V zájmu úplného odhalení nemohu říci, že jsem nestranný pozorovatel, pokud jde o Wagnera. Setkal jsem se s Wagnerovými bojovníky a vůdci a byl jsem hluboce ohromen profesionalitou této organizace, zejména pokud jde o vojenské záležitosti. S Prigožinem jsem se nikdy nesetkal, a proto se k němu nemohu vyjádřit z osobního hlediska. Jsem si jist, že se má slova dotknou mnoha členů organizace Wagner. Mé hodnocení je však upřímné a vychází ze stejného základu integrity, díky kterému jsem se dostal do jejich hledáčku.
Jevgenij Prigožin, prchlivý, ale osobitý ředitel soukromé vojenské společnosti Wagner Group, která se v minulosti spolčila s ruskou vládou v záležitostech mimořádného geopolitického významu, je po smrti. Prigožin spolu s dalšími šesti členy společnosti Wagner a třemi členy posádky letadla, kteří nebyli členy společnosti Wagner, zahynul, když se obchodní letadlo Embraer Legacy 600, kterým cestovali, za záhadných okolností zřítilo nedaleko západoruského města Tver. Ruští vyšetřovatelé zjistili shodu DNA nalezené na ostatcích nalezených na místě nehody s Prigožinem, čímž ukončili spekulace o jeho osudu. Ačkoli se množí zvěsti o možné příčině havárie a o tom, kdo nebo co by za ni mohlo být zodpovědné, v tuto chvíli neexistuje dostatek důkazů, které by umožnily určit konkrétního viníka.
To však neříkejte Joeovi Bidenovi. Americký prezident, který tráví dovolenou u jezera Tahoe, byl novináři požádán, aby zprávu o Prigožinově úmrtí komentoval. "Nevím jistě, co se stalo," řekl Biden, "ale nejsem překvapen. V Rusku se nestane mnoho věcí, za kterými by nestál [ruský prezident Vladimir] Putin. Ale nevím dost na to, abych znal odpověď."
Bílý dům pokračoval v tomto vzorci zákeřného obviňování. "Viděli jsme ty zprávy," řekla mluvčí Rady pro národní bezpečnost Adrienne Watsonová. "Pokud se potvrdí, nikdo by neměl být překvapen. Katastrofální válka na Ukrajině vedla k pochodu soukromé armády na Moskvu a nyní - zdá se - k tomuto."
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov rychle poukázal na nediplomatičnost Bidenových poznámek a poznamenal, že "prezidentovi USA podle mého názoru nepřísluší hovořit o takových tragických událostech tohoto druhu".
Souhlasím s Rjabkovem - Biden nemá co veřejně komentovat události kolem Prigožinova skonu, zvláště když sám přiznává: "Nevím jistě, co se stalo."
V tuto chvíli to neví nikdo. Ruské vyšetřování incidentu teprve začalo a dosud veřejně neoznámilo žádné průběžné ani jiné závěry.
Bidenovy komentáře spolu s komentáři jeho Rady pro národní bezpečnost však poskytují zajímavý a zároveň znepokojivý vhled do tendence Bidenovy administrativy činit ukvapené závěry na základě nedostatku údajů a převahy předsudků. "Nevím" v kombinaci s "v Rusku se neděje mnoho věcí, za kterými by nestál Putin" představuje znepokojivou dvojici neznalosti - první pramení z nedostatku informací založených na faktech, druhá z absence intelektuálně podložené analýzy. Biden jednoduše vyvodil závěr založený na stejném rusofobním základu přesvědčení, který ho přiměl v březnu 2021 v rozhovoru prohlásit, že Putina považuje za "vraha".
- Žádné důkazy.
- Žádná analýza.
- Čistá rusofobie.
Podívejme se, co víme o leteckém neštěstí z 24. srpna, které připravilo Prigožina o život. Hodně se mluví o Prigožinově roli v neúspěšném povstání Wagner Group., které se odehrálo před dvěma měsíci a v němž Prigožin a jeho vysoký vojenský zástupce (a zakladatel toho, co se stalo skupinou Wagner) Dmitrij Utkin vedli tisíce bojovníků Wagnerových na takzvaný "Pochod spravedlnosti". Rozehráli odvážnou hru, jejímž cílem bylo sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu generála Valerije Gerasimova z důvodu korupce a nekompetentnosti.
