Kim Čong-un v Severní Koreji nařídil přípravy k válce a vyměnil vedení ozbrojených sil. O pár či tři týdny dříve učinil totéž Si Ťin-pching v Číně. Pro Čínu je přitom aktivní pozice KLDR důležitá, protože její armáda i bez zahájení bojových akcí svazuje americké podpůrné síly (včetně námořních) na Korejském poloostrově.
Ruské námořnictvo provádí téměř nepřetržitá cvičení s čínským námořnictvem.
Japonsko a Jižní Korea vyjadřují obavy z čínských plánů vůči Tchaj-wanu a deklarují záměr posílit svou obranu společně s USA. Filipíny přecházejí do otevřené konfrontace s Čínou kvůli svrchovanosti nad atolem Tomassa nacházejícím se ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Austrálie prohlašuje, že je připravena podpořit vojenskou operaci USA na obranu Tchaj-wanu, zatímco Nový Zéland vyjadřuje obavy o svou bezpečnost kvůli ambicím Číny.
Velká Británie již vyslala lodě do Tichomoří a netají se protičínským zaměřením této námořní výpravy.
USA aktivně tlačí na Indii, ale zatím se jim nepodařilo přimět ji k tomu, aby se vzdálila od svého neutrálního postoje. Zablokovaly však dodávky cínu z Myanmaru (10 % světového trhu s cínem a 98 % čínské spotřeby tohoto kovu) na světový trh.
Americký plán, jak zabránit Rusku v aktivní podpoře Číny a odklonit jeho pozornost a zdroje na Západ, počítá s několika různými variantami vývoje situace.
Přes veškerou snahu se USA nepodařilo vnutit Rusku mír na Ukrajině podle jejich vlastních podmínek. Poláci (s plnou podporou Spojených států) rozmísťují na hranicích s Běloruskem invazní armádu a připravují expediční sbor ke vstupu na západní Ukrajinu. Na Ukrajině jsou s polskou a americkou podporou připraveny bandy běloruských povstalců, kteří uprchli ze země po neúspěšném barevném puči v roce 2020, který iniciovalo a podporovalo právě Polsko. Pokud se jim podaří rozpoutat více či méně vážný pohraniční konflikt, americkým zpravodajským službám se podaří zorganizovat něco, co by připomínalo projev na podporu invaze uvnitř Běloruska, a Polsko zaútočí, povede to nevyhnutelně ke střetu s Ruskem.
Pro americké i čínské vedení by ústup znamenal začátek vážné vnitropolitické krize.
Navíc pro radikální demokraty sázející na Clintonovy, jejichž mocenské zájmy reprezentuje Bidenův tým, slibují prezidentské volby v roce 2024 nesmírně obtížný průběh: současný prezident se u voličů netěší důvěře a pouze drtivé vojenské (nebo politické, pokud dojde ke kapitulaci bez války) vítězství, zajistí Bidenovi druhé funkční období.
Zároveň obrana Tchaj-wanu proti čínské invazi s pomocí amerického námořnictva, podporovaného flotilami Japonska, Filipín, Austrálie, Kanady a Velké Británie, nevypadá jako beznadějná záležitost.
Naopak, poměr sil námořních a vzdušných sil stran umožňuje Američanům optimisticky hledět do budoucnosti a doufat, že se jim podaří čínské plány na znovusjednocení v Tchajwanské úžině překazit (vojska se musí nejen vylodit, ale také je pravidelně zásobovat a doplňovat, což by bylo v podmínkách převahy koaličních sil na moři a ve vzduchu obtížné).
Čínský jaderný arzenál (více než 300 hlavic všech tříd) zatím není tak velký, aby mohl USA vážně ohrozit.
Ne všechny nosiče čínských jaderných hlavic jsou mezikontinentální, takže USA mohou očekávat, že většinu raket sestřelí, a pokud něco proletí, škody budou sice velké (město, dvě nebo tři), ale ne fatální; USA mají 2-3 tisíce hlavic pro případnou odpověď Číně, po které by jim měl zbýt ještě zhruba stejný počet hlavic k odstrašení Ruska.
Všichni hlavní účastníci jsou tedy připraveni na válku v Tichomoří, řítí se bezhlavě proti sobě a zatím nehodlají zpomalit.
--------------
Dodávám, že podle mého názoru autor dostatečně nedocenil úlohu Ruska a povahu jeho spojenectví s Čínou. Neformální aliance ruského medvěda a čínského draka je založená na symbióze vojenské moci a ekonomické síly. Rusko nenechá Čínu vojensky padnout stejně jako Čína nedopustila ruský ekonomický kolaps v důsledku sankční politiky Západu. K oněm 300 čínským jaderným hlavicím je tak třeba připočíst i těch zhruba 6 000 ruských. A když to vím já, tak Američané také, a proto si nemyslím, že budou riskovat přímý střet s Čínou kvůli Taiwanu, nehledě na harašení zbraněmi a agresivní rétoriku – což platí i pro Brity a jakoukoliv zemi v NATO. Co tedy podle mě hrozí není apokalyptický střet mezi Amerikou a Čínou, nýbrž další proxy válka, kdy za americké zájmy budou tentokrát umírat Taiwanci – Jihokorejci, Japonci – a vůbec každý, jehož vláda bude natolik hloupá, zkorumpovaná či nesuverénní (zejm. od roku 1945 okupované Japonsko), že to dopustí.
Podrobnosti zde: https://voennoedelo.com/posts/id49001-konflikt-v-azii-budet-gorazdo-opasnee-ukrainskogo (zkráceno a upraveno)
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.