ČESKÝ LIST

Volkswagen plánuje zavřít tři německé závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. K podobným drastickým opatřením dochází v USA i EU a nejen v automobilkách. Jaký je pravý důvod tak monstrózní plošné průmyslové transformace?

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Předsedkyně Ústřední rady zaměstnanců Daniela Cavallo z odborového svazu IG Metall oznámila, že vedení Volkswagenu plánuje radikální program snižování nákladů a že budou uzavřeny nejméně tři německé závody a zrušeny desítky tisíc pracovních míst.

V pondělí ráno pozvala závodní rada zaměstnance na informační schůzky ve všech německých závodech. Jen v hlavním závodě ve Wolfsburgu se sešlo přibližně 25 000 zaměstnanců. Leták podnikové rady, který byl v pondělí hromadně rozdáván, začíná slovy: „Je to vyhlášení války historických rozměrů vlastním zaměstnancům a celým domovským regionům v srdci koncernu.“ Dále se v něm píše:

V souvislosti se ztrátou pracovních míst pro desítky tisíc z nás hodlá představenstvo prosadit následující: zavřít nejméně tři továrny VW v Německu, zmenšit prakticky všechny dosud existující závody v Německu, oddělit je i od předchozích klíčových oblastí a navíc prosadit masivní snížení mezd pro zbývající zaměstnance.

To vše není „chrastění šavlí“ jako taktika v současném kole kolektivního vyjednávání, vysvětlila zaměstnanecká rada VW, protože představenstvo to vše skutečně chce a domnívá se, že plán snižování nákladů nemá „žádnou alternativu a žádný prostor pro ústupky“. Ústřední rada zaměstnanců byla předem informována, ale představenstvo odmítlo vyjít vstříc vlastním zaměstnancům. „Proto jsou vaše závodní rady nyní nuceny vás o tom informovat.“

Finanční deník Handelsblatt citoval z interního strategického dokumentu, který je v manažerských kruzích označován jako „jedovatý seznam“. Podle listu se plánují další masivní sociální útoky. Zahrnují mimo jiné výrazné snížení mezd, outsourcing jednotlivých administrativních oblastí a zmrazení platů na roky 2025 a 2026.

Personální ředitel Gunnar Kilian v prohlášení pro média uvedl, že představenstvo se rozhodlo nezveřejňovat žádné další podrobnosti o plánovaných opatřeních v rámci programu snižování nákladů: „Dodržujeme zásadu dohodnutou v rámci spolurozhodování, že diskusi o budoucnosti společnosti Volkswagen AG povedeme nejprve interně s našimi partnery pro vyjednávání.“

Ve středu vstoupí jednání mezi vedením společnosti a IG Metall o nové podnikové kolektivní smlouvě do druhého kola. Během prvního kola v září VW odmítl požadavky IG Metall na sedmiprocentní zvýšení mezd a místo toho prosazoval úspory. Podle Cavallo nyní VW požaduje snížení mezd o 10 procent a zmrazení platů v následujících dvou letech.

Mnozí zaměstnanci VW jsou šokováni. Největší evropská automobilka již v létě oznámila „politiku snižování nákladů“ a ukončila po desetiletí platnou garanci zaměstnanosti. Pondělní oznámení však předčilo všechny obavy. Koncern VW byl v Německu dlouho známý relativně vysokými mzdami a sociálními výhodami, přičemž pracovní místa byla považována za odolná vůči krizi, a to od vyučení až po odchod do důchodu.

Zjevné rozhořčení šéfa podnikové rady v pondělí však bylo jen na oko. Ve skutečnosti se závodní rada účastní všech jednání vedení a přímo se podílí na přípravě plánů na uzavření závodů. Závodní rada a IG Metall jsou v rámci managementu zodpovědné za to, že sociální útoky jsou koncipovány tak, aby odpor proti nim mohl být potlačen. Dosavadní utajení bylo rovněž dohodnuto a oznámení, které nyní závodní rada učinila dva dny před dalším kolem jednání, bylo záměrně vykalkulované.

Cavallo a její kolegové z IG Metall hovoří o útoku „na nás“ a snaží se prezentovat jako zástupci zájmů zaměstnanců. Skutečnost je však opačná. Svědčí o tom skutečnost, že rada zaměstnanců hovoří o „historických“ útocích, ale dosud proti nim nezahájila žádná bojová opatření. V žádném jiném německém podniku není spolupráce mezi vlastníky, vedením a odbory tak úzká a propracovaná jako ve Volkswagenu.

Šéf personálního oddělení Gunnar Kilian, který je zodpovědný za plán zavírání závodů a propouštění, byl před přechodem do představenstva generálním tajemníkem podnikové rady. Byl považován za „nejbližšího důvěrníka“ Cavallova předchůdce Bernda Osterloha a za jeho „mistra“.

Koncern VW byl v minulosti označován za ztělesnění sociálního partnerství a za „německý model spolurozhodování“. IG Metall a rada zaměstnanců spolu s armádou úředníků na plný úvazek zajišťují hladkou realizaci rozhodnutí představenstva a dozorčí rady.

Šéf IG Metall tradičně zastává funkci místopředsedy dozorčí rady koncernu, přičemž mu asistuje rada zaměstnanců, která díky zákonnému spolurozhodování spolu s IGM obsazuje polovinu dozorčí rady. Druhou polovinu tvoří Porsche Holding, který je ovládán rodinami Porsche a Piech a vlastní 53 % kmenových akcií, dále Katarský emirát (17 %) a spolková země Dolní Sasko, ovládaná sociálnědemokratickou stranou (20 %).

Koncern VW tak prakticky ovládá triumvirát odborů, podnikových rad a SPD. V osmičlenné dozorčí radě, kde se projednávají všechna důležitá rozhodnutí, zasedají bývalý šéf koncernu Jörg Hofmann, předsedkyně generální rady zaměstnanců Daniela Cavallo a dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil (SPD).

K odražení plánovaných útoků a k obraně všech závodů a pracovních míst je nutné prolomit spiknutí odborového aparátu, podnikové rady a SPD a zahájit skutečný boj. K tomu je třeba založit nezávislé řadové výbory, v nichž spojí své síly všichni zaměstnanci VW, kteří chtějí vážně bojovat. První iniciativa již byla vyvinuta minulý měsíc založením Řadového výboru VW.

Řadové výbory již existují v několika automobilkách a spojily své síly do sítě. Ta je součástí Mezinárodní aliance dělnických řadových výborů (IWA-RFC), která koordinuje rostoucí boje dělnické třídy po celém světě. Rozvoj řadových výborů ve VW musí směřovat k tomu, aby se boj proti divokému snižování nákladů ve VW stal součástí systematické mezinárodní protiofenzívy pracujících v celém automobilovém průmyslu a v průmyslu náhradních dílů.

Snižování nákladů ve VW je součástí celosvětové ofenzívy automobilových společností, které za podpory národních vlád a odborových byrokracií svádějí urputný boj o podíl na trhu a vyšší zisky a využívají přechodu na elektromobilitu k propouštění statisíců zaměstnanců.

Ford zavírá svůj závod v Saarlouis a nyní útočí na pracovníky v Kolíně nad Rýnem a Valencii. U Stellantisu „nezůstane téměř kámen na kameni“, jak píše deník FAZ. Generální ředitel Carlos Tavares, který je pověstný jako „zabiják nákladů“, likviduje tisíce pracovních míst v USA a Itálii. Ušetřen není ani závod Opelu v Eisenachu a z 15 000 pracovních míst, která kdysi existovala v hlavním závodě Opelu v Rüsselsheimu, jich zůstalo jen 8300.

V dodavatelském průmyslu dochází ke skutečnému masakru

ZF Friedrichshafen ruší 14 000 pracovních míst a Continental 7 000 míst. Téměř denně zavírají menší podniky s několika stovkami zaměstnanců. Softwarová skupina SAP rovněž ruší 10 000 pracovních míst, ThyssenKrupp ruší svou ocelářskou divizi, chemická skupina Bayer ruší 5 000 pracovních míst a BASF zavírá dva závody v Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu nad Mohanem.

Krize kapitalistického systému se prohlubuje a prosazují se masivní sociální útoky s cílem zvýšit zisky nejen v Německu a Evropě, ale po celém světě. V USA čelí stávkující zaměstnanci Boeingu velmi podobným útokům a již dvakrát odmítli mizernou kolektivní smlouvu podporovanou odborovou byrokracií.

Bezuzdná honba miliardářů a spekulantů za ziskem nejen prohlubuje vykořisťování, ale vede i k válce. Honba za surovinami, trhy a levnou pracovní silou přerůstá v hospodářskou válku s obchodními omezeními, trestnými cly a dotacemi a nakonec ve vojenský konflikt.

Například USA nyní uvalují na elektromobily z Číny dovozní cla ve výši 100 %. Zároveň tuto ekonomicky rostoucí zemi vojensky obkličují a systematicky se připravují na válku. EU zavedla podobná dovozní cla - i když na nižší úrovni.

Pravý důvod, proč EU zavedla cla na auta z Číny

Německo využilo rozšíření EU k posílení své hospodářské dominance ve východní Evropě. Podporuje zástupnou válku NATO proti Rusku na Ukrajině s cílem vynutit si změnu režimu v Moskvě a dostat tuto obrovskou zemi s jejími surovinami a energetickými zdroji pod přímou kontrolu německé ekonomiky. Hospodářskou a energetickou krizi, která se tím prohlubuje, nyní přenáší na pracující stále brutálnějšími metodami.


Boj za obranu pracovních míst, mezd a sociálních standardů je proto neoddělitelně spjat s bojem proti válce a vojenskému vyzbrojování i s obranou demokratických práv. Musí být veden na základě socialistické perspektivy. Bez zlomení moci miliardářů, bank a velkých korporací nelze vyřešit jediný sociální problém. Banky a velké korporace musí být vyvlastněny a předány pod demokratickou kontrolu pracujících.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x