(Reuters) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s prozatímním vůdcem Mali Assimim Goitou a diskutoval s ním mimo jiné o boji proti terorismu a krizi v sousedním Nigeru, uvedl Kreml ve svém prohlášení.
Podle prohlášení se oba vedoucí představitelé shodli na tom, že krizi v Nigeru, kde byl červencovým pučem svržen prezident Mohammed Bazoum, lze vyřešit pouze diplomatickou cestou.
Hlavní západoafrický regionální blok, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), již dříve pohrozil vojenským zásahem s cílem obnovit Bazoumův nástup k moci.
Vládnoucí vojenská junta v Mali varovala před zásahem zvenčí v Nigeru a také navázala úzké vztahy s Ruskem, přičemž v zemi jsou rozmístěny moskevské žoldnéřské jednotky Wagner Group.
Za poslední tři roky došlo v Africe k osmi převratům, přičemž poslední vojenský převrat byl oznámen před pár dny v Gabonu, jen měsíc poté, co vojenský zásah v Nigeru svrhl prezidenta.
Vysocí vojenští důstojníci v Gabonu provedli v této středoafrické zemi státní převrat a prohlásili, že se chopili moci poté, co byl prezident Ali Bongo prohlášen vítězem sobotních voleb na třetí funkční období.
Ve vysílání celostátní televize armáda zrušila výsledky voleb, které za vítěze označily Bonga, jenž je u moci již více než deset let, se ziskem 64,27 % hlasů.
Zároveň oznámila, že 64letý vůdce byl umístěn do domácího vězení a jeden z jeho synů byl zatčen za "velezradu".
Niger
26. července provedli vojenští důstojníci v Nigeru pod vedením generála Abdourahamane Tchianiho, bývalého velitele prezidentské gardy, vojenský zásah a sesadili prezidenta Mohameda Bazouma. Armáda od té doby drží Bazouma jako rukojmí, a to navzdory mezinárodním výzvám k jeho propuštění.
Súdán
Súdánská armáda svrhla 11. dubna 2019 prezidenta Umara al-Bašíra po měsících protestů, které následovaly po zvýšení cen zboží - včetně pohonných hmot a chleba. Al-Bašír vládl Súdánu téměř 30 let.
Mezi armádou a civilisty byla uzavřena dohoda o rozdělení moci, ale ti později odmítli moc předat.
Dne 25. října 2021 došlo v Súdánu k dalšímu převzetí moci armádou, když se moci chopil generál Abdel Fattah Al-Burhan, který stál v čele dohody o rozdělení moci, s odvoláním na boje mezi armádou a civilisty.
Burkina Faso, Mali, Guinea, Čad
V Burkině Faso armáda 23. ledna 2022 svrhla a zadržela prezidenta Rocha Kaboreho, což vedlo ke dvěma dalším pučům.
V sousedním Mali armáda svrhla 75letého prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a poté byla země 24. května 2021 svědkem druhého převratu, když plukovník Assimi Goita odvolal přechodného civilního prezidenta a premiéra.
K vojenskému převratu došlo také v Guineji 5. září 2021, kdy armáda svrhla prezidenta Alpha Condeho. V dubnu 2021 čadská armáda dosadila do funkce prozatímního prezidenta generála Mahamata Idrisse Debyho Itna po smrti jeho otce Idrisse Debyho. Podle opozice se tento krok rovnal státnímu převratu.
Sultan Kakuba, profesor politologie na univerzitě v ugandském Kyambogu, v nedávném rozhovoru uvedl, že vojenské převraty byly v Africe po mnoho let po získání nezávislosti běžné, ale v posledních dvou desetiletích se stávají stále vzácnějšími.
Uvedl, že špatné vedení a ekonomické potíže v některých zemích ovlivnily vojenské vůdce, aby se chopili moci.
Kakuba vyslovil názor, že Afrika upevňuje demokracii, ale převraty ji odsouvají do pozadí.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.