“, které si sám stanovil, jeho dychtivost patřit k „Západu“ a došli k závěru, že Západ by mohl udělat téměř cokoli a Putinovy reakce by byly jen polovičaté.

Posledním z těchto polovičatých varování bylo ruské odpálení nejmodernější nadzvukové rakety středního doletu s více hlavicemi, s více směry letu a ultramoderní technologií Orešnik, směrem k relativně neškodnému zbraňovému úložišti v ukrajinském Dnipru 21. listopadu 2024. A to poté, co na Rusko zaútočily rakety ATACMS západní výroby (USA) a Storm Shadows (UK) - které byly poslední červenou linií pana Putina.

Putinova nevýrazná reakce dala signál, že finální válka o Sýrii může začít a skončit během několika dní. Závěrečná hra byla rychlá. Začala 27. listopadu 2024 syrskými „opozičními silami“, což znamená USA, Izraelem, Spojeným královstvím a možná také Tureckem financovanými a vytvořenými teroristickými silami, jako je ISIS, Al-Káida a další žoldáci.

Rychle postupovaly pod vedením Haját Tahrír aš-Šám, vůdce „Výboru pro osvobození Levanty“, sunnitské islamistické politické a polovojenské organizace. Nejprve padlo Aleppo, poté Hamá a téměř okamžitě Damašek.

Rusko, Čína, Írán a Irák byly znepokojivě nepřítomny. Bez Ruska a Číny by byl Írán plně vystaven americkým a možná i izraelským útočným raketám - zaměřeným na íránská zařízení pro jadernou energii, což byl „převrat“ připravený nedávnou negativní inspekční zprávou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) OSN, agentury tančící na melodie západních komand.

To vše bylo naplánováno, téměř dokonalá strategie, která se začala odehrávat za účasti USA - madam Victorie Nulandové, náměstkyně ministra zahraničí, která 21. února 2014 v Kyjevě iniciovala převrat na Majdanu. Pan Jens Stoltenberg, bývalý generální tajemník NATO, měl pravdu, když řekl, že válka začala již v únoru 2014. A o deset let později byla ukončena - obrovským krokem sionisticko-izraelské vlády směrem k Velkému Izraeli pro „vyvolený národ“.

Co se bude dít dál, je nová hra s míčem. Bylo Rusko na tento scénář připraveno? Bylo schopno jednat nyní? Například tím, že nyní použije superraketu Orešník k úderu na strategické cíle Ruska na západě, v Izraeli a zemích NATO, aby - možná - zvrátilo trend?

Nebo je Rusko připraveno pouze na vnitřní kontrolu škod a nechá rozehrát nový globalistický světový řád, počínaje Velkým Izraelem?

Zažívá svět plánovaný chaos? Nebo se na poslední chvíli vyhýbá šachu - a odvrací ho?

Během uplynulého víkendu přenesl prezident Asad na syrského premiéra Mohammeda al-Bašíra odpovědnost za předání země mírovou cestou nové „vládě zvolené lidem“. Tuto novou vládu sestavují teroristé financovaní ze zahraničí.

Prezident al-Asad opustil zemi ve vojenském letadle. V současné době se nachází v Moskvě, kde ho přivítal prezident Putin a udělil mu politický azyl. Manželka pana Asada, Asma, je již několik měsíců v Moskvě, kde se léčí s rakovinou.

Podle chabého prohlášení popisujícího situaci Sergeje Lavrova, ruského ministra zahraničí, je to politika USA na Blízkém východě a v Sýrii, která je zodpovědná za neustálé útoky na Sýrii, již za dob otce Bašára Asada, a nepřetržitě pokračovala, když se vlády ujal jeho syn Bašár.

Bašár al-Asad je oční lékař, který vystudoval medicínu v Londýně. NENÍ diktátorem, za jakého ho vydává Západ a jak ho propagují západní lživá média. Pan Lavrov skutečně nepřináší na stůl žádné novinky, jen potvrzuje zjevné.

