ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Ghanská noční můra s čínskou “soft power”

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Podle oficiálních zdrojů žije v současnosti v Ghaně odhadem 10 000 až 30 000 čínských státních příslušníků. Neoficiální zdroje uvádějí vyšší počet. Ačkoli se jedná o vyšší číslo, neuvěřitelná zpráva uvádí, že v Ghaně žije přibližně 700 000 Číňanů.

Až soudní proces s En Huang alias Aishou Huang, zatčenou v Kumasi 2. září 2022, oficiálně potvrdil, že čínští státní příslušníci mohou do Ghany vstupovat a vystupovat z ní také nelegálně. Kumasi je po Akkře, hlavním městě Ghany, druhým největším ghanským městem. Kumasi se nachází v regionu Ashanti. En Huang, čínská státní příslušnice, kterou ghanská média označují za královnu nelegální těžby v Ghaně, byla 4. prosince 2023 odsouzena za trestné činy v oblasti těžby. En Huang, nazývaná také královna Galamsey, byla odsouzena ke čtyřem a půl letům těžkého žaláře. Kromě toho měla zaplatit pokutu ve výši 48 000 GH s následky trestu odnětí svobody v případě nesplnění povinnosti. Galamsey je místní název pro nelegální těžbu.

En Huang byla již dříve zatčena za nezákonné těžební delikty spáchané v letech 2015 až 2017 v Ghaně. Dne 19. prosince 2018 však ghanský generální prokurátor vydal rozhodnutí nolle prosequi a proces ukončil. Její povolení zůstat v Ghaně na dobu neurčitou bylo zrušeno generálním kontrolorem ghanské imigrační služby, což vedlo k její okamžité repatriaci do Číny na palubě letadla společnosti Ethiopian Airlines.

V rozporu s příkazem generálního kontrolora En Huang znovu vstoupila na území Ghany. Dne 2. září 2022 byla znovu zatčena, ale v Kumasi. Generální prokurátor nařídil její trestní stíhání za v minulosti i v současnosti spáchané trestné činy.

Aisha Huang

Oficiálně začala migrace Číňanů do Afriky v 60. letech 20. století, ačkoli záznamy o Zlatém pobřeží, dnešní Ghaně, kladou první návštěvníky do 40. let 20. století. Původně tito migranti přicházeli z Hongkongu, tehdejší britské kolonie stejně jako Zlaté pobřeží, dřívější název Ghany. Číňané z pevniny začali do Ghany přicházet v 80. letech 20. století. Zlaté pobřeží získalo nezávislost 6. března 1957 a přijalo nový název Ghana.

Abychom docenili čísla, podívejme se pro srovnání na velikost ostatních z regionu. Například v Ghaně bylo zaznamenáno 272 Japonců, zatímco o Korejcích je známo, že v Ghaně žije celkem 614 osob. V roce 2021 bylo v Ghaně zaznamenáno 11 313 obyvatel ze zbytku Asie.

První etničtí čínští migranti na Zlaté pobřeží v dnešní Ghaně, kteří přišli z Hongkongu, začali přicházet na přelomu 40. a 50. let 20. století, kdy obě území [Ghana a Hongkong] byla ještě součástí Britského impéria. Tito migranti zůstali na Zlatém pobřeží po dobu od několika let do několika desetiletí. Nikdy však nepovažovali Zlaté pobřeží za svůj domov.

Tito migranti se skládali převážně z mužů, kteří přišli na Zlaté pobřeží sami a pracovali jako zaměstnanci v továrnách vlastněných Číňany, zatímco jejich rodiny zůstaly doma v Hongkongu. Byli soustředěni v západní části Zlatého pobřeží. Po získání nezávislosti Zlatého pobřeží však vláda Kwameho Nkrumaha začala realizovat plány na podporu rozvoje východní části země.

