Kurská oblast Ruska je v současné době plná zbraní NATO, vojáků, logistiky a dalších věcí, z nichž mnohé byly zničeny.
Na videozáznamech jsou vidět desítky vozidel NATO, systémů protivzdušné obrany, tanků a dalších, i když jsou zničeny a zajaty ruskými silami v Kurské oblasti.
Kyjevským silám v počtu asi 11 600 pod vedením jednotek NATO se nepodařilo dobýt město Kurčatov a jeho jadernou elektrárnu. Bývalý prezident Ukrajiny a současný uzurpátor Zelenský použil své nej-bojeschopnější bojové jednotky a navíc další polské (NATO) síly.
Ruský čečenský generál Apti Alaudinov poznamenal, že účelem invaze do Kurské oblasti bylo zajistit si silnou pozici pro nadcházející jednání s Ruskem. Porážkou Kyjeva a jeho západních pánů si však kyjevský režim podepsal vlastní rozsudek smrti.
Kyjevské ztráty této drzosti přesahují k dnešku ke 2 000 osob.
Generál Allaudin dále předpovídá, že kyjevská speciální operace bude ukončena do konce roku 2024, a to v důsledku úplného vítězství ruské armády a kapitulace kyjevského režimu a jeho pánů ve Washingtonu a Londýně. (Borzzikman 15. srpna 2024).
Zda ke kapitulaci Západu skutečně dojde, se teprve uvidí. Nebývá zvykem, aby Západ i v terminálních podmínkách ztrácel tvář - a tak je možné, že dojde k dalším agresím, třeba k přímému útoku NATO na Rusko.
V tuto chvíli prezident Putin stále odmítá vyhlásit válku, ačkoli bylo ruské území napadeno a Rusové jsou na svém území zabíjeni silami NATO. A je možné, že se plánují další přímé útoky NATO. Washingtonu prozatím prochází „vražda“; a to doslova.
Washington a jeho partneři v NATO krok za krokem překračují jednu červenou linii za druhou.
- Nejprve, zbraně NATO na Ukrajině;
- pak vojska NATO na Ukrajině;
- pak stíhačky F-16 na Ukrajině;
- pak vojáci NATO velící sofistikovaným zbraním dodaným Západem;
- pak vojska NATO na ruském území; pak bezpilotní letouny a letadla NATO útočící na ruské cíle na ruském území - a nakonec pokus vojsk NATO o obsazení celého ruského okresu, zajetí Rusů a zabíjení Rusů.
Letiště v Rusku jsou již několik týdnů nepřetržitě bombardována bezpilotními letouny NATO.
Dne 9. srpna 2024 ruská státní média informovala o výbuchu a následném požáru na ruské letecké základně v Lipecké oblasti, asi 280 kilometrů od hranic se severovýchodní Ukrajinou, jako by na letiště zaútočily síly Ukrajiny a NATO a zničily sklad a několik dalších objektů řízenými leteckými bombami; naváděli je experti NATO.
Někteří spekulují, že Kyjev / NATO možná použil malou taktickou jadernou zbraň. Pro takovou agresi však neexistuje žádný důkaz a Rusko mlčí.
Podle ruské armády se jejich vlastní (ruské) ofenzívy zúčastnilo asi 1 000 vojáků a více než dvě desítky obrněných vozidel a tanků. Viz tento článek. (Tuto stránku odstranil Google s tím, že stránka Moscow Times již neexistuje - odkaz je uveden, aby demonstroval západní cenzuru).
Ruská armáda neustále postupuje v Donbasu a brání ruskojazyčné obyvatelstvo před zbabělými útoky azovských nacistů, kteří za posledních 10 let zabili asi 18 000 lidí, většinou žen a dětí.
Rusko na svém vlastním území dostává těžké a bolestivé údery ze zbraní NATO. NATO je všude, má komunikaci, logistiku a velení NATO.
