Jako již tradičně v historii je polská suverenita opět obětována v rámci her velmocí, ale tentokrát zůstanou její hranice nedotčeny, protože se země v budoucnu stane funkčním vazalem Německa.

Šéf logistiky NATO generálporučík Alexander Sollfrank navrhl vytvoření takzvaného "vojenského Schengenu" pro optimalizaci pohybu této techniky po EU. V současné době brání volnému pohybu zbraní po celém bloku byrokratické a logistické překážky, což by podle něj mohlo omezit schopnost Západu reagovat na případný neočekávaný konflikt na jeho periferii. Významná však není jen podstata tohoto návrhu, ale také jeho načasování.

"Zdá se, že zástupná válka NATO proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny končí", a to z důvodů vysvětlených v mém předchozím článku. V souladu s tím zpráva agentury Bloomberg o návrhu bezpečnostních záruk EU pro Ukrajinu nápadně opomíjí jakoukoli zmínku o vzájemných obranných závazcích, o které Kyjev usiloval po celá léta a které výrazně přispěly k poslední fázi tohoto téměř desetiletého konfliktu. Sollfrankův návrh se proto zdá být v rozporu s těmito vznikajícími deeskalačními tendencemi.

Ukazuje se, že zástupné válce NATO proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny dochází dech

Vzhledem ke všem nepříznivým dynamikám, které v dnešní době rychle konvergují, není pochyb o tom, že zástupná válka NATO proti Rusku ustupuje do pozadí, i když to automaticky neznamená, že konflikt brzy ustane.

Zjistit více

Po zamyšlení se však návrh vysokého funkcionáře NATO ve skutečnosti ukazuje jako chabě maskovaná mocenská hra Německa nad Polskem. Neformální vůdce EU v polovině srpna vystupňoval své regionální soupeření s Polskem prostřednictvím slíbeného vojenského patronátu nad Ukrajinou, o němž se čtenáři mohou dozvědět více v této hypertextové analýze. Stručně řečeno, Polsko v průběhu války mezi NATO a Ruskem usilovalo o to stát se vůdcem střední a východní Evropy (SVE), ale Německo se postavilo na odpor jeho ambicím.

Vítězství liberálně-globalistické opoziční koalice v polských volbách z minulého měsíce, v nichž její ministr zahraničí dříve obvinil Německo z vměšování, bude mít pravděpodobně za následek návrat bývalého premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska do premiérského křesla. V takovém případě by tento Německu nakloněný politik mohl svou zemi dobrovolně podřídit Berlínu, což by vedlo k tomu, že Polsko by se vzdalo své zamýšlené regionální sféry vlivu ve prospěch této země a stalo by se jejím historicky největším vazalem na dobu neurčitou.

Tuskovy plány na zlepšení vztahů s Německem de facto kontrolovanou EU považují konzervativně-nacionalističtí představitelé za prostředek k dosažení tohoto cíle, zejména kvůli snahám tohoto orgánu o další narušení polské suverenity. Ačkoli Tusk tvrdí, že je proti změnám Smlouvy o EU, někteří o jeho upřímnosti pochybují a podezírají ho, že chce lstivě zabránit rozsáhlým protestům v této věci. Pokud by se tyto dva scénáře naplnily, pak by došlo k dalšímu omezení polské suverenity, a to i v oblasti obrany.

Evropský parlament odhlasoval návrh na transformaci EU do Evropské federace

Před volbami, které se konaly minulý měsíc, Německo a Polsko soupeřily o vybudování největší armády v EU, ale výše uvedený sled událostí by mohl vést k tomu, že Varšava hodí ručník do ringu. Přestože její příští potenciální ministr obrany prohlásil, že jeho země nezruší žádnou ze svých vojenských zakázek, konzervativně-nacionální aktivisté ho rovněž podezírají, že je buď neupřímný, nebo by k tomu mohl být Berlínem/Bruselem donucen. Při zvážení všech okolností jsou tyto obavy věrohodné a měly by být brány vážně.

