ČESKÝ LIST

Nejistota rozvoje Afriky – Národní viceprezident ADF Architekt Eric Eyutchae

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Architekt Eric Eyutchae, národní viceprezident Alaigbo Development Foundation (ADF), sociálně-politické organizace se sídlem v Enugu, která se zaměřuje na rozvoj jihovýchodní Nigérie, hovoří o politických a rozvojových úskalích Afriky, vývojových rysech sdružení BRICS+, jeho současných výzvách a důsledcích pro Afriku a celý globální Jih. Zde jsou úryvky z rozhovoru.

Kester Kenn Klomegah (KKK): Jak byste argumentoval skutečností, že sdružení BRICS+ pod ruským předsednictvím upevnilo svou pozici v Africe?

Architect Eric Eyutchae (AEE): BRICS v podstatě přetváří ekonomickou, politickou a sociální krajinu v Africe, protože stále více afrických zemí se s rostoucí touhou připojuje k BRICS. Od samého počátku je zřejmé, že konsolidaci zahájila Jihoafrická republika jako jedna z průkopnických zemí, které tvořily BRICS. Jihoafrická republika se v roce 2011 zúčastnila 3. summitu BRICS, přičemž Jihoafrická republika byla ve zkratce BRICS označena písmenem „S“. Myslím, že od tohoto okamžiku začal africký směr konsolidace, přičemž zejména Jihoafrická republika byla jedním z hlavních mocenských domů v Africe. Osobně si myslím, že to byl skvělý krok.

Jak víte, BRICS je nová společensko-kulturní a politická organizace, která existuje sotva 20 let, takže mluvit nyní o celkové konsolidaci afrických národů by bylo poněkud předčasné. Nicméně BRICS je od dnešního dne největším obchodním partnerem Afriky a vzhledem k Etiopii a Egyptu, které vstoupily do BRICS, a mnoha dalším africkým národům, které projevily zájem o vstup do BRICS, se zdá, že dochází k vážnému seismickému posunu afrických národů od západních aliancí a organizací směrem k BRICS. Můžeme si připomenout, že 5. summit BRICS, který se konal v Jihoafrické republice, byl zaměřen výhradně na BRICS a Afriku. Hlavním tématem tehdy bylo partnerství, integrace a industrializace mezi Afrikou a BRICS. To vlastně zjevně ukázalo, že konsolidace afrických států probíhá již několik let a objem obchodu se v průběhu let rychle zvyšuje.

Dnešní BRICS pod předsednictvím ruského prezidenta Vladimira Putina má praktické důkazy o tom, že se proces rozšiřování a konsolidace ještě zvýší. Hodně však bude záležet na tom, jak kritické a důležité bude z Putinova pohledu partnerství Afriky s BRICS. Jsem však velmi optimistický, že zejména v posledních několika letech došlo k nárůstu vztahů Afriky s Ruskem, který podnítila především rusko-ukrajinská válka. Stručně řečeno si myslím, že válka pomohla uvolnit pevný stisk Západu nad Afrