ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Postavila se Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) proti válce s Ruskem?

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Bývalý předseda CFR Richard Hass (2003-2023) navrhl kompromis pro ukončení války na Ukrajině

Zaslouží si uznání za to, že řekl to, co se dosud žádný vlivný politik jeho kalibru neodvážil, a jeho návrh na postupné uvolňování sankcí je rovněž velmi pragmatický, ale jiné části jím navrhovaného kompromisu jsou nerealistické.

Bývalý předseda Rady pro mezinárodní vztahy (CFR) Richard Haass nedávno pro časopis svého think tanku publikoval podrobný článek o tom, jak se „Dokonalé stalo na Ukrajině nepřítelem dobrého: Proč musí Washington znovu definovat své cíle“. Poznamenal, že USA nikdy jasně nedefinovaly, co znamená vítězství, což vedlo k falešným očekáváním, hlubokému zklamání a zmatku ohledně konečné hry. Haass pak pokračuje ve vysvětlování, proč by USA měly tlačit Ukrajinu ke kompromisu s Ruskem.

Podle něj nemůže reálně obnovit své hranice před rokem 2014, ani přečkat Rusko v probíhající „opotřebovací válce“.

Zelenského tolik skloňovaný „plán vítězství“ „není plánem na vítězství, ale receptem na pokračování války“, píše Haass a varuje, že „pokud spojenci Kyjeva odejdou, může to skončit jako recept na porážku“.

Místo toho navrhuje spokojit se s tím, že Ukrajina zůstane „nezávislou, suverénní a ekonomicky životaschopnou zemí“, což vyžaduje co nejrychlejší ukončení nepřátelských akcí.

Za tímto účelem by západní partneři „měli Kyjevu sdělit, že bez podpory Západu nelze očekávat pokračování podpory na současné úrovni nebo blízko ní. Měli by se však také zavázat, že udělají vše, co je v jejich silách, aby Ukrajině poskytli zbraně na dlouhý tah“. To zahrnuje poskytnutí zbraní dlouhého doletu jako odstrašujícího prostředku pro případ, že by Rusko později obnovilo konflikt. Podél linie dotyku by se v ideálním případě také vytyčila nárazníková zóna, případně s mírovými silami, ale ani jedna strana by se nevzdala svých nároků.

Haass pak navrhuje, že druhá diplomatická fáze „by mohla zahrnovat územní transfery oběma směry a určitou autonomii pro obyvatele Krymu a východu Ukrajiny. Zahrnovala by také vytvoření bezpečnostní záruky pro Ukrajinu“. Dodal, že by to mělo zahrnovat formální členství v NATO, ale mohla by stačit i koalice ochotných v ní, která by poskytovala důvěryhodné bezpečnostní záruky. K dodržování příměří by mohlo přimět i postupné zmírňování sankcí pro Rusko.

Kromě toho by „Západ mohl požádat Ukrajinu, aby se vzdala jaderných zbraní“, zatímco NATO „by se mohlo zavázat, že nebude umísťovat své síly na území Ukrajiny“, což by mohlo splnit některé z deklarovaných zájmů Ruska. Haass pak v závěru vyzývá Bidena, aby tuto politiku realizoval bez ohledu na to, kdo bude jeho nástupcem, a argumentuje tím, že by mohl vzít na sebe zápal pro Kamalu, aby tuto tolik potřebnou změnu politiky provedl, zatímco Trumpovo slibované úsilí o zprostředkování mírové dohody by se utvářelo podle podmínek, které zdědí po Bidenovi.

Bývalý šéf CFR si zaslouží uznání za to, že řekl to, co si dosud žádný vlivný politik jeho kalibru nedovolil, a jeho návrh na postupné zmírnění sankcí je také velmi pragmatický, ale jiné části jím navrhovaného kompromisu jsou nereálné. Stálý zástupce Ruska v OSN nedávno potvrdil postoj své země, že nebude souhlasit s přijetím Ukrajiny do NATO v žádné podobě. To znamená, že nikdy nebude souhlasit s jejím formálním členstvím, jak navrhoval Haass, a to ani v případě, že tam nebudou umístěna vojska.