V důsledku toho se tito čínští migranti začali stěhovat do Akkry a Temy. Kromě těchto zmíněných individuálních migrantů přišel v 60. letech 20. století na krátkou dobu také oficiální kontingent z Čínské lidové republiky [ČLR]. ČLR tehdy poskytla Ghaně v 60. letech 20. století různou vojenskou pomoc, včetně půjčky určené na zbrojní továrnu v roce 1962, která však nikdy nebyla postavena. Zahrnovala i vyslání vojenských poradců v roce 1964. Po puči 24. února 1966, který svrhl Nkrumahovu vládu, vojenská vláda Národní rady pro osvobození vyhostila 430 občanů ČLR, včetně tří zpravodajských důstojníků a třinácti specialistů na partyzánskou válku.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se však někteří migranti z Hongkongu vrátili v doprovodu svých rodin do Ghany. V té době se připojili také migranti ze Šanghaje. Po další politické nestabilitě v sedmdesátých a osmdesátých letech, včetně dvou státních převratů, které provedl nadporučík Jerry Rawlings, se mnoho čínských migrantů vrátilo domů.

Migranti z pevninské Číny, podpořeni náhlým skokem ekonomických reforem a otevřením země, začali přicházet právě v době, kdy z Ghany naopak proudili migranti z Hongkongu. Migrace z pevninské Číny tak v 90. letech 20. století zesílila - někteří přicházeli jako zaměstnanci. Většina přicházela jako obchodníci, kteří zakládali a provozovali dovozně-vývozní podniky nebo restaurace.

Původ migrace se také diverzifikoval. Zatímco dřívější migranti přicházeli většinou z Hongkongu nebo Šanghaje, pozdější čínští migranti pocházeli z provincií Guangdong, Henan a také z Čínské republiky na Tchaj-wanu. První vlna migrantů z Hongkongu pracovala jako zaměstnanci v různých průmyslových odvětvích na Zlatém pobřeží i v Ghaně, včetně neúspěšného podniku na pěstování tabáku, továrny v Takoradi vyrábějící kuchyňské náčiní a firmy na výrobu oděvů s imitací voskových tisků.

Skuteční majitelé těchto podniků sami Ghanu téměř nenavštěvovali. V devadesátých letech a v roce 2000 se do ghanského stavebnictví aktivně zapojily velké čínské společnosti jako velcí dodavatelé. Jednotliví čínští obchodníci se zabývali maloobchodním prodejem textilu, elektrických spotřebičů a zboží denní spotřeby.

Jak bylo stanoveno a požadováno v ghanském zákoně o podpoře investic z roku 1994, cizinec potřeboval investovat do maloobchodního podnikání nejméně 300 000 USD za předpokladu, že bude zaměstnáno 10 místních obyvatel jako zaměstnanci.

V nedávné době zavedli pozdě příchozí čínští státní příslušníci angažovanost v drobné těžbě, zejména zlata. Někteří z nich se rovněž zabývají poskytováním finančních prostředků pro účely těžebního provozu, pronájmem těžkých zařízení a strojů těžařům a strategickým zřizováním obchodů, které se zabývají dodávkami a distribucí chemických látek, zařízení a strojů a náhradních dílů souvisejících s těžbou.

Čínští státní příslušníci v Ghaně žijí společně v uzavřených jednotkách, ale v rámci místních komunit. Zatím nevytvořili větší jednotné čínské komunity v pravém slova smyslu jako v čínské čtvrti. Objevily se však názvy jako China Mall, Chinese Restaurant atd.

Většina migrantů přijela s cílem prozkoumat lepší příležitosti k výdělku, oproti záměru získat občanství a usadit se v Ghaně jako státní příslušníci. Ghanské občanství mohl žadatel získat sňatkem s ghanským občanem; nebo prokázat znalost mluveného domorodého jazyka nebo mu rozumět.

Někteří čínští státní příslušníci, kteří prokazatelně žili v Ghaně po většinu svého života, získali ghanské občanství, které jim bylo často uděleno bez obtíží.

V poslední době se část místních ekologů a obchodníků zvedla k protestům proti náčelníkům a vládě kvůli přílivu čínských státních příslušníků, kteří se zabývají nelegální těžbou a drobným obchodem jako maloobchodníci prodávající dovážené zboží. Náčelníci a vláda jsou obviňováni za uvolnění investičních zákonů.