Více než 35 zemí investuje stovky miliard z peněz daňových poplatníků do dodávek zbraní Ukrajině, aby mohla provádět tyto smrtící údery proti Rusku - na ruském území, s vojáky NATO, které Západ rád nazývá „zahraničními žoldáky/dobrovolníky“.
Přibližně 80 let po druhé světové válce, kdy Rusko porazilo nacistické Německo, se německé tanky - darované Ukrajině - opět valí Kurskem, kde se odehrála rozhodující bitva; bitva, kterou Rusko porazilo nacistické Německo a zachránilo Západ před německým nacizmem.
Ale nacizmus dnes tiká a je dobře živ a připomíná dobu čtyřicátých let. Nyní neonacizmus vyvěrá z Ukrajiny, někdejšího spojence nacistického Německa - banderovských Azovských praporů -, které za druhé světové války zabily desítky, ne-li stovky tisíc Rusů.
Pan prezident Putin neústupně prosazoval vymýcení nacismu na Ukrajině a učinění Ukrajiny neutrální zemí bez NATO, což bylo klíčovou podmínkou pro mírová jednání.
Mnoho lidí stále žije v iluzi, že Rusko je v menším vojenském konfliktu s Ukrajinou, aniž by si uvědomovali, že tato zástupná válka Washingtonu a NATO proti Rusku je mnohem nebezpečnější než situace za druhé světové války v roce 1943.
NATO se snaží postupně vytvářet brigády ve východní Evropě s cílem konfrontovat Rusko.
Je to hra na pozorování, „jak daleko můžeme zajít“, přičemž pečlivě sleduje reakci Ruska. Potíže mohou mít s obsazením brigád vojáky, protože mladí Evropané nejsou ochotni umírat za západní válečné štváče a zisky západního válečného průmyslu, ovšem paradoxně jsou více než ochotni nechat se opít politickou propagandou a volit do vedení států cvičené a zkorumpované opice z Aspen institutu, které za zásluhy ničí Evropu tzv. Zelenou ideologií, prosazováním zločinné Agendy 2030 a plněním válečnicko-štvavých not židovských bankéřů a globalistických investorů z BlackRocku a lobbistů z vojenskoprůmyslového komplexu (především z USA).
V posledních měsících jsou indicie, které vypovídají o tom, že pokud by bylo NATO fatální prohrou na Ukrajině zahnáno do kouta a dosud proinvestované stovky miliard dolarů na krvavou kampaň na Ukrajině by nakonec neměly přinést kýžený zisk, NATO se nakonec může v jistém měřítku odvážit zaútočit na Rusko. Ovšem došlo by k tomu pravděpodobně za účasti pouhého rudimentu NATO, tedy prostřednictvím států východní a střední Evropy (mezi nimi i s Českou republikou), kam se v posledních měsících přesouvá technika a vojáci z celé Evropy a USA. Dobře by k tomu posloužilo uskupení států tzv. 1Bukurešťské devítky. Pravděpodobně by jako vzor pro napadení Ruska posloužila uniklá doktrína 2Steele Rose (Železná růže) Spojených států amerických, která předpokládá zapojení armád států střední a východní Evropy, které by ostatní státy Západu jen materiálně a logisticky podporovaly (Jak to předvádějí dodnes na Ukrajině) s tím, že by se aktivně do války s Ruskem nezapojily, ani jim nepřišli na pomoc. V případě ústupu vojsk států, které by byly aktivně ve válce s Ruskem, by se od nich USA a západní státy distancovaly a v nejhorším scénáři by se takto nebezpečně "infikovaných" států zbavily, jako apendixu při akutním zánětu břicha v domnění, že Rusko bude hrát jejich hru a tiše přejde skutečnost, že celý tento orchestr byl organizován ze stran západních států a to především ze stran USA a VB.
