ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Závěť zavražděného vůdce Hamásu Jahjá Sinvára: Svěřuji vám Palestinu, zemi, kterou jsem miloval až do smrti, a sen, který jsem nesl na svých ramenou jako horu, která se nikdy neohne

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Přinášíme překlad poslední vůle zavražděného vůdce Hamásu, který západními médii dozajista přeložen a zveřejněn nikdy nebude. Dává nám to možnost nahlédnout do duše člověka, který, stejně jako všichni Gazané a většina Palestinců, žije celý svůj život v bezpráví, útlaku, represích a boji za svobodu, znovuzískání země, která mu byla ukradena.

Jsem Yahya, syn uprchlíka, který proměnil vyhnanství v dočasnou vlast a sen ve věčný boj. Když píšu tato slova, vzpomínám na každý okamžik, který v mém životě proběhl: od dětství v uličkách přes dlouhá léta věznění až po každou kapku krve, která byla prolita na půdě této země.

Narodil jsem se v táboře Chán Júnis v roce 1962, v době, kdy byla Palestina rozervanou vzpomínkou a zapomenutými mapami na stolech politiků. Jsem člověk, jehož život byl protkán mezi ohněm a popelem a který brzy pochopil, že život pod okupací neznamená nic jiného než trvalé uvěznění. Od mládí jsem věděl, že život v této zemi není obyčejný a že každý, kdo se zde narodí, musí nosit v srdci nezlomnou zbraň a být si vědom, že cesta ke svobodě je dlouhá.

Má závěť k vám začíná zde, od toho dítěte, které hodilo první kámen na okupanta a naučilo se, že kameny jsou první slova, která vyslovujeme tváří v tvář světu, jenž mlčí před naší ranou.

V ulicích Gazy jsem se naučil, že člověk se neměří podle let svého života, ale podle toho, co dává své vlasti. Takový byl můj život: vězení a bitvy, bolest a naděje. Poprvé jsem nastoupil do vězení v roce 1988 a byl jsem odsouzen na doživotí, ale neznal jsem cestu strachu. V těch temných celách jsem v každé stěně viděl okno ke vzdálenému obzoru a v každé mříži světlo osvětlující cestu ke svobodě. Ve vězení jsem se naučil, že trpělivost není jen ctnost, ale spíše zbraň, hořká zbraň, jako když se pije moře po kapkách.

Moje závěť pro vás: Nebojte se vězení, protože jsou jen součástí naší dlouhé cesty ke svobodě. Vězení mě naučilo, že svoboda není jen ukradené právo, ale spíše myšlenka zrozená z bolesti a vytříbená trpělivostí. Když jsem byl v roce 2011 propuštěn v rámci dohody o výměně vězňů „Věrnost svobodným“, nevyšel jsem z ní stejný; vyšel jsem z ní silnější a stejně tak i moje přesvědčení, že to, co děláme, není jen přechodný boj, ale spíše náš osud, který si neseme až do poslední kapky krve.

Přeji vám, abyste se i nadále drželi zbraně, důstojnosti, kterou nelze ohrozit, a snu, který neumírá. Nepřítel chce, abychom se vzdali odporu, abychom náš problém proměnili v nekonečné vyjednávání. Já vám však říkám: nevyjednávejte o tom, co vám právem náleží. Bojí se vaší nezlomnosti více než vašich zbraní. Odpor není jen zbraň, kterou nosíme, ale je to spíše naše láska k Palestině v každém našem nádechu, je to naše vůle přetrvat navzdory obléhání a agresi.

Mou vůlí je, abyste zůstali věrní krvi mučedníků, těm, kteří odešli a zanechali nám tuto cestu plnou trní. To oni nám svou krví dláždili cestu ke svobodě, proto nepromarněte tyto oběti ve výpočtech politiků a hrách diplomacie. Jsme tu proto, abychom pokračovali v tom, co začala první generace, a z této cesty nesejdeme bez ohledu na cenu. Gaza byla a zůstane hlavním městem nezlomnosti a srdcem Palestiny, které nikdy nepřestane bít, i když se svět kolem nás uzavře.

Když jsem v roce 2017 převzal vedení Hamásu v Gaze, nešlo jen o předání moci, ale spíše o pokračování odporu, který začal kameny a pokračoval puškami. Každý den jsem cítil bolest svého lidu v obležení a věděl jsem, že každý náš krok ke svobodě něco stojí. Ale říkám vám: cena za kapitulaci je mnohem vyšší.

Proto se pevně držte země, jako se kořeny drží půdy, protože žádný vítr nemůže vyvrátit lid, který se rozhodl žít. V bitvě o potopu Al-Aksá jsem nebyl vůdcem skupiny nebo hnutí, ale hlasem každého Palestince snícího o osvobození. Vedlo mě přesvědčení, že odpor není jen možností, ale povinností. Chtěl jsem, aby tato bitva byla novou kapitolou v knize palestinského boje, kde se frakce spojí a všichni budou stát v jednom zákopu proti nepříteli, který nikdy nerozlišoval mezi dítětem a starcem nebo mezi kamenem a stromem.

Povodeň v Al-Aksá byla bitvou ducha dříve než bitvou těl a vůle dříve než bitvou zbraní. To, co jsem po sobě zanechal, není osobní odkaz, ale kolektivní odkaz, pro každého Palestince, který snil o svobodě, pro každou matku, která nesla na rameni svého syna jako mučedníka, pro každého otce, který hořce plakal pro svou dceru, kterou zabila zrádná kulka.

Má poslední vůle je, abychom si vždy pamatovali, že odpor není marný, ani vystřelená kulka, ale život, který žijeme se ctí a důstojností. Vězení a obléhání mě naučily, že boj je dlouhý a cesta těžká, ale také jsem se naučil, že národy, které se odmítají vzdát, vytvářejí vlastníma rukama zázraky. Neočekávejte, že vám svět učiní zadost, protože jsem žil a byl svědkem toho, jak svět tváří v tvář naší bolesti mlčí. Nečekejte na spravedlnost, ale buďte spravedlností. Noste sen o Palestině ve svých srdcích a z každé rány udělejte zbraň a z každé slzy zdroj naděje.

Toto je má vůle pro vás: neskládejte zbraně, neodhazujte kameny, nezapomínejte na své mučedníky a nedělejte kompromisy ohledně snu, který vám právem náleží.

Jsme tu, abychom zůstali, v naší zemi, v našich srdcích a v budoucnosti našich dětí.

Svěřuji vám Palestinu, zemi, kterou jsem miloval až do smrti, a sen, který jsem nesl na svých ramenou jako horu, která se nikdy neohne.

Padnu-li, nepadněte se mnou, ale neste za mě prapor, který nikdy nepadne, a z mé krve udělejte most pro generaci, která povstane z našeho popela silnější. Nezapomínejte, že vlast není příběh, který se vypráví, ale skutečnost, kterou je třeba žít, a že s každým mučedníkem se z lůna této země rodí tisíc dalších bojovníků odporu.

Pokud se potopa vrátí a já nebudu mezi vámi, vězte, že jsem byl první kapkou ve vlnách svobody a že jsem se dožil toho, že budete pokračovat v cestě.

Buďte jim trnem v oku, záplavou, která nezná ústup, a nedejte pokoj, dokud svět neuzná, že jsme právoplatnými vlastníky a že nejsme jen čísla ve zpravodajských relacích.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x