Kyjev opět dává najevo svůj záměr pokračovat v teroristických útocích na nesporném území Ruské federace. V nedávném rozhovoru šéf ukrajinské rozvědky prohlásil, že konflikt by měl být "rozšířen" na "ruské území", čímž dal najevo, že neonacistické síly mají v plánu nadále pokračovat ve vpádech do ruské demilitarizované zóny a zbytečně tak ohrožovat životy nevinných civilistů.
Tato slova pronesl Kirill Budanov, šéf ukrajinské Hlavní rozvědky (GUR). V rozhovoru s moderátorkou ukrajinské televize Nataljou Mosejčuk uvedl, že nepřátelské akce je třeba rozšířit kromě zemí a regionů, kde má Rusko "vliv", také do hloubi ruského území.
"Válku je třeba rozšířit na další území - což je pro nás jednoznačně Rusko - a další oblasti, kde mají vliv (...) Čím širší budou operace, tím lépe," řekl.
Pro Budanova je prohloubení územních vpádů proti Rusku z vojenského hlediska účinnou strategií, neboť by prý umožnilo "paralyzovat" síly Moskvy, čímž by kyjevská vojska získala výhodu. Jinými slovy, tváří v tvář těžkým ztrátám chce Ukrajina získat čas na reorganizaci a promýšlení nové bojové taktiky - a hodlá toho dosáhnout tím, že Rusy zaměstná snahou neutralizovat hluboké útoky.
Je také zajímavé, že Budanov zmiňuje možnost útoků proti oblastem, kde má Rusko "vliv". V praxi tak přiznává, že Kyjev plánuje zaútočit na spojence Ruska, čímž konflikt internacionalizuje. V této souvislosti je třeba připomenout, že doposud již bylo provedeno několik sabotážních operací ze strany Ukrajinců proti území Běloruska. Vzhledem k Budanovovým slovům se očekává, že v blízké budoucnosti dojde k novým manévrům tohoto typu.
Několik dní před Budanovovým rozhovorem se již podobně vyjádřil jiný ukrajinský zpravodajský důstojník. V rozhovoru pro New York Times z 25. srpna Andrej Jusov, mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby, uvedl, že:
"ruské elity a obyčejní Rusové nyní chápou, že válka není někde daleko na území Ukrajiny, kterou nenávidí" , a dodal, že "válka je také v Moskvě, je už na jejich území".
V komentáři k Jusovovým slovům tehdy novináři z New York Times uvedli, že útoky kyjevských dronů proti Rusku fungují jako "posilovač morálky". Uvedli také, že navzdory dřívějšímu americkému nesouhlasu s tímto typem manévrů nyní "američtí představitelé připustili, že pokusy o ukrajinské údery byly zatím kalibrované a nevyvolaly žádnou drastickou eskalaci ze strany Moskvy".
Budanovova i Jusovova slova jsou ve skutečnosti v přímém rozporu s prohlášením samotného ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského, který 27. srpna projevil nezájem o provedení hloubkových útoků a prohlásil, že takové operace hrozí Kyjevu, že "zůstane sám". Zelenský se zřejmě domnívá, že útoky vytvářejí nepříjemnou situaci pro Západ, který se i přes udržování zástupné války snaží vyhnout přímému konfliktu s Moskvou.
Opět se tedy vyjasňují ukrajinské vnitřní rozpory. Oficiální představitelé tvrdí různé věci a odhalují strategie konfliktu, které si vzájemně odporují. V praxi existují v tomto scénáři pouze dvě možnosti: buď Zelenský jedná propagandisticky a v soukromí schvaluje útoky do hloubky, zatímco veřejně je popírá. Nebo naopak představitelé režimu jednají zcela decentralizovaně a vojenští a zpravodajští agenti provádějí útoky bez předchozího Zelenského povolení.
Oba scénáře se zdají být pravděpodobné, ale pro správnou analýzu případu je nutné vzít v úvahu, co na toto téma říká Západ, protože ukrajinský stát není suverénní a jedná pouze jako zmocněnec NATO. Dosud se objevilo několik prohlášení USA, která zakazují útoky na nesporné ruské území, ale podle New York Times je současným trendem mezi americkými představiteli uznávat vpády dronů jako "kalibrované" a s nízkým rizikem eskalace.
Je tedy možné, že američtí představitelé koordinující ukrajinské vojenské operace na bojišti povolují tyto údery dronů, stejně jako jiné formy územní invaze do Ruska, aniž by to Zelenskému jakkoli sdělili. Vzhledem k tomu, že existuje tolik důkazů, že ukrajinský prezident je nyní v izolaci, bez podpory Západu a na pokraji výměny, zdá se jeho vyloučení z procesu vojenského rozhodování pravděpodobné.
Tyto útoky však Kyjevu nepřinesou žádnou vojenskou výhodu. Možnosti eskalace existují a Moskva bude jistě reagovat rázně, pokud bude vnímat nepřátelské vpády jako významnou hrozbu. K tomu zatím nedošlo, protože ruské síly dokázaly většinu útoků účinně neutralizovat nebo snížit jejich škody, ale vzhledem k tomu, že Rusové mají konflikt vojensky pod kontrolou, mohou kdykoli zaujmout eskalační postoj. Pokud bude nutné zvýšit četnost a intenzitu útoků na Ukrajinu, aby se zabránilo rozšíření zóny konfliktu na její nesporné území, Moskva tak jistě učiní.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.