Otázkou zůstává, které potenciální země s vysokými ambicemi se chystají připojit k BRICS+, neformálnímu sdružení rozvojových ekonomik, během nadcházejícího summitu, který se uskuteční 22. až 24. října.
V souvislosti s přípravami na summit BRICS+ byla na okraj 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku přezkoumána a posouzena řada významných otázek, včetně rozšíření sdružení. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov zopakoval „vytvoření kategorie partnerských států“ pro současné sdružení BRICS+. Lavrov již dříve naznačil „pozastavení“ členství v BRICS+ a dále zdůraznil, že „ministři přezkoumali úsilí o koordinaci podmínek nové kategorie, partnerských zemí BRICS“, a to již v červnu 2024 během zasedání Rady ministrů zahraničí BRICS v ruském Nižním Novgorodu.
Koncem září v New Yorku Lavrov na tiskové konferenci po své účasti na týdnu na vysoké úrovni v rámci 79. zasedání Valného shromáždění OSN uvedl, že BRICS+ prozatím považuje další rozšiřování za nevhodné, stávající členské země BRICS nyní nepovažují za reálné přijímat nové členy, ale země vyjadřující připravenost se stanou pouze podpůrnými partnery a budou udržovat stálé kontakty. Tito partnerští členové by mohli BRICS+ využít ke sledování společných cílů boje proti dominanci Spojených států a hegemonii Západu. BRICS rovněž soustavně usiluje o vytvoření multipolárního světa.
„Pokud jde o vyhlídky na rozšíření BRICS, v této fázi považují všechny přidružené země za rozumné prozatím nepřijímat nová rozhodnutí a přizpůsobit organizaci, sdružení stejně smýšlejících členů. Bylo nás pět, nyní je nás deset. Samozřejmě to vyžaduje určitý druh zvyku a hladký vstup nových členů do práce v souladu s tradicemi, které si kvinteto za léta vytvořilo,“ řekl Lavrov.
Na druhou stranu přechod k nové ekonomické architektuře, která se vyznačuje de-dolarizací a diverzifikací globálních finančních rámců, představuje pro země globálního Jihu obrovské příležitosti a výzvy. Angažmá Ruska s většinou společných geopoliticky podobně smýšlejících zemí v regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky podtrhuje strategický význam pro budoucí rozvoj BRICS+.
Mezitím BRICS+, který se staví proti hegemonii a dominanci Spojených států, nakonec pomáhá vytvořit situaci či podmínky pro to, aby se Čína stala globální ekonomickou mocností. Konečný výsledek - BRICS+ spíše pohání Čínu, jejíž počet obyvatel se odhaduje na 1,5 miliardy, aby se prosadila v globálním měřítku, Rusko spolupracuje v rámci vnějších ekonomických parametrů zejména s Čínou a Indií.
Za ruského předsednictví BRICS, které začalo v lednu 2024, se Etiopie, Egypt, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty staly druhou vlnou nejnovějších členů, kteří se připojili k BRICS.
Jihoafrická republika vstoupila v roce 2011 z iniciativy Číny. V roce 2015 BRICS založil Novou rozvojovou banku (NDB), jediný finanční nástroj, který konkuruje ostatním multilaterálním institucím, jako jsou Mezinárodní měnová banka a Světová banka. Zatímco ty působí po celém světě, NDB má v posledním desetiletí omezený rozsah operací. Přesto NDB učinila významný pokrok přinejmenším v upevňování svého postavení a podnikla také několik kroků ke zvýšení možnosti navázání udržitelné hospodářské spolupráce a spolupráce v oblasti investičních partnerství mezi členskými státy. Podle zpráv z médií měla NDB v úmyslu především usilovat o flexibilní finanční rámec, aby vytvořila spravedlivější a rovnější systém, na rozdíl od MMF a Světové banky. Prosazováním těchto zásadních reforem se NDB prezentuje jako hlavní nástroj pro přetváření finančního prostředí pro země globálního Jihu.
Jak se často zdůrazňuje, BRICS+ funguje na základě konsensu. Princip konsensu se zaměřuje především na hledání dohod, které odrážejí vzájemnou shodu všech účastníků. BRICS+ je neformální sdružení rozvíjejících se ekonomik založené na vzájemném respektu a na vzájemné ohleduplnosti s cílem podporovat spolupráci založenou na rovnováze zájmů a striktně dodržovat zásadu svrchované rovnosti států a nevměšování se do vnitřních záležitostí ostatních. Její transformující se struktura navíc zůstává vznikající silou nové globální architektury.
V těchto předchozích letech se země BRICS+ staly klíčovým hráčem ve světě, mají potenciál k významnému hospodářskému růstu a rozvoji, ale spolupráce zemí BRICS+ a zemí globálního Jihu čelí výzvám, které jsou spojeny s různorodostí v politice, ekonomice a kultuře. To je zjevně patrné na dynamice řešení složitých otázek, jako je hospodářský rozvoj, obchod, změna klimatu a globální správa. Míra rozdílů, která se výrazně liší z hlediska úrovně jejich ekonomického rozvoje a politického vlivu, by podle výkladů odborníků mohla zkomplikovat úsilí o vytvoření soudržné aliance.
