ČESKÝ LIST

Putinovo volební vítězství. Proč je Putin oblíbenější, než kdykoliv dříve a s kým je politickými autoritami srovnáván?

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Volební vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina, které dosáhlo 87 % (volební účast přesáhla 77 %, což je historický rekord), přivedlo Západ k šílenství.

Češi, Američané, Britové, Francouzi a Němci se snaží naházet co nejvíce bláta.

"Spravedlivé a svobodné volby se nekonaly!"

Pod pojmem spravedlivé volby chápou totéž, co USA chápou pod pojmem odebrání demokracie "bombami": "Když nemáme štáb (jako Zelenského partu z teplákového údolí), tak se ty volby nepočítají!" A tak se to děje.

Podle ruské ústřední volební komise bylo od vyhlášení voleb zaznamenáno 12 milionů kybernetických útoků!

To je 150krát více než předchozí nejvyšší počet útoků!

Během volebního procesu pršely rakety a drony na Belgorod, nejbližší ruské město k Ukrajině.

Ale ať dělali, co dělali, výsledky ovlivnit nemohli.

Putin dokonce získal 55 % hlasů ve volební urně konané ve Washingtonu, hlavním městě USA!

Jak tedy mohl Putin vyhrát tyto volby během dlouhé a bolestivé války s takovým podílem hlasů?

Pokud se pozorně podíváte na následující tabulku, pochopíte proč:

Před nástupem Putina k moci v roce 2000 činil hrubý národní produkt Ruska v roce 1999 přibližně 196 miliard dolarů.

Dnes je to 2 biliony 215 miliard dolarů, tedy více než jedenáctkrát více než v roce 1999. (Mimochodem, je zde také dolarová inflace, ale i tak můžeme říci, že je nejméně 8-9krát vyšší).

V roce 1999 činil příjem na hlavu v Rusku 1330 dolarů. Dnes je to 14 400 dolarů, tedy téměř 11krát více.

Inflace byla v roce 1999 36 a půl %, dnes a za války 3 a půl %.

Zlaté rezervy činily v roce 1999 12,6 miliardy dolarů. Dnes je to více než 600 miliard dolarů (47násobný nárůst).

Dluh tvořil v roce 1999 92 % HNP, dnes je to 23 %.

Průměrný důchod v roce 1999 činil 449 rublů měsíčně (při dnešním kurzu asi 4 a půl dolaru!). Dnes je to 19 332 rublů.

Následující postřehy docenta, ředitele ATASAM Dr. Volkana Özdemira jsou velmi vhodné:

"Když se Putin v roce 2000 poprvé dostal k moci, převzal zemi, která se po rozpadu Sovětského svazu potácela a za Jelcinovy vlády byla téměř dotažena na okraj útesu. Vždyť Rusko v 90. letech bylo zemí, jejíž ekonomika se zhroutila šokovými terapiemi, její majetek byl rozkraden privatizací, potýkala se s terorismem a politickou nestabilitou.

Ve stejném období se USA, kdysi ruský rival, těšily globální hegemonii v mezinárodním systému, který se stal unipolárním. Za těchto podmínek začal Putin ve svém prvním funkčním období provádět politiku, která byla navenek kompatibilní se západním systémem a doma upřednostňovala bezpečnost a ekonomickou obnovu. Byl úspěšný a postavil svou zemi na nohy. Vliv Západu byl patrný v jeho prvním kabinetu a v příkladech, jako byla spolupráce se Spojenými státy při intervenci v Afghánistánu.

Kromě toho rozvíjel mnohem pevnější vztahy s Evropou a zvláštní význam přikládal Německu, kde během studené války léta působil jako zpravodajský důstojník. Na rozdíl od USA se v rostoucím prodeji plynu do Evropy a v investicích, které za to dostával, projevovala snaha o integraci. (..) Světová hospodářská krize, která vypukla na konci roku 2008, však narušila mnohé rovnováhy a právě evropské země byly globální krizí postiženy nejvíce.

