ČESKÝ LIST

Agenda „hlubokého státu“: Analýza strategie amerického impéria na Ukrajině a v Evropě

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Geopolitická dynamika války na Ukrajině dosáhla kritického bodu, který se vyznačuje stále agresivnějšími kroky a politikou.

Nedávné použití raket dlouhého doletu dodaných Spojenými státy Ukrajinou k úderům hluboko do ruského území rozšířilo rozsah konfliktu a zaměřilo se i na civilní oblasti. Tato eskalace vyvolává otázky o motivech takzvaného „hlubokého státu“, který údajně řídí vládní záležitosti a zahraniční politiku USA. Zdá se, že tato strategie se zdaleka neomezuje jen na oslabení Ruska - národa příliš rozsáhlého a odolného na to, aby byl zničen -, ale jejím cílem je obětovat Ukrajinu a destabilizovat Evropu, a to vše v kontextu boje Spojených států za udržení jejich globálního impéria.

Zástupná válka za hranicemi Ukrajiny

Ve své podstatě funguje ukrajinský konflikt jako zástupná válka mezi blokem NATO vedeným Spojenými státy a Ruskem. Spojené státy sice oficiálně podporují Ukrajinu pod heslem obrany demokracie a suverenity, ale neustále podporují akce, které konflikt eskalují. Nasazení vyspělých vojenských technologií a podpora úderů na území Ruska odráží záměrné zintenzivnění nepřátelství. USA však nemohou reálně očekávat, že Rusko přímo porazí. Místo toho se zdá, že cílem strategie je vyvolat dlouhodobou nestabilitu nejen na Ukrajině, ale v celé Evropě.

Probíhající válka Ukrajinu ničí a mění ji v bojiště pro větší geopolitické ambice. Infrastruktura, hospodářství a lidské životy jsou ničeny, což ponechává jen malý prostor pro stabilní nebo prosperující poválečnou budoucnost. Toto ničení není ani tak vedlejším produktem, jako spíše rysem politiky USA, která zajišťuje, že Ukrajina zůstane závislá na podpoře Západu a zároveň bude sloužit jako nárazníková zóna proti Rusku.

Evropa: pěšák ve hře

Jednání USA odhaluje ochotu obětovat Evropu na oltář své slábnoucí imperiální nadvlády. Tím, že Spojené státy povzbuzují evropské vlády k zaujímání stále konfrontačnějších postojů vůči Rusku, zatahují své spojence do nebezpečné hry. Evropa nyní čelí prudce rostoucím nákladům na energie, hospodářské nestabilitě a rostoucím sociálním nepokojům, což jsou všechno důsledky jejího přizpůsobení se zahraničněpolitickým cílům USA. Zdá se, že evropští představitelé bezvýhradně následují pokyny Washingtonu, a to i na úkor bezpečnosti a prosperity svých vlastních zemí.

Možnost rozsáhlé války mezi NATO a Ruskem by měla pro Evropu katastrofální důsledky, což je skutečnost, kterou mnozí evropští představitelé zřejmě nechápou. Vzhledem ke své geografické blízkosti k Rusku by Evropa nesla hlavní tíhu takového konfliktu a utrpěla by obrovské lidské a hospodářské ztráty. Vojenské schopnosti NATO jsou sice ohromné, ale není pravděpodobné, že by zajistily rozhodující vítězství proti Rusku, jehož obranná strategie je hluboce zakořeněná a posílená jaderným arzenálem. Jakýkoli pokus o eskalaci války by se tak pro Evropu rovnal sebevražednému gambitu.

Poslední šance amerického impéria

Agresivní postoj Spojených států je třeba chápat v kontextu jejich upadajícího globálního vlivu. Historicky impéria vznikala a zanikala a USA nejsou výjimkou. Unipolární moment, který následoval po studené válce, ustoupil multipolárnímu světu s rostoucími mocnostmi, jako je Čína, Indie a Rusko, které zpochybňují hegemonii USA. Tváří v tvář ekonomické stagnaci, politické polarizaci a ztrátě důvěryhodnosti na globální scéně se zdá, že se USA v zoufalé snaze udržet si svou dominanci vrhají do útoku.

Destabilizací Evropy se USA snaží eliminovat potenciální soupeře a zároveň upevnit svůj vliv. Oslabená a závislá Evropa by s menší pravděpodobností prováděla nezávislou zahraniční politiku, což by zajistilo její pokračující soulad se zájmy USA. Tato strategie odráží historické vzorce upadajících impérií, která ve snaze oddálit nevyhnutelné uvrhla své spojence a protivníky do chaosu.

Hypnotizované vedení Evropy

Jedním z nejvíce matoucích aspektů této situace je zjevná spoluvina evropských vůdců. Navzdory jasným důkazům, že jejich politika poškozuje vlastní obyvatelstvo, evropské vlády nadále následují kroky Washingtonu. Toto chování naznačuje buď hluboký nedostatek strategické předvídavosti, nebo ideologickou oddanost transatlantickému spojenectví, která je zaslepuje před riziky.

Ochota evropských představitelů hazardovat s bezpečností a prosperitou svých národů podtrhuje nebezpečnou povahu současného geopolitického uspořádání. Místo toho, aby jednali jako odpovědní správci blahobytu svých občanů, přijali kurz, který by mohl vést k rozsáhlé destrukci.

Sebevražedná logika eskalace

Rozšíření války o přímé útoky na ruské území a potenciální zatažení NATO do otevřeného konfliktu není cestou k vítězství, ale ke katastrofě. Vojenská strategie Ruska a jeho obrovské zdroje z něj činí nemožný cíl pro úplné podrobení a jakákoli rozsáhlá válka by pravděpodobně vedla k vzájemnému zničení. Evropské země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, by nesly nejtěžší náklady a jejich civilní obyvatelstvo by se ocitlo v křížové palbě.

Strategie amerického hlubokého státu se proto jeví nejen jako bezohledná, ale také jako sebezničující. Může sice dočasně oddálit úpadek americké hegemonie, ale riskuje, že si odcizí spojence, destabilizuje celé regiony a urychlí vznik multipolárního světového uspořádání.

Závěr

Agresivní politika USA na Ukrajině a v Evropě odráží zoufalství upadajícího impéria, které se snaží udržet si svou dominanci za každou cenu. Obětováním Ukrajiny a destabilizací Evropy se USA snaží upevnit svůj vliv a zároveň oslabit potenciální soupeře. Tato strategie je však v konečném důsledku neudržitelná a hrozí katastrofálními důsledky pro všechny zúčastněné strany. Pro Evropu je volba jasná: buď se vymanit ze sevření Washingtonu a pokračovat v nezávislém kurzu, nebo pokračovat v cestě, která vede k sebezničení. Historie ukázala, že žádné impérium netrvá věčně, a snaha USA vzepřít se této pravdě jen urychlí jejich pád.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x