Zatímco Evropa ještě nedávno hleděla k Moskvě jako k hlavní bezpečnostní hrozbě, dnešní krize Atlantické aliance má překvapivě jiný původ. Americký hyperintervencionismus, otevřené úvahy o anexích a tlak na vlastní spojence obracejí logiku NATO naruby a vyvolávají otázku, zda aliance dokáže přežít hrozbu, která přichází z jejího vlastního centra.
Když se ohlédneme za uplynulými 20 lety amerického násilí proti Venezuele, víme, že největším strachem imperialistů je lidové povstání. Proto způsobují, že lidé trpí, proto financují osobnosti, které předstírají, že mluví za ně, proto utrácejí miliardy dolarů za propagandu.
V otevřeném dopise premiéru Fialovi vyzýváme vládu České republiky k přehodnocení rozhodnutí o zmrazení ruských aktiv a k respektování mezinárodního práva a právní jistoty.
Směřuje BRICS+ ke „strategickému rozšíření“ a „konsolidaci multipolárního světa“?
Rostislav Lussier
Otázkou zůstává, které potenciální země s vysokými ambicemi se chystají připojit k BRICS+, neformálnímu sdružení rozvojových ekonomik, během nadcházejícího summitu, který se uskuteční 22. až 24. října.
V souvislosti s přípravami na summit BRICS+ byla na okraj 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku přezkoumána a posouzena řada významných otázek, včetně rozšíření sdružení. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov zopakoval „vytvoření kategorie partnerských států“ pro současné sdružení BRICS+. Lavrov již dříve naznačil „pozastavení“ členství v BRICS+ a dále zdůraznil, že „ministři přezkoumali úsilí o koordinaci podmínek nové kategorie, partnerských zemí BRICS“, a to již v červnu 2024 během zasedání Rady ministrů zahraničí BRICS v ruském Nižním Novgorodu.
Koncem září v New Yorku Lavrov na tiskové konferenci po své účasti na týdnu na vysoké úrovni v rámci 79. zasedání Valného shromáždění OSN uvedl, že BRICS+ prozatím považuje další rozšiřování za nevhodné, stávající členské země BRICS nyní nepovažují za reálné přijímat nové členy, ale země vyjadřující připravenost se stanou pouze podpůrnými partnery a budou udržovat stálé kontakty. Tito partnerští členové by mohli BRICS+ využít ke sledování společných cílů boje proti dominanci Spojených států a hegemonii Západu. BRICS rovněž soustavně usiluje o vytvoření multipolárního světa.
„Pokud jde o vyhlídky na rozšíření BRICS, v této fázi považují všechny přidružené země za rozumné prozatím nepřijímat nová rozhodnutí a přizpůsobit organizaci, sdružení stejně smýšlejících členů. Bylo nás pět, nyní je nás deset. Samozřejmě to vyžaduje určitý druh zvyku a hladký vstup nových členů do práce v souladu s tradicemi, které si kvinteto za léta vytvořilo,“ řekl Lavrov.
Na druhou stranu přechod k nové ekonomické architektuře, která se vyznačuje de-dolarizací a diverzifikací globálních finančních rámců, představuje pro země globálního Jihu obrovské příležitosti a výzvy. Angažmá Ruska s většinou společných geopoliticky podobně smýšlejících zemí v regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky podtrhuje strategický význam pro budoucí rozvoj BRICS+.
Mezitím BRICS+, který se staví proti hegemonii a dominanci Spojených států, nakonec pomáhá vytvořit situaci či podmínky pro to, aby se Čína stala globální ekonomickou mocností. Konečný výsledek - BRICS+ spíše pohání Čínu, jejíž počet obyvatel se odhaduje na 1,5 miliardy, aby se prosadila v globálním měřítku, Rusko spolupracuje v rámci vnějších ekonomických parametrů zejména s Čínou a Indií.