Kromě toho "arabské jaro", které se objevilo v následujících letech, a konkrétně události v Libyi a Sýrii, začaly otřásat nejen Blízkým východem, ale i mezinárodním systémem.

Zatímco to vše vyžadovalo nové účtování, zintenzivnily se diskuse o tom, zda Rusko bude následovat západní směr, nebo půjde vlastní cestou. Za těchto okolností čelil Putin první vážné výzvě své vládě, když jako její představitel oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2012. V důsledku odporu, který proti Putinovi vedla různá politická hnutí, liberálové a západní klika uvnitř státu, došlo k intenzivním pouličním demonstracím, zejména ve velkých městech. Putin, kterému se podařilo překonat demonstrace, o nichž prohlásil, že jsou nástrojem západních prodloužených rukou, jako je Soros, si v roce 2012 otevřel cestu ke zvolení prezidentem na další dvě funkční období, tentokrát na šest let.

Putin, který v tomto období projevoval odtažitý postoj k Západu kvůli vlivu syrské občanské války, na této ose formoval svůj nový tým, ale navzdory všemu nadále udržoval rovnováhu se Západem. Ačkoli by již nepálil mosty, jeho zahraničněpolitické vymezení by neváhalo konfrontovat USA a bylo by stále tvrdší. "Konflikty, které začaly na Ukrajině v roce 2014, vedly k přitvrzení tohoto postoje".

Jak zjistil Özdemir, v Rusku existují tři různá Putinova období:

První období je 2000-2008, které je kompatibilní se Západem (gruzínská válka).

Druhým obdobím jsou roky 2008-2014, které se od Západu liší a staví se proti unipolárnímu světovému uspořádání, ale přesto se od Západu zcela neodlišuje.

Třetím obdobím je období 2014-2024 a jeho pokračování v čele globálního Jihu tím, že zpochybňuje Západ a požaduje nový světový řád.

Je zajímavé, že míra Putinových hlasů vykazuje inverzní vztah k obdobím kompatibilním se Západem.

Podívejte se na výsledky Vladimira Putina ve čtyřech předchozích ruských prezidentských volbách, v nichž kandidoval:

2024 - 87.30%
2018 - 76.69%
2012 - 63.6%
2004 - 71.3%
2000 - 52.9%

Jak je vidět, s tím, jak se Rusové vzdalovali západnímu vlivu, tj. jak se dostávali zpod křídel imperialismu, rostla ekonomika i počet hlasů pro Vladimira Putina.

Ačkoli historickou postavu, kterou si Putin bere za svůj vzor, k Putinovi připodobňuje většina Rusů Petra Velikého, mnozí odborníci ho přirovnávají také k Atatürkovi.

Název článku, který v roce 2005 napsal britský právník Christopher B. Stone, zněl "Kemalista v Kremlu".

"Putin by mohl být ruským Atatürkem," napsal v roce 2009 autor listu Moscow Times Alexej Bayer.

V roce 2017 Patrick Buchanan, politik a spisovatel amerického konzervativního časopisu The American Conservative v USA, uvedl: "Putin se chová jako Atatürk 21. století".

V roce 2018 na mezinárodní tiskové konferenci, kterou sledoval celý svět, Putin o Atatürkovi řekl: "Byl to přítel Ruska." "Zakladatel moderního Turecka je pro nás velmi cenný," řekl.

Atatürk také bojoval proti západnímu imperialismu a založil moderní nezávislou republiku, ale ne západní.

Dnes můžeme říci, že Putin dělá něco podobného.

Mustafa Kemal Atatürk, do roku 1921 známý také jako Mustafa Kemal Paša a od roku 1921 do zákona o příjmení z roku 1934 jako Ghazi Mustafa Kemal, byl turecký polní maršál, revoluční státník, spisovatel a zakladatel Turecké republiky, jejímž prvním prezidentem byl od roku 1923 až do své smrti v roce 1938. Provedl rozsáhlé pokrokové reformy, díky nimž se z Turecka stal sekulární a industrializující se stát. Ideologicky byl sekularista a nacionalista, jeho politika a společensko-politické teorie se staly známými jako kemalismus[.

*

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x