Další indicie posledních měsíců naznačují, že by se nejprve pokusily zaútočit na Bělorusko. Ovšem, vše jsou pouhé teorie a k realizaci těchto plánů mají skutečně dost daleko, přestože mohou být zbožným přáním některých individuí, kteří se rádi v médiích prezentují, jako neohrožení Rusobijci (zejména ze států Finska a Švédska - které jsou díky své regionální poloze na míle vzdálené od reality a vše si představují, jako Hurvínek válku, dále Pobaltských států a v poslední řadě České republiky, která se pasovala do role leadera v boji proti tzv. "Putinovskému Rusku", přičemž nejčastěji své úsilí podkládá zkušenostmi ze Srpna 1968, kdy se po Republice projížděly "ruské" tanky.
Skutečnost, že se na vpádu do Československa podílely všeobecně země Varšavské smlouvy, včetně našich sousedů, se však propagátorům tohoto rčení nehodí do krámu. Ano, fakticky okupace byla nařízena Sovětským politbyrem, avšak nemohly snad státy Varšavského paktu odmítnout podílet se na vpádu do suverénní země? Mohly, invaze se již tehdy odmítly účastnit jednotky Rumunska a Albánie. Tehdejší Generální tajemník KS SSSR Leonid Brežněv byl navíc Ukrajinec a Ukrajinci se rovněž podíleli na okupaci ČSSR, stejně jako se patrně i nyní podíleli na teroristickém útoku na evropskou energetiku (Nord stream), která zapříčinila rozsáhlé a dosud trvající ekonomické škody, pro spousty firem, podnikatelů a rodin - likvidační.
Podcenili snad Putin a jeho poradci odvahu NATO a doufali, že nepřejdou z Ukrajiny na ruské území, aby se vyhnuli další eskalaci?
Co teď, když byly překročeny všechny červené linie - a to více než jednou?
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém nedávném prohlášení uvedl, že Rusko by se již nemělo držet zpátky:
„Od tohoto okamžiku by měla mít speciální vojenská operace (Kyjeva) otevřeně exteritoriální charakter,“
uvedl Medveděv, který je místopředsedou ruské bezpečnostní rady, ve svém čtvrtečním příspěvku.
„Můžeme a měli bychom jít dále do toho, co stále existuje jako Ukrajina. Do Oděsy, Charkova, Dněpropetrovska, Nikolajeva. Do Kyjeva a dál. Neměla by existovat žádná omezení, pokud jde o uznané hranice.“
Pokud prezident Putin vyčkává na ještě větší agresi Západu/NATO na ruském území, je možné, že má v záloze silnou odpověď, kterou netřeba označit jako reakci na „falešnou vlajku“, protože to, co Kyjev-NATO na ruském území provádí, zjevně není žádná „falešná vlajka“, ale čistá provokace.
Rusko má vojenskou kapacitu na to, aby současně zlikvidovalo západní rozhodovací a vojenská centra i finanční uzly pomocí ultrapřesných nadzvukových taktických jaderných zbraní, čímž by se ztráty na životech omezily na minimum, ale vyřadily by se západní mocenské struktury.
1Bukurešťská devítka (B9) je uskupení devíti členských států NATO z východního křídla aliance, kam patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Skupina vznikla v roce 2015 v reakci na iredentismus ve formě připojení Krymského poloostrova k Rusku na základě referenda v roce 2014, který západní státy mylně považují za anexi.
2Doktrína "Steel Rose" (v překladu "ocelová růže") je termín, který se objevuje v kontextu americké vojenské strategie a je spojován s agresivním pojetím vojenských operací vůči Rusku státy tzv. východního křídla NATO. Vojenské přesuny a nasazení: V rámci doktríny se hovoří o možnosti rychlého povolání až 250 000 mužů do zbraně během deseti dnů, což by znamenalo značné vojenské přesuny a nasazení sil na frontové linie.
Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
➡️ Číslo účtu 2302374672/2010
➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672
➡️ BIC/SWIFT: FIOBC