Koncem roku 2007 zorganizovali místní obchodníci v Akkře protesty, které obvinily čínské státní příslušníky z nekalé konkurence a obchodování ve vymezených oblastech angažovanosti vyhrazených pro domorodce, z čehož byli čínští státní příslušníci diskvalifikováni. V reakci na to tito čínští migranti informovali o svévolném zacházení ze strany policie.

Například jednoho dne v únoru 2009 zatkli příslušníci ghanské imigrační služby více než 100 čínských státních příslušníků, což byl nejvyšší počet za jediný den. Byli zatčeni za to, že se podíleli na nelegální těžbě zlata. Čtyřicet jedna z těchto čínských státních příslušníků podepsalo otevřený protestní dopis ghanské imigrační službě, v němž žádali o přezkoumání svých případů.

Náhlý zásah byl vysvětlen jako nutnost, kterou si vláda vyžádala, aby ochránila místní podniky vznikající v důsledku zhoršujících se hospodářských rozdílů, přestože to ghanské zákony nedovolují.

Čínské investice samozřejmě hrají rozhodující roli při podněcování a stimulování rozmanitosti portfolia v ghanské ekonomice, což vede ke zvýšení objemu obchodu, neboť utváří vznikající model migrace ghanských obchodníků do čínských regionů Guangzhou a Yiwu, čímž se řeší starší formy problémů, které narušovaly vzájemné vztahy.

Prakticky každá domácnost v Ghaně je dnes zaplavena dováženým čínským spotřebním zbožím - od základních potřeb, jako jsou zubní kartáčky a zubní pasty, až po toaletní papíry a toaletní potřeby. V oblasti stavebnictví a výstavby zlepšily dodávky dovážených levných stavebních materiálů podmínky při řešení dřívějších vysokých nákladů v oblasti bytového deficitu.

V oblasti rozvoje venkova například dovážené čínské motocykly a tříkolky významně přispěly ke snížení deficitu v dodávkách nákladní dopravy a dopravních služeb a k drastickému snížení nákladů a času na podnikání, ačkoli to bylo spojeno s velkými ztrátami na lidských životech s vysokými čísly v počtu zmrzačených, například amputovaných končetin.

Také díky čínským levným mobilním telefonům a příslušenství a počítačům se Ghaňané standardně a bez problémů zapojili do revoluce v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dokonce i poskytovatelé mobilních telefonních služeb a technologické společnosti dovážejí čínské vybavení a doplňkové příslušenství, aby udrželi toto odvětví při životě.

Celkově slabé instituce a regulační orgány a režimy přispěly několika způsoby k tomu, že excesy čínských obchodních operací v Ghaně zahltily orgány činné v trestním řízení a prostřednictvím kompromitovaného systému trestního soudnictví se staly výsměchem vládě.

Za současného stavu v Ghaně vytvořila nelegální těžba a s ní spojené hrozby ekologické katastrofy napjaté politické klima, v němž dochází ke konfrontaci organizací občanské společnosti a organizovaného dělnictva s vládou, což vede k tvrdé patové situaci.

Ve vodních nádržích, potravinovém řetězci a volně žijících zvířatech jsou hlášeny případy neregulovaného používání chemických látek a těžkých kovů, jako je kyanid, olovo a rtuť, při nelegální těžební činnosti. Projevy jejich účinků na člověka, jako jsou deformace při porodu a v reprodukčním systému, zaznamenali vědci v laboratořích.

Těžba v Ghaně je známa již několik tisíciletí před posledním střetem kultur s Evropany. V žádné době však nebyla tak ničivá jako v době nedávného přílivu Číňanů do země, zejména díky sofistikovanosti dovážených čínských zařízení a strojů, které urychlily tempo degradace a ničení životního prostředí.

Zatímco na ghanské vládě leží odpovědnost za prosazení její autority jako suveréna při prosazování práva, pokud jde o přísné dodržování regulačního režimu, který je spojen s vydáváním těžebních licencí, je na integritě a dobrých vztazích s čínskou vládou, aby prostřednictvím jejího velvyslanectví a diplomatického personálu v Ghaně provedla společné zásahy k omezení hrozící hrozby, která si již vybírá těžkou daň na hostitelské zemi, jak je dostatečně vyjmenováno výše.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x