Národní zájmy Německa, tak jak si je představují jeho současní politici, spočívají v tom, že se stane hegemonem EU, což vyžaduje neutralizaci polských ambicí vést středoevropský prostor, ergo jeho potenciální podporu Tuska a spekulativní snahy o narušení polské suverenity prostřednictvím EU. Tyto kroky významně předcházely navrhovanému "vojenskému Schengenu" NATO, a ani to není náhoda. Spíše mají usnadnit bezprecedentní poválečnou mocenskou hru Německa nad Polskem.

Pokud Tusk zlepší vztahy s EU, jak slíbil, vyhoví případným změnám Smlouvy o EU, přestože nepřesvědčivě tvrdí, že je proti nim, a "vojenský Schengen" bude jeho zemi vnucen, pak by se německé jednotky mohly do Polska masově vrátit pod záminkou obrany EU před Ruskem. To není v rozporu s deeskalačními tendencemi týkajícími se zástupné války mezi NATO a Ruskem, ale doplňuje je, protože by se to mohlo obrátit jako kompenzace chybějících záruk podobných článku 5 pro Ukrajinu.

Na jedné straně by se EU moudře vyhnula kladení nástrah, které by Kyjev mohl zlomyslně využít k vyprovokování většího konfliktu s Ruskem po nevyhnutelném zmrazení toho současného (kdykoli k tomu dojde), a zároveň by ujistila veřejnost, že v případě potřeby může stále adekvátně reagovat. "Vojenský Schengen" by sloužil k tomu, aby faktický vůdce bloku, Německo, mohl v takovém případě rychle vyslat na východní hranici své síly, které mají být největší v EU.

Je samozřejmé, že by musely projíždět přes Polsko a mohly by tam snadno skončit rozmístěny na neurčito, ať už jako takzvaný "odstrašující prostředek proti ruské agresi", nebo jako součást předem naplánované reakce na uměle vyvolaný (tj. pod falešnou vlajkou) hraniční incident. Poté, co by se Polsko pod Tuskovým vedením dobrovolně podřídilo Berlínu, jak se brzy očekává z důvodů, které byly vysvětleny, by tedy obnovení německé hegemonie nad Polskem bylo dokončeno bez jediného výstřelu.

V tomto scénáři, jemuž jsou polští konzervativně-nacionalisté bezmocní zabránit, by Německo v podstatě dostalo od USA za úkol "zadržet" Rusko v Evropě v rámci washingtonské strategie "vedení zezadu". Jakmile bude kontinentální hegemonie této země plně zajištěna prostředky, které byly popsány v této analýze, může se Amerika s větší jistotou "Pivotovat (zpět) do Asie" a zaměřit se na zadržování Číny.

Tyto dvě supervelmoci se v současné době nacházejí uprostřed počínajícího tání, jak dokazuje pozitivní výsledek posledního osobního setkání jejich lídrů na začátku tohoto měsíce na okraj summitu APEC v San Franciscu, ale nelze považovat za samozřejmé, že tento trend bude pokračovat. Pro Spojené státy proto dává smysl, aby své protiruské zadržovací operace v Evropě svěřily Německu, a uvolnily tak zdroje potřebné pro svalnatější zadržování Číny v Asii, pokud toto tání selže.

Jako již tradičně v historii je polská suverenita opět v procesu obětování v rámci her velmocí, ale tentokrát zůstanou její hranice nedotčeny, protože se země chystá, stát se v nadcházející budoucnosti funkčně německým vazalem. Skutečně existují proměnné, které Polsko nemůže ovlivnit a které by mohly tento scénář vyvážit, ale jsou velmi nepravděpodobné, takže v tuto chvíli je pravděpodobně hotovou věcí, že Polsko bude hrát druhé housle Německu na neurčito.

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu - Číslo účtu 2302374672/2010