Prezident Asad chtěl pro svůj lid svobodnou Sýrii, prosazoval liberální náboženskou politiku - křesťané byli vítáni - a rovnost pohlaví pro své vysoce vzdělané lidi. Zahraniční financování obvyklého „rozděl, abys dobyl“, zejména ze strany USA, vytvořilo v Sýrii náboženské rozpory a nakonec zemi opustilo asi 50 000 křesťanů.

Lavrov činí USA odpovědnými za rychlou eskalaci a dobytí Aleppa, Homsu, Hamá a nakonec Damašku teroristy financovanými ze zahraničí, včetně Turecka a Izraele.

Izrael po šestidenní válce v roce 1967 obsadil dvě třetiny oblasti Golanských výšin v Sýrii a v roce 1981 je fakticky anektoval. S výjimkou USA tuto akci OSN a mezinárodní společenství nikdy neuznaly. V rámci eskalace vyvolané USA Izrael v roce 2024 obsadil zbývající třetinu oblasti. Izrael po většinu roku 2024 odpaloval rakety proti Sýrii a bombardoval ji.

Jak je dnes jasné, Sýrie byla tehdy a je i dnes součástí širšího sionisticko-izraelského plánu Velkého Izraele.

Při zpětném pohledu bylo takzvané arabské jaro - arabské povstání organizované tajnými službami USA, Velké Británie a Izraele, které začalo v prosinci 2010 v Tunisku, také signálem pro USA, aby zintenzivnily bombardování Sýrie, což vedlo k „syrskému arabskému jaru“ v březnu 2011. To se přeměnilo v takzvanou „syrskou občanskou válku“ - což je nesprávný název pro nekonečnou opotřebovávací válku vedenou a placenou USA, která zanechává Sýrii téměř bezbrannou, a to až do konečného útoku, tedy do konce hry v prosinci 2024.

Aktivnější předchůdce „nekonečné opotřebovávací války“ začal již v roce 2000, kdy Katar prohlásil, že hodlá vybudovat plynovod v hodnotě 10 miliard USD o délce 1 500 km přes Saúdskou Arábii, Jordánsko a Sýrii do Turecka a odtud k další distribuci do Evropy. Sýrie, spojenec Ruska, to odmítla, protože Rusko bylo hlavním dodavatelem plynu do Evropy.

Strategičtí plánovači samozřejmě věděli, že Sýrie nebude s plynovodem přes svou zemi souhlasit. Ačkoli se toto odmítnutí očekávalo, USA se nelíbilo. Poskytlo Washingtonu argument k zahájení nenápadné „syrské občanské války“ jako operace CIA, a to pravidelnými, rozptýlenými a smrtícími útoky teroristických skupin financovaných Západem.

Podle Seymoura Hershe již v roce 2006 - možná i dříve - financovalo americké velvyslanectví v Damašku syrské disidenty nebo „dovoz“ teroristů částkou pěti milionů dolarů, aby zemi systematicky destabilizovalo.

*

Dnes už Sýrie prakticky neexistuje. Od převzetí Sýrie Západem, a to až po Damašek, podnikl Izrael několik stovek útoků válečnými letadly na Sýrii, což je vůbec nejvíce od začátku izraelsko-syrského konfliktu v roce 1967. A to i po pádu Damašku. Útoky na bezmocnou Sýrii.

Cílem těchto nesčetných a nepřetržitých izraelských náletů je zničit všechny zbývající zbraně a válečný potenciál. Je to typické pro zemi, která plánuje úplné převzetí moci okupací.

Otázkou zůstává: Je to začátek nového blízkovýchodního status quo? Velký Izrael, který pohltí zhruba dvě třetiny území, kterému se dnes říká Blízký východ - viz mapa výše - včetně největšího světového fondu uhlovodíků - a v podstatě ovládne světové zásobování energií?

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x