ČESKÝ LIST

Prohlášení Číny, Íránu, Pákistánu a Ruska ostře kritizující režim Talibanu za hostování teroristických skupin ISIS v Afghánistánu

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Všichni čtyři se shodují, že v boji proti mezinárodním teroristickým skupinám v Afghánistánu nedělá dost.

Ministři zahraničí Číny, Íránu, Pákistánu a Ruska se minulý týden sešli na třetím čtyřstranném jednání o Afghánistánu na okraj Valného shromáždění OSN. Společné prohlášení, které vypracovali, ostře kritizovalo Taliban ve velmi citlivých otázkách, čímž ukázali, že jsou s ním stále nespokojenější. Potvrdili, že mezinárodní teroristické skupiny jsou v Afghánistánu navzdory tvrzení Tálibánu stále aktivní, a vyzvali jej, aby plnil svou povinnost proti nim bojovat.

Ve společném prohlášení této čtveřice se výslovně uvádí, že Tálibán by měl

„rovnoměrně a nediskriminačně eliminovat všechny teroristické skupiny a zabránit využívání afghánského území proti svým sousedům, regionu i mimo něj“,

čímž naznačuje, že se selektivně zaměřuje pouze na ty, jako je ISIS-K, které považuje za hrozbu. Naráží na to, že některé teroristické odnože, jako například TTP a BLA, jsou Tálibánem chráněny a dokonce jím využívány jako zmocněnci proti Pákistánu, jak je Islámábád podezírá.

Právě z tohoto důvodu pákistánský list Express Tribune, který patří k nejspolehlivějším médiím v zemi, označil toto prohlášení čtyř států na půdě OSN za „velké diplomatické vítězství“. Ostatní kritika Tálibánu byla relativně mírnější a zahrnovala výzvu, aby konečně sestavil etnicko-politicky inkluzivní vládu, kterou slíbil sestavit před několika lety, vytvořil podmínky pro usnadnění návratu uprchlíků z Íránu a Pákistánu a přehodnotil svou politiku vůči ženám.

Zbytek dokumentu byl povrchní a také předvídatelně obviňoval NATO z tíživé situace Afghánistánu, ale právě výše zmíněné části jsou pro pozorovatele nejdůležitější, aby jim věnovali pozornost. Ukazují totiž, že líbánky těchto čtyř zemí s Tálibánem nesporně skončily a že se již neostýchají upozorňovat na jeho vazby na mezinárodní teroristické skupiny. Neobviňují jej přímo ze spoluúčasti na nich, ale čtení mezi řádky prozrazuje, že si to myslí.

To je významné, protože to naznačuje, že by se politicky nebránili jakýmkoli vojenským prostředkům, k nimž by se Pákistán nakonec uchýlil při obraně svých národních bezpečnostních zájmů před teroristy podporovanými Talibanem. Číny, Íránu a Ruska se tento hanebný stav věcí zdaleka nedotýká tak bezprostředně jako Pákistánu a každý z nich má své důvody, proč s ním navzdory tomu nezhoršovat své vztahy, přičemž Pákistán je mezi nimi jediný, kdo by v reakci na to mohl něco hmatatelného podniknout.

Čína chce, aby Pákistán zlepšil svou vnitřní bezpečnostní situaci, aby ochránil vlajkovou loď *BRI CPEC, Írán nechce, aby se teroristé podporovaní Talibanem v pákistánském Balúčistánu přelili do jeho poloviny tohoto nadnárodního regionu, a Rusko chce stabilní prostředí, v němž by mohlo případně zvýšit investice. Shoda zájmů těchto tří zemí v tomto ohledu uvnitř Pákistánu navzdory jejich individuálním vazbám na Taliban je důvodem, proč se dohodly na tak ostré kritice této skupiny ve svém společném prohlášení.

Vzhledem k tomu, že ani Čína, ani Írán, ani Rusko neomezí své vazby na Taliban, aby jej přiměly jednat proti těmto protipákistánským teroristickým skupinám, což je dáno tím, že nechtějí přijít o logistické a nerostné možnosti Afghánistánu, nemá Taliban důvod se podřídit. Jejich naznačený nedostatek politického odporu vůči jakýmkoli vojenským prostředkům, k nimž by se Pákistán nakonec uchýlil, nezmění vojensko-strategickou dynamiku mezi Kábulem a Islámábádem.

Obě konfliktní strany to vědí, a proto by poslední společné prohlášení mělo být vnímáno pouze jako symbolická deklarace jejich rostoucí nespokojenosti s Tálibánem, nikoliv jako něco podstatnějšího. Pákistán by stejně provedl přeshraniční vojenskou akci, pokud by to považoval za nezbytné, i kdyby tyto tři další země právě nenaznačily, že nebudou proti. V každém případě nyní lépe pochopí, proč by tak mohl učinit, což naznačuje, že takový scénář by skutečně mohl být ve hře.

*Mezi hlavní projekty, které byly v rámci BRI realizovány, patří Čínsko-pákistánský hospodářský koridor (CPEC), Čínsko-mongolsko-ruský hospodářský koridor a Nový euroasijský pozemní most. K BRI se připojilo více než 140 zemí, včetně několika členů Evropské unie. 27. srpna 2024

Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x