Za ruského předsednictví BRICS, které začalo v lednu 2024, se Etiopie, Egypt, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty staly druhou vlnou nejnovějších členů, kteří se připojili k BRICS.
Jihoafrická republika vstoupila v roce 2011 z iniciativy Číny. V roce 2015 BRICS založil Novou rozvojovou banku (NDB), jediný finanční nástroj, který konkuruje ostatním multilaterálním institucím, jako jsou Mezinárodní měnová banka a Světová banka. Zatímco ty působí po celém světě, NDB má v posledním desetiletí omezený rozsah operací. Přesto NDB učinila významný pokrok přinejmenším v upevňování svého postavení a podnikla také několik kroků ke zvýšení možnosti navázání udržitelné hospodářské spolupráce a spolupráce v oblasti investičních partnerství mezi členskými státy. Podle zpráv z médií měla NDB v úmyslu především usilovat o flexibilní finanční rámec, aby vytvořila spravedlivější a rovnější systém, na rozdíl od MMF a Světové banky. Prosazováním těchto zásadních reforem se NDB prezentuje jako hlavní nástroj pro přetváření finančního prostředí pro země globálního Jihu.
Jak se často zdůrazňuje, BRICS+ funguje na základě konsensu. Princip konsensu se zaměřuje především na hledání dohod, které odrážejí vzájemnou shodu všech účastníků. BRICS+ je neformální sdružení rozvíjejících se ekonomik založené na vzájemném respektu a na vzájemné ohleduplnosti s cílem podporovat spolupráci založenou na rovnováze zájmů a striktně dodržovat zásadu svrchované rovnosti států a nevměšování se do vnitřních záležitostí ostatních. Její transformující se struktura navíc zůstává vznikající silou nové globální architektury.
V těchto předchozích letech se země BRICS+ staly klíčovým hráčem ve světě, mají potenciál k významnému hospodářskému růstu a rozvoji, ale spolupráce zemí BRICS+ a zemí globálního Jihu čelí výzvám, které jsou spojeny s různorodostí v politice, ekonomice a kultuře. To je zjevně patrné na dynamice řešení složitých otázek, jako je hospodářský rozvoj, obchod, změna klimatu a globální správa. Míra rozdílů, která se výrazně liší z hlediska úrovně jejich ekonomického rozvoje a politického vlivu, by podle výkladů odborníků mohla zkomplikovat úsilí o vytvoření soudržné aliance.
O rozšíření členství v BRICS budou vedoucí představitelé rozhodovat na základě plných konzultací a konsensu. Následující země buď vyjádřily zájem o vstup do BRICS, nebo již o členství požádaly:
AFRIKA
Alžírsko:
Z hlediska velikosti trhu má Alžírsko desáté největší prokázané zásoby zemního plynu na světě, je šestým největším vývozcem plynu na světě a má třetí největší nevyužité zdroje břidlicového plynu na světě.
Podle zpráv také podaly žádosti tyto africké státy: Angola, Burkina Faso, Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, DR Kongo, Ghana, Keňa, Libye, Mali a Niger.
Nigérie:
Nigerijský ministr zahraničí Jusuf Tuggar oznámil, že se země hodlá během příštích dvou let stát členem skupiny zemí BRICS. Nigérie má HDP ve výši 448 miliard USD, 213 milionů obyvatel a HDP na obyvatele 2 500 USD. Má deváté největší zásoby plynu na světě a významné zásoby ropy.
Senegal:
Je to středně velký hráč v oblasti těžby zlata a energetiky, který má zásoby zlata, ropy a plynu. Energetický průmysl je ve fázi růstu, protože zásoby byly nalezeny teprve nedávno. Energeticky hladové země BRICS si budou chtít zajistit jeho dodávky.
Súdán:
Pět hlavních vývozních trhů Súdánu tvoří 100 % zemí BRICS - Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Indie a Spojené arabské emiráty. Súdán má také regionální vliv. Je třetí největší africkou zemí podle rozlohy a je členem Ligy arabských států (LAS). Pokud by se Súdán připojil k BRICS, získala by tato skupina úplnou kontrolu nad zásobovacími trasami přes Rudé moře do východní Afriky: Jižní Súdán, Tanzanie, Tunisko, Uganda a Zimbabwe.