Tato hra se zhroutila, když se ukázalo, že naprostá většina ruských představitelů, včetně významných vojenských, politických a obchodních představitelů, o nichž Prigožin doufal, že se spojí na jeho straně, považovala "Pochod spravedlnosti" za to, čím byl - nezákonnou ozbrojenou vzpourou, jejímž cílem bylo zasáhnout do ústavou stanovené vlády Ruska, což se odrazilo ve skutečnost, že Prigožin a účastníci vzpoury byli obviněni podle článku 279 ruského trestního zákoníku o ozbrojené vzpouře.
Zatímco Prigožin a oddíl Wagnerových bojovníků obsadili velitelství Jižního vojenského okruhu, odpovědného za dohled nad bojovými operacemi proti Ukrajině, které v té době probíhaly (Ukrajina zahájila počátkem června dlouho očekávanou protiofenzívu), Utkin vedl kolonu 4-5 000 těžce ozbrojených Wagnerových vojáků na sever po dálnici M4 směrem k Moskvě. Kolona Wagnerů byla napadena ruskými vojenskými vrtulníky, které zabily a zranily několik Wagnerových bojovníků. Wagnerovy mobilní systémy protivzdušné obrany, zejména Pancir (ironií osudu pronajatý Wagnerovi ruským ministerstvem obrany), odpověděly sestřelením několika neozbrojených ruských vojenských vrtulníků a velitelského a řídicího letounu Il-22, přičemž zahynulo 13 ruských vojáků.
Ruské úřady považují smrt těchto ruských vojáků za vraždu.
Tyto vraždy v kombinaci se zradou, která se projevila v takzvaném "Pochodu spravedlnosti", učinily z Jevgenije Prigožina označeného člověka. Seznam lidí, zemí, agentur, vlád a institucí, které si přály jeho smrt, se ještě prodloužil.
A právě přišel o ochranu nejmocnější a nejvlivnější osoby Ruska, Vladimira Putina.
Představa, že Putin nebo Putinův loajalista jednající na vlastní pěst pomstí skvrnu na ruské cti, kterou Prigožin spáchal, se tak jeví jako logická příčina smrti šéfa Wagnera.
- "Jste schopen odpuštění?"
- "Ano..., ale ne všechno."
- "Co je nemožné odpustit?"
- "Zradu."
Putinova známá averze vůči těm, kdo zrazují jeho nebo Rusko, však automaticky neznamená, že by byl Putin zapojen do jakéhokoli aspektu Prigožinovy smrti - to zdaleka ne. Každý, kdo studoval slova a činy muže, který v té či oné podobě stojí v čele Ruska už téměř 23 let, ví, že Valdimir Putin není člověk se sklonem k unáhleným činům. Každé jeho slovo, každý jeho čin je vedlejším produktem procesu, který zahrnuje strukturované konzultace a zvažování.
Navíc rozhodnutí, která ruský prezident přijímá, nikdy neslouží k utváření vnímání pro osobní politický prospěch, ale výhradně k prosazování nejlepších zájmů ruského národa a jeho obyvatel. Tento poslední bod je obzvláště důležitý vzhledem k tendenci ve Spojených státech a jinde na kolektivním Západě promítat do ruského vůdce motivace a ambice našich vlastních politických vůdců, kteří jsou často ochotni a schopni manipulovat událostmi tak, aby získali politickou přízeň a výhody, a to i na úkor svých voličů.
Když Putin po zprávě o leteckém neštěstí hovořil o Prigožinovi, řekl, že šéfa společnosti Wagner zná "velmi dlouho" a že je to "talentovaný člověk, talentovaný obchodník". Další komentář ruského prezidenta však podtrhl napětí, které mezi oběma muži existovalo. "Byl to člověk s těžkým osudem a v životě dělal vážné chyby, a dosáhl potřebných výsledků jak pro sebe, tak i tehdy, když jsem ho o to požádal - pro společnou věc, jako v těchto posledních měsících".
William Scott Ritter Jr. (narozen 15. července 1961) je americký spisovatel, vojenský analytik, analytik mezinárodních vztahů, bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty Spojených států amerických, bývalý zbrojní inspektor Zvláštní komise OSN (UNSCOM).
Ritter sloužil jako mladší vojenský analytik během operace Pouštní bouře, poté v letech 1991-1998 působil jako člen UNSCOM dohlížející na odzbrojení Iráku zbraněmi hromadného ničení (ZHN), ze kterého na protest odstoupil. Později se stal kritikem války v Iráku a zahraniční politiky Spojených států na Blízkém východě. Pro jeho nesouhlasné postoje k zahraniční politice USA a zejména jejich vojenského působení, je častým hostem na YouTubových kanálech.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.