O rozšíření členství v BRICS budou vedoucí představitelé rozhodovat na základě plných konzultací a konsensu. Následující země buď vyjádřily zájem o vstup do BRICS, nebo již o členství požádaly:
AFRIKA
Alžírsko:
Z hlediska velikosti trhu má Alžírsko desáté největší prokázané zásoby zemního plynu na světě, je šestým největším vývozcem plynu na světě a má třetí největší nevyužité zdroje břidlicového plynu na světě.
Podle zpráv také podaly žádosti tyto africké státy: Angola, Burkina Faso, Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, DR Kongo, Ghana, Keňa, Libye, Mali a Niger.
Nigérie:
Nigerijský ministr zahraničí Jusuf Tuggar oznámil, že se země hodlá během příštích dvou let stát členem skupiny zemí BRICS. Nigérie má HDP ve výši 448 miliard USD, 213 milionů obyvatel a HDP na obyvatele 2 500 USD. Má deváté největší zásoby plynu na světě a významné zásoby ropy.
Senegal:
Je to středně velký hráč v oblasti těžby zlata a energetiky, který má zásoby zlata, ropy a plynu. Energetický průmysl je ve fázi růstu, protože zásoby byly nalezeny teprve nedávno. Energeticky hladové země BRICS si budou chtít zajistit jeho dodávky.
Súdán:
Pět hlavních vývozních trhů Súdánu tvoří 100 % zemí BRICS - Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Indie a Spojené arabské emiráty. Súdán má také regionální vliv. Je třetí největší africkou zemí podle rozlohy a je členem Ligy arabských států (LAS). Pokud by se Súdán připojil k BRICS, získala by tato skupina úplnou kontrolu nad zásobovacími trasami přes Rudé moře do východní Afriky: Jižní Súdán, Tanzanie, Tunisko, Uganda a Zimbabwe.
AMERIKA
Bolívie:
Bolívie, která je bohatá na aktiva, ale jinak je relativně chudá, má nejrychlejší tempo růstu HDP v Latinské Americe.
Dále jsou to Chile, Kolumbie a Kostarika.
Kuba:
Kuba je díky svému vzdoru vůči sankcím již dlouho oblíbenou zemí Číny a Ruska, když chtějí naštvat Spojené státy. Má také významné dohody s Čínou a Ruskem, je členem BRI (Iniciativa Pás a stezka) a má významný vliv v Karibiku a LatAm.
Ekvádor:
Ekvádor jedná o dohodách o volném obchodu s Čínou i s Euroasijskou hospodářskou unií. Mělo by smysl nahradit je volnějším ujednáním BRICS.
Nikaragua:
Nikaragua je těžební zemí a předním producentem zlata ve Střední Americe. Má dohodu o volném obchodu s blokem ALBA a je vlivným hráčem v Karibiku.
Uruguay:
Uruguay se připojila k Nové rozvojové bance BRICS - což je neklamné znamení, že oficiální členství v BRICS je na spadnutí.
Venezuela:
Další vybočující země, ale její energetické zásoby a politický postoj dobře odpovídají potřebám Číny a Ruska.
ASIE
Afghánistán:
Odlišná země, ale má významné zdroje a je členem BRI. Jsou nutné diplomatické změny, ale Čína, Indie a Rusko mají zájem na obnově země, jakmile bude zajištěna politická stabilita.
Bangladéš:
Bangladéš je jednou z pěti nejrychleji rostoucích ekonomik světa a prochází významnými reformami v oblasti rozvoje infrastruktury a obchodu. Sdílí 4 100 km dlouhou hranici s Indií.
Indonésie:
Indonésie je jednou z předních asijských ekonomik a její potenciál pro vstup do BRICS byl opět zvýšen. V červenci 2023 přijala Jakarta pozvání k účasti na summitu BRICS v roce 2023.
Kazachstán:
Kazachstánská ekonomika je vysoce závislá na ropě a souvisejících produktech. Kromě ropy patří mezi jeho hlavní vývozní komodity zemní plyn, železné kovy, měď, hliník, zinek a uran.
Mongolsko:
Mongolsko je problémem i řešením, ačkoli je geograficky atraktivní. Vyžaduje rozsáhlé investice do svého energetického sektoru, je však bohaté na suroviny a je tranzitním bodem mezi Ruskem, Kazachstánem a Čínou. Není členem žádného obchodního bloku, k zachování jeho regionální nestrannosti je vhodnější volnější uspořádání BRICS.
Pákistán:
Pákistán podal žádost o vstup do skupiny zemí BRICS v roce 2024 a počítá s pomocí Ruska během procesu členství, uvedl nově jmenovaný velvyslanec země v Rusku Muhammad Chálid Džamálí.