AMERIKA
Bolívie:
Bolívie, která je bohatá na aktiva, ale jinak je relativně chudá, má nejrychlejší tempo růstu HDP v Latinské Americe.
Dále jsou to Chile, Kolumbie a Kostarika.
Kuba:
Kuba je díky svému vzdoru vůči sankcím již dlouho oblíbenou zemí Číny a Ruska, když chtějí naštvat Spojené státy. Má také významné dohody s Čínou a Ruskem, je členem BRI (Iniciativa Pás a stezka) a má významný vliv v Karibiku a LatAm.
Ekvádor:
Ekvádor jedná o dohodách o volném obchodu s Čínou i s Euroasijskou hospodářskou unií. Mělo by smysl nahradit je volnějším ujednáním BRICS.
Nikaragua:
Nikaragua je těžební zemí a předním producentem zlata ve Střední Americe. Má dohodu o volném obchodu s blokem ALBA a je vlivným hráčem v Karibiku.
Uruguay:
Uruguay se připojila k Nové rozvojové bance BRICS - což je neklamné znamení, že oficiální členství v BRICS je na spadnutí.
Venezuela:
Další vybočující země, ale její energetické zásoby a politický postoj dobře odpovídají potřebám Číny a Ruska.
ASIE
Afghánistán:
Odlišná země, ale má významné zdroje a je členem BRI. Jsou nutné diplomatické změny, ale Čína, Indie a Rusko mají zájem na obnově země, jakmile bude zajištěna politická stabilita.
Bangladéš:
Bangladéš je jednou z pěti nejrychleji rostoucích ekonomik světa a prochází významnými reformami v oblasti rozvoje infrastruktury a obchodu. Sdílí 4 100 km dlouhou hranici s Indií.
Indonésie:
Indonésie je jednou z předních asijských ekonomik a její potenciál pro vstup do BRICS byl opět zvýšen. V červenci 2023 přijala Jakarta pozvání k účasti na summitu BRICS v roce 2023.
Kazachstán:
Kazachstánská ekonomika je vysoce závislá na ropě a souvisejících produktech. Kromě ropy patří mezi jeho hlavní vývozní komodity zemní plyn, železné kovy, měď, hliník, zinek a uran.
Mongolsko:
Mongolsko je problémem i řešením, ačkoli je geograficky atraktivní. Vyžaduje rozsáhlé investice do svého energetického sektoru, je však bohaté na suroviny a je tranzitním bodem mezi Ruskem, Kazachstánem a Čínou. Není členem žádného obchodního bloku, k zachování jeho regionální nestrannosti je vhodnější volnější uspořádání BRICS.
Pákistán:
Pákistán podal žádost o vstup do skupiny zemí BRICS v roce 2024 a počítá s pomocí Ruska během procesu členství, uvedl nově jmenovaný velvyslanec země v Rusku Muhammad Chálid Džamálí.
Srí Lanka:
Srí Lanka nemá zájem o otevření svých trhů, přesto má značné hospodářské problémy. Čína má zájem o přístup do přístavu a k Indickému oceánu, zatímco ruské investice do cestovního ruchu rostou. Dohoda BRICS by byla dostatečně volná, aby uspokojila všechny zájmy.
Turecko:
Obchodní výměna Turecka se současnými a většinou budoucích členů BRICS vykazuje značný růst. Získání přístupu k financování z NDB BRICS se může ukázat jako atraktivní i pro Ankaru, neboť se očekávají rozhovory v řadě otázek.
Thajsko:
Thajsko je jednou z největších ekonomik ASEAN a prostřednictvím ASEAN má další dohody o volném obchodu s Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem, Jižní Koreou, Čínou, Hongkongem a Indií a dohody s Chile a Peru. Thajsko je rovněž signatářem dohody o volném obchodu RCEP mezi ASEAN a Austrálií, Čínou, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou.
