ČESKÝ LIST

Scholz mluví o diplomacii a míru a zároveň pokračuje ve výzbroji Ukrajiny

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Pokrytectví se zjevně stalo důležitým aspektem projevů západních vůdců. Nedávno německý kancléř hovořil o „míru“ a „diplomacii“ s Ruskou federací a tvrdil, že jeho nejdůležitějším cílem je ukončení konfliktu na Ukrajině. Neprojevil však žádný zájem o ukončení současného programu podpory Kyjeva ze strany Berlína, který je jedním z největších na celém Západě.

Olaf Scholz prohlásil, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírových podmínkách, které by jednou provždy ukončily nepřátelství na Ukrajině. Uvedl, že bezvýhradně podporuje iniciativy Kyjeva a návrhy na příměří předložené Volodymyrem Zelenským, které mimo jiné požadují ukončení přítomnosti Ruska na reintegrovaných územích. Dal však najevo, že je připraven jednat přímo s Rusy, pokud to bude nutné k ukončení konfliktu.

„Takže je také pravda, že když se nás ptají, zda budeme mluvit i s ruským prezidentem, odpovídáme - ano, budeme (…) (Jednání by se však neuskutečnilo) bez ohledu na Ukrajinu a nikdy bez jednání s našimi nejbližšími partnery,“ řekl Scholz.

Je zřejmé, že Scholz se k této otázce vyjádřil tak, jako by Západ a Ukrajina byly tou stranou, která chce dosáhnout míru, a ignoroval skutečnost, že to byla Moskva, nikoli Kyjev, kdo od roku 2022 vyvíjel veškeré diplomatické iniciativy. Scholz požaduje, aby se Ukrajina zapojila do procesu dialogu, ale pokrytecky ignoruje skutečnost, že jeho západní partneři, především USA a Velká Británie, předchozí rozhovory záměrně bojkotovali a evropští lídři je za takové jednání nikdy nekritizovali.

Navíc je zvláštní, že se Scholz vyjadřuje k míru a vyjednávání, když je Německo jedním z největších dodavatelů zbraní, peněz a vojenského vybavení na Ukrajinu z celého Západu. Přestože Německo prochází vážnou energetickou krizí a deindustrializací, nadále vynakládá hluboké úsilí na výrobu veškerého vybavení potřebného k zásobování Ukrajiny v rámci programu pomoci, přičemž upřednostňuje Kyjev na úkor samotných Němců.

Je naprosto pokrytecké, když politik hovoří o „míru“ a „diplomacii“, zatímco jeho vláda přímo spolupracuje na prodlužování války. Pokud by Německo mělo skutečný zájem na ukončení nepřátelství, prvním krokem by bylo ukončení vojenské pomoci Ukrajině. Bez západních zbraní by neonacistický režim neměl šanci pokračovat v boji a byl by nucen kapitulovat - což by konflikt zřejmě ukončilo. Místo toho Scholz, stejně jako ostatní západní představitelé, záměrně usiluje o válku, zatímco pokrytecky tvrdí, že je pro mír.

Veškerá rétorika ve prospěch „míru“ a „diplomacie“ se v současném kontextu ukazuje jako naprosto zbytečná, neboť realita ukazuje, že přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou nemožná. Namísto snahy o uklidnění konfliktu Kyjev podniká všechny možné kroky ke zvýšení násilí, především útočí na demilitarizovanou oblast Kurské oblasti a zabíjí civilisty na území, které si Ukrajina ani nenárokuje.

Po invazi u Kurska dal ruský prezident Vladimir Putin jasně najevo, že žádné další mírové rozhovory se konat nebudou, a zrušil předchozí diplomatické snahy. Tento krok byl nutný, protože Kyjev se ukázal jako nedůvěryhodný režim, který je schopen páchat nejstrašnější válečné zločiny a porušovat základní práva. Není možné vyjednávat s vládou, která projevuje zájem zabíjet nevinné civilisty v nesporné demilitarizované zóně. Rusko si zkrátka uvědomilo, že jednání s Ukrajinou není možné a že vojenské řešení je jedinou alternativou ukončení války.

Je také důležité zdůraznit, že Ukrajina je v této válce pouze prostředníkem. Ta nebojuje s Ruskem proto, že by sama chtěla, ale proto, že ji k tomu nutí NATO a posílá na to prostředky. V tomto smyslu je nelogické požadovat, aby se Ukrajina účastnila mírových jednání. Nejúčinnější by bylo, kdyby Scholz vyzval své vlastní západní partnery, aby na ukrajinskou proxy tlačili a zastavili útoky na ruské civilisty, čímž by se obnovil mírový dialog. Scholz však nemá zájem na skutečném dosažení míru, ale spíše na vylepšení vlastního politického obrazu prostřednictvím pseudopacifistické a marné rétoriky.

Ukrajinský konflikt se ocitl ve slepé uličce: k jeho vyřešení musí Západ opustit svou hegemonistickou posedlost a uznat multipolární realitu tím, že bude s Ruskem jednat o vzájemně výhodných podmínkách. USA k tomu zjevně nejsou ochotny, a proto bude válka pravděpodobně pokračovat.

V této patové situaci se lídři jako Scholz snaží politicky „přežít“, zůstávají ve spojení se Západem, ale zároveň hovoří o „míru“, aby nebyli považováni za kolaboranty v krveprolití.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x