Srí Lanka:
Srí Lanka nemá zájem o otevření svých trhů, přesto má značné hospodářské problémy. Čína má zájem o přístup do přístavu a k Indickému oceánu, zatímco ruské investice do cestovního ruchu rostou. Dohoda BRICS by byla dostatečně volná, aby uspokojila všechny zájmy.
Turecko:
Obchodní výměna Turecka se současnými a většinou budoucích členů BRICS vykazuje značný růst. Získání přístupu k financování z NDB BRICS se může ukázat jako atraktivní i pro Ankaru, neboť se očekávají rozhovory v řadě otázek.
Thajsko:
Thajsko je jednou z největších ekonomik ASEAN a prostřednictvím ASEAN má další dohody o volném obchodu s Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem, Jižní Koreou, Čínou, Hongkongem a Indií a dohody s Chile a Peru. Thajsko je rovněž signatářem dohody o volném obchodu RCEP mezi ASEAN a Austrálií, Čínou, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou.
Uzbekistán:
Uzbekistán je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik ve střední Asii, avšak jeho růst je omezen dvojím blokováním. Členství v BRICS by mu umožnilo chráněný přístup na trh Číny, Evropy a zbytku Asie.
Tyto státy rovněž projevily potenciální zájem: Sýrie, Turkmenistán, Tádžikistán, Vietnam a Jemen.
EVROPA
Ázerbájdžán a Bělorusko:
Ze zemí bývalého sovětského prostoru vyjádřily nedávno Bělorusko a Ázerbájdžán zájem využít platformu BRICS. Na základě historické skutečnosti, že Bělorusko a Rusko již vytvořily svazový stát, běloruský prezident Alexandr Lukašenko nezvratně přislíbil vstup Běloruska do BRICS.
„Ázerbájdžán podal oficiální žádost o vstup do BRICS,“ citovala ázerbájdžánská tisková agentura mluvčího ministerstva zahraničí Ajchana Hadžizadu.
Záměr Baku přeskočit do BRICS se odrazil ve společné deklaraci o strategickém partnerství mezi Ázerbájdžánem a Čínou, která byla podepsána na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Astaně na začátku července.
Bělorusko vnímá BRICS jako základnu pro hospodářský rozvoj a je připraveno zapojit se do integračních procesů v rámci tohoto neformálního sdružení.
„Máme zájem zapojit se do integračních procesů v tomto prostoru. BRICS je další základnou, která nám pomůže udržet rovnováhu a ekonomickou stabilitu,“ citovala agentura BelTA Lukašenkovo důrazné ujištění.
Pozoruhodné je, že Ázerbájdžán a Bělorusko jsou bývalé sovětské republiky, které mají společné historické zázemí, a to i přes ostré náznaky rozdílného přístupu k současné politice a ekonomickému rozvoji, přičemž v kulturní praxi a ve společnosti stále zůstává mnoho jedinečně společného. Starší i současná generace má nepochybně komplexní znalosti sovětské historie a kultury. Členství Azarbajdžánu a Běloruska v BRICS posílí působení ŠOS v regionu. Vlády Ázerbájdžánu a Běloruska a jejich státní instituce, jako je zákonodárný sbor a soudnictví, by proto podpořily připojení k BRICS a jeho přínos k utváření nového postsovětského prostoru v rámci vznikající nové geopolitické reality.
Mezitím, jak poznamenal Sergej Lavrov, „při rozhodování o přijetí nových členů do rozšíření BRICS bude zohledněna váha, prestiž a role jednotlivých kandidátských zemí a samozřejmě jejich postavení na mezinárodní scéně“. Aktualizovaný seznam kandidátských zemí na členství v BRICS, který byl prozatím „pozastavený“, bude ještě připraven k projednání na říjnovém summitu pod ruským předsednictvím.
V souvislosti se zostřujícími se geopolitickými změnami představuje nadcházející summit BRICS v Kazani 22.-24. října s největší pravděpodobností příležitost k určení a přezkoumání zásadních nevyřešených otázek, včetně struktury sdružení, a členství. Klíčovou prioritou musí být zajištění kvalitativního geopolitického vlivu. Politický a hospodářský vliv by měl být prvořadý namísto protizápadní rétoriky a přísné konfrontace. Za současného stavu je stejně důležitá početní síla BRICS, stejně jako vytvoření potřebných nástrojů a přijetí postupných komplexních opatření na podporu globálního míru a budoucích rozvojových aspirací. Navzdory pozitivním úspěchům a budoucím očekáváním zůstávají výzvy. Někteří noví členové s politickými rozpory již možná začali manipulovat se svými národními zájmy, a tím diskreditovat BRICS, jak ukázaly Etiopie a Egypt na zasedání Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku.
Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů
Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!
***
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
➡️ Číslo účtu 2302374672/2010
➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672
➡️ BIC/SWIFT: FIOBC