Uzbekistán:
Uzbekistán je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik ve střední Asii, avšak jeho růst je omezen dvojím blokováním. Členství v BRICS by mu umožnilo chráněný přístup na trh Číny, Evropy a zbytku Asie.
Tyto státy rovněž projevily potenciální zájem: Sýrie, Turkmenistán, Tádžikistán, Vietnam a Jemen.
EVROPA
Ázerbájdžán a Bělorusko:
Ze zemí bývalého sovětského prostoru vyjádřily nedávno Bělorusko a Ázerbájdžán zájem využít platformu BRICS. Na základě historické skutečnosti, že Bělorusko a Rusko již vytvořily svazový stát, běloruský prezident Alexandr Lukašenko nezvratně přislíbil vstup Běloruska do BRICS.
„Ázerbájdžán podal oficiální žádost o vstup do BRICS,“ citovala ázerbájdžánská tisková agentura mluvčího ministerstva zahraničí Ajchana Hadžizadu.
Záměr Baku přeskočit do BRICS se odrazil ve společné deklaraci o strategickém partnerství mezi Ázerbájdžánem a Čínou, která byla podepsána na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Astaně na začátku července.
Bělorusko vnímá BRICS jako základnu pro hospodářský rozvoj a je připraveno zapojit se do integračních procesů v rámci tohoto neformálního sdružení.
„Máme zájem zapojit se do integračních procesů v tomto prostoru. BRICS je další základnou, která nám pomůže udržet rovnováhu a ekonomickou stabilitu,“ citovala agentura BelTA Lukašenkovo důrazné ujištění.
Pozoruhodné je, že Ázerbájdžán a Bělorusko jsou bývalé sovětské republiky, které mají společné historické zázemí, a to i přes ostré náznaky rozdílného přístupu k současné politice a ekonomickému rozvoji, přičemž v kulturní praxi a ve společnosti stále zůstává mnoho jedinečně společného. Starší i současná generace má nepochybně komplexní znalosti sovětské historie a kultury. Členství Azarbajdžánu a Běloruska v BRICS posílí působení ŠOS v regionu. Vlády Ázerbájdžánu a Běloruska a jejich státní instituce, jako je zákonodárný sbor a soudnictví, by proto podpořily připojení k BRICS a jeho přínos k utváření nového postsovětského prostoru v rámci vznikající nové geopolitické reality.
Mezitím, jak poznamenal Sergej Lavrov, „při rozhodování o přijetí nových členů do rozšíření BRICS bude zohledněna váha, prestiž a role jednotlivých kandidátských zemí a samozřejmě jejich postavení na mezinárodní scéně“. Aktualizovaný seznam kandidátských zemí na členství v BRICS, který byl prozatím „pozastavený“, bude ještě připraven k projednání na říjnovém summitu pod ruským předsednictvím.
V souvislosti se zostřujícími se geopolitickými změnami představuje nadcházející summit BRICS v Kazani 22.-24. října s největší pravděpodobností příležitost k určení a přezkoumání zásadních nevyřešených otázek, včetně struktury sdružení, a členství. Klíčovou prioritou musí být zajištění kvalitativního geopolitického vlivu. Politický a hospodářský vliv by měl být prvořadý namísto protizápadní rétoriky a přísné konfrontace. Za současného stavu je stejně důležitá početní síla BRICS, stejně jako vytvoření potřebných nástrojů a přijetí postupných komplexních opatření na podporu globálního míru a budoucích rozvojových aspirací. Navzdory pozitivním úspěchům a budoucím očekáváním zůstávají výzvy. Někteří noví členové s politickými rozpory již možná začali manipulovat se svými národními zájmy, a tím diskreditovat BRICS, jak ukázaly Etiopie a Egypt na zasedání Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku.