Nicméně lze argumentovat tím, že řada dvoustranných bezpečnostních záruk, které Ukrajina od začátku letošního roku uzavřela se členy NATO, se prakticky rovná formálnímu členství, s jedinou výjimkou, že z nich nevyplývá povinnost vyslat vojáky na její podporu. O tom, že článek 5 je přáteli i nepřáteli mylně vykládán jako nařizující výše uvedené, ale vše, co ve skutečnosti zahrnuje, je, že každá země sama rozhoduje o nejlepším způsobu podpory obklíčeného spojence.

Bezprecedentní vojenská pomoc bloku Ukrajině od počátku roku 2022 se de facto rovná implementaci článku 5, aniž by byla překročena hranice vyslání vojáků na místo, takže formalizace této stávající formy podpory prostřednictvím výše zmíněných bezpečnostních záruk pouze upevňuje status quo. Rusko s tím zjevně nesouhlasí, ale v reakci na to nezvýšilo své chirurgické údery proti vojenským cílům ani své operace na bojišti, čímž naznačuje, že tento „nový normál“ mlčky akceptuje.

Stejně tak Západ mlčky akceptuje, že jeho sankce nezpůsobily Rusku strategickou porážku, kterou očekával, stejně jako mlčky akceptuje, že Ukrajina znovu nedobude žádný ze svých ztracených regionů. Uvědomění si těchto „politicky nekorektních“ poznámek vytváří předpoklady pro možný kompromis, kdy Západ a Rusko mohou zvážit formalizaci tohoto stavu jako základu pro příměří, protože každý z nich může svým způsobem prohlásit, že zvítězil, aniž by to ten druhý „přehnal“, jak se někteří obávali.

Rusko nepoužije jaderné zbraně proti Ukrajině v reakci na to, že tato země formalizuje svůj stávající vztah s NATO podobný článku 5, zatímco Západ nevyšle vojáky, aby pomohl Ukrajině znovu dobýt ztracené území. Postupné zmírňování sankcí by mohlo Rusko motivovat k dodržování příměří, zatímco v nárazníkové zóně by případně mohly být rozmístěny mírové síly složené ze západních a nezápadních zemí (zejména zemí BRICS). Ukrajina by také mohla být donucena demilitarizovat část své všeobecně uznávané hranice s Ruskem.

Co se týče tématu autonomie Krymu a Donbasu, kterého se Haass ve svém článku dotkl, ta již platí, neboť oba ruské regiony při svém připojení k zemi formalizovaly takové vztahy s federálním centrem. Haass o tom buď neví, zapomněl, nebo má na mysli něco jiného, ale v každém případě se neočekávají žádné změny, protože toto uspořádání jim již dobře funguje. Na druhé straně Rusko chce, aby Ukrajina poskytla svým soukmenovcům alespoň kulturní autonomii, ale to je nepravděpodobné.

Žádná z konfliktních stran, mezi něž patří i nepřímí účastníci, jako je Západ, nebude plně spokojena s tím, co navrhl Haass nebo co bylo navrženo v této analýze v reakci na jeho článek. I tak by některé z předložených kompromisů mohly pomoci vést k příměří, ačkoli problémem je zabránit Rusku a/nebo Ukrajině v jeho porušování ze strachu, že jejich soupeř pod touto záminkou zbrojí před zřejmě nevyhnutelným neohlášeným prvním úderem. Dokonalé řešení tohoto dilematu neexistuje.

Obě strany budou pod touto záminkou skutečně přezbrojovat, ale Rusko by mohlo být pozitivně ovlivněno postupným zmírňováním sankcí v poměrně rychlém tempu, zatímco Ukrajina by mohla být omezena, pokud budou mít USA politickou vůli a mezinárodní mírové síly budou plnit své povinnosti při kontrole dodržování příměří. Stále bude existovat možnost, že se jedna nebo druhá strana kvůli svému nevyřešenému bezpečnostnímu dilematu „zprotiví“, ale tyto dodatečné návrhy jsou nejreálnějším prostředkem, jak tuto možnost snížit.

Sečteno a podtrženo, Haassův návrh kompromisu je velmi nedokonalý, ale stále také působivě lepší než cokoli, co dosud předložili jeho kolegové. Vzhledem k jeho vlivu na formulování politiky, a to jak přímo, tak na ty, kteří jsou pověřeni jejím prováděním, je možné, že některé z jeho nápadů budou vážně zváženy nebo alespoň vyvolají debatu o jejich výhodách mezi těmi, na nichž záleží. Čím dříve se tak stane, tím dříve mohou USA snížit své ztráty, dokud mají ještě příležitost.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x