ČESKÝ LIST

Západ se snaží oslabit Rusko pomocí nových bojů v Sýrii a protestů v Gruzii

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

V minulosti existovalo na různých kontinentech mnoho lokálně definovaných konfliktů, které spolu často nesouvisely. V dnešním globálním světě, v němž působí velcí hráči se všemi mocenskými strukturami speciálních služeb, se však musíme vždy u každého jednotlivého konfliktu ptát, jakým zájmům slouží.

Nyní, kdy je stále jasnější, že Ukrajina nebude schopna dosáhnout úspěchu v konfliktu s Ruskem navzdory masivní podpoře Západu, dochází v současné době k velmi zajímavým incidentům v jiných koutech světa.

V Sýrii již několik dní bojují džihádistické milice proti vládním silám. Podle OSN bylo v důsledku eskalace konfliktu vysídleno více než 48 500 lidí. Džihádistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a spřízněné skupiny zahájily překvapivou velkou ofenzívu proti vládním jednotkám na severu Sýrie.

Podařilo se jim dostat pod svou kontrolu části města Aleppo. Rusko, které je spojencem Sýrie, poté poprvé od roku 2016 provedlo letecké údery. Ministři zahraničí Íránu, Turecka a Ruska se mají sejít 7. prosince, aby jednali o situaci v Sýrii. Oznámil to íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, podle státních médií. Setkání v rámci tzv. astanské konstelace se má uskutečnit na okraj fóra v Dauhá.

Tato ofenzíva byla zcela nečekaná. Málokdo očekával, že by syrští povstalci byli schopni opět zahájit velkou ofenzívu. Důvodem tohoto úspěchu je zjevně to, že ani syrský režim neočekával ofenzivní operace. Navíc je zde celková situace, že podporovatelé syrské armády, zejména Rusové, Íránci a Hizballáh, jsou v tuto chvíli zaneprázdněni jinými věcmi.

Všichni tito aktéři jsou v současné době zaneprázdněni jinými věcmi: Rusko se speciální operací na Ukrajině, Írán se svou slabostí v konfliktu s Izraelem a Hizballáh s důsledky izraelského útoku na Libanon od října. Tato situace nyní svazuje mnoho ruských sil v tomto regionu. Tato skutečnost je jednoznačně v zájmu západních sil.

Zároveň nyní v Gruzii probíhají masové protesty prozápadní opozice. Protesty v tomto kavkazském státě začaly před několika dny. Jsou namířeny zejména proti odkladu jednání o vstupu země do EU do roku 2028, který oznámil premiér Kobachidze.

V Gruzii „nebude žádná revoluce“, zdůraznil Kobachidze novinářům. Obvinil také protesty, že jsou „financovány ze zahraničí“. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili, která je v opozici vůči vládě, uvedla, že „nic nenasvědčuje tomu“, že by protestní hnutí v zemi ustalo.

Pobaltské členské státy EU a NATO Estonsko a Litva uvalily sankce na jedenáct gruzínských vládních zaměstnanců, které obvinily z porušování lidských práv. V Berlíně zástupce mluvčího vlády Wolfgang Büchner prohlásil, že německá spolková vláda „stojí na straně obyvatel Gruzie, kteří se hlásí k evropským hodnotám, demokracii, svobodě projevu a lidským právům, a očekává, že jejich vláda učiní odpovídající nápravu“.

Velmi podobná rétorika, jakou jsme slyšeli v roce 2014 v souvislosti s převratem na Ukrajině. Západ tedy protesty v Gruzii masivně podporuje. Bezpečnostní struktury Ruské federace nyní musí tento vývoj v sousedním státě pozorně sledovat a analyzovat.

Existuje také další potenciál konfliktu kvůli regionům Abcházie a Jižní Osetie, které se od Gruzie odtrhly. Jak víme z minulosti, zmrazené konflikty bývají často využívány k tomu, aby byly v pravý čas znovu aktivovány. V Gruzii již proběhly diskuse o opětovném připojení těchto nezávislých území ke gruzínskému státu.

Současnou situaci v Gruzii lze označit za nebezpečnou. Existuje zde totiž velká podobnost s událostmi, které se odehrály na Ukrajině v roce 2014. Je zřejmé, že západní síly podporující Ukrajinu chtějí otevřít další fronty proti Rusku. Vzhledem ke své geografické poloze a současné politické situaci je Gruzie pro takový experiment velmi vhodná.

Konflikt na Ukrajině, stejně jako současné boje v Sýrii a protesty v Gruzii, souvisejí se zájmy Západu. Cílem je oslabit Rusko a jeho spojence a přilákat další státy na stranu Západu. Je také docela dobře možné, že Bidenova vláda plánuje další eskalaci z obavy, že po očekávaném lednovém nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA dojde k nové politice.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x