ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Rostislav Lussier: Rusko prodává zpracované ropné produkty do Izraele a usnadňuje tam i vývoz ropy z Kazachstánu. Proč o této skutečnosti nepíší ani mainstreamová, ani alternativní média?

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Je důležité, aby si následující fakta zveřejněná v tomto článku veřejnost více uvědomovala, protože to pomáhá vysvětlit ruskou a izraelskou politiku vůči sobě navzájem v kontextu ukrajinského konfliktu a regionální izraelsko-palestinsko-odbojářské války.

Od chvíle, kdy před rokem vypuklo to, co lze nyní označit za regionální izraelsko-odbojářskou válku, existuje občanský tlak na Turecko, aby přerušilo vývoz ázerbájdžánské ropy do Izraele prostřednictvím ropovodu Baku (Ázerbájdžán)-Tbilisi (Gruzie)-Ceyhan (Turecko). Aktivisté se domnívají, že tento obchod doslova pohání izraelskou válečnou mašinérii a činí tak všechny zúčastněné strany nepřímo spoluviníky jeho válečných zločinů. Ať už si o tomto tvrzení myslíme cokoli, zajímavé je, že na Rusko žádný takový tlak vyvíjen není.

Deník Guardian citoval zprávu britské společnosti Data Desk, což je technologická poradenská firma zabývající se výzkumem průmyslu fosilních paliv, která v březnu uvedla následující tvrzení:

„Z údajů rovněž vyplývá, že od října 2023 bylo do Izraele prostřednictvím ropovodu Kaspického ropovodního konsorcia (CPC) odesláno nejméně 600 kt kazašské/ruské ropy. Ropa z CPC je směsí z velkých ropných polí na moři v Kaspickém moři a také z menších polí na pevnině v jižním Rusku.

Největší podíl v CPC má z velkých mezinárodních ropných společností společnost Chevron, následovaná společnostmi ExxonMobil a Shell. Tyto fosilní společnosti také částečně vlastní ropná pole, z nichž se ropovod napájí. Většina dodávek CPC se těží v Kazachstánu a na rozdíl od ruské ropy na ni nebyly uvaleny sankce.

Rusko zřejmě také pokračovalo v pravidelných dodávkách vakuového plynového oleje (VGO), což je nekvalitní topný olej, který se většinou hydrokrakováním upravuje na palivo pro tryskové motory a naftu. Ruský VGO je dodáván z přístavů v Černém moři.
Z údajů také vyplývá, že čtyři zásilky s více než 120 kt VGO odjely z Ruska do Izraele poté, co ICJ (Mezinárodní soudní tribunál v Haagu) nařídil Izraeli přijmout veškerá možná opatření k zabránění genocidy. Tok ruského VGO byl vážně ovlivněn zákazem Evropské unie (Protiruské sankce za Ukrajinu), který vstoupil v platnost v únoru 2023.“

V srpnu pak navázali na zprávu neziskové organizace Oil Change International, kterou exkluzivně poskytli deníku The Guardian, a podělili se o následující dva grafy:

Nejvíce ropy do Izraele dodaly Ázerbájdžán, Kazachstán a Gabon.

USA a Rusko dodaly Izraeli v posledních měsících nejvíce zpracovaných ropných produktů

Jak je zřejmé, Rusko prodává Izraeli zpracované ropné produkty a prostřednictvím Kaspického ropovodního konsorcia mu usnadňuje vývoz kazašské ropy, přesto zprávám deníku The Guardian věnoval pozornost jen málokdo. Důvodem je to, že mainstreamová média (MSM) považují Izrael za konečné dobro a Rusko za konečné zlo, zatímco Alt-Media Community / Komunita alternativních médií (AMC) jejich role obrací. Ani jedna kategorie však proto nechce příliš mluvit o jejich pokračujících energetických vazbách, protože to odporuje jejich narativům.

Přesto je důležité, aby si veřejnost tuto skutečnost více uvědomovala, protože to pomáhá vysvětlit vzájemnou politiku Ruska a Izraele, která je těmito dvěma mediálními tábory často nesprávně prezentována. Izrael nesankcionoval Rusko za jeho speciální operaci ani nevyzbrojoval Ukrajinu (Návrh Zelenského, který chtěl přijet minulý rok podpořit Izrael osobně, izraelská vláda smetla ze stolu), zatímco Rusko nesankcionovalo Izrael za jeho kampaně v Gaze a nyní v Libanonu a ani jej symbolicky neoznačilo za „nepřátelskou zemi“. Tyto politiky tedy rozčilují jak MSM, tak i AMC, které o nich raději ani nepíší a širší část veřejnosti se tak často diví a dožaduje se odpovědí na otázky, proč jeden stát neodsuzuje ten druhý a naopak. A protože se veřejnost domáhá tyto odpovědi lovit zejména na sociálních sítích, ze kterých si odnesou jednu senzačnější teorii za druhou a nakonec z toho mají hlavu nafouklou jak pátrací balón, rozhodl jsem se tento diplomatický prvek rozebrat právě v tomto článku a v médiu Český list, které nikomu nestraní a nebojí se kritizovat politiku jakéhokoliv státu.

Izraelskou diplomacii lze charakterizovat, jako neochotu rozzlobit Rusko a riskovat tak potíže pro své letectvo v Sýrii, kterému je již léta dovoleno bombardovat tamní cíle odporu bez přímého či nepřímého zásahu Ruska (např. elektronickým rušením nebo umožněním Sýrii používat ruské protivzdušné systémy S-300). Stejně tak lze ruský postup vysvětlit neochotou rozhněvat Izrael a riskovat tak, že předá Ukrajině špičkové vojenské vybavení (včetně obranných systémů), což Izrael dosud neučinil.

Neustále mě proto také iritují zprávy o tom, jak je svět údajně ve třetí světové válce. Tak tomu skutečně není, byť z bezpečnostního hlediska zažívá Blízkovýchodní region a východní Evropa nelehké časy. Pokud by se události v Jihočínském moři daly do pohybu, státy NATO, včetně svého vůdce - USA - se rozhoupaly k přímým krokům proti svému nepříteli - Rusku a Rusko by se plně postavilo za režim Bašár al Asada v Sýrii a pomohlo by mu bránit se proti Izraelským útokům, Izrael by mohl sáhnout rovněž k odvetným opatřením a už bychom nahmatali něco, co by teprve "světovou válku" připomínalo. Do té doby si už jednou pro vždy zvykněte na to, že Vás politici a média budou třetí světovou válkou pouze strašit, aby se tak ospravedlnilo to, že Vám budou stále častěji sahat do peněženek a úbytek vašich finančních prostředků a celkového komfortu budou svádět na Vladimíra Putina, potřebu zbrojení a sadu kreténských historek o tom, že Putinovi zkrátka jednoho dne mělo rupnout v kouli a rozhodl se podmanit si celou Evropu a ukrást Vaše děti.

Po tomto objasnění již také nelze popřít, že v jejich kalkulacích hrají roli i vzájemné energetické zájmy, zejména s ohledem na současný význam této spolupráce pro obě strany. Izrael potřebuje spolehlivý dovoz zpracovaných ropných produktů a ropy vzhledem k blokádě Rudého moře ze strany vojenské skupiny zajdíjských ší'itů podporovaných Íránem Ansar Alláh (boží pomocníci) tzv. Hútíů, zatímco Rusko potřebuje vzhledem k západním sankcím spolehlivé rozpočtové příjmy z prodeje surovin. Ani americký partner Izraele, ani ruské odbojné síly jim v této spolupráci nemohou zabránit.

Navíc i v případě, že by se Izrael rozhodl sankcionovat Rusko a vyzbrojit Ukrajinu, je velmi nepravděpodobné, že by Rusko odřízlo Izrael od svých zpracovaných ropných produktů a kazašské ropy. Rusko dodnes dodává energii do EU navzdory tomu, že na něj tento blok uvalil sankce a vyzbrojuje Ukrajinu, a to vše proto, že se chce v očích světa prezentovat jako spolehlivý partner a také proto, že potřebuje rozpočtové příjmy. Existuje tedy precedens pro pokračování tohoto obchodu s Izraelem v podobném scénáři. Stranou ponechávám fakt, Evropa se nikdy neodnaučila používat ruskou ropu, kterou na oko díky sankcím odstřihla, aby tak uškodila Putinovi. Tomu naopak zisky vzrostly, protože Evropa dodnes používá tu samou ruskou ropu, jen ji nakupuje z Číny i Indie a tuto skutečnost nezvrátí ani miliarda svetrů paní Pekarové-Adamové. Ani Rusko, ani Izrael k tomu všemu nemá ani nejmenší chuť k tomu, aby vyčerpávali své vojenské prostředky na vojenskou podporu jakéhokoliv jiného státu a nemá ani chuť vyprovokovat druhý válčící stát takovým způsobem, aby byl donucen k použití svých prostředků pro účely obrany. Takže jednoduše řečeno, existuje mezi Izraelem a Ruskem jakási džentlmenská dohoda o neaktivitě / nezapojení, která může, ale nemusí být formální. Ani jedna z vlád obou aktérů není vůbec hloupá a rozhodně ne natolik, aby takovou dohodu porušila, ať už si o nich myslíme cokoliv.

Rusko se domnívá, že obchod s energiemi by nikdy neměl být politizován, a od roku 2022 vystupuje proti tlaku Západu na Čínu a Indii kvůli jejich rozsáhlému nákupu jeho ropy. Západ tvrdí, že tyto dvě země finančně pohánějí ruskou válečnou mašinérii, a nepřímo se tak podílejí na jeho údajných válečných zločinech, což je podobné tomu, co aktivisté tvrdí o Ázerbájdžánu, Gruzii a Turecku, které obviňují, že doslova pohánějí izraelskou válečnou mašinérii, a nepřímo se tak podílejí na jeho válečných zločinech.

Vzhledem k tomu, že Rusko odmítá tvrzení Západu o nepřímé spoluvině Číny a Indie na údajných válečných zločinech (které vždy popírá) jen proto, že nakupují jeho ropu, odmítlo by i podobné tvrzení aktivistů na svou adresu, že doslova pohání izraelskou válečnou mašinérii, protože Izraeli prodává zpracované ropné produkty a usnadňuje mu i vývoz ropy z oblasti Kaspického moře. Z toho vyplývá, že Rusko zůstane odolné vůči jakémukoli podobnému tlaku na to, aby Izrael odřízlo od svých zpracovaných ropných produktů a kazašské ropy, ať už bude pocházet od aktivistů, Západu nebo obojího. A stále tak platí železné pravidlo, které čas od čas opakuji ve svých článcích, nebo i videích:

"Válka je v první řadě byznys a jakýkoliv novodobý ozbrojený konflikt škodí byznysu z jedné třetiny, ale dalšími dvěma jej naopak přiživuje." - Rostislav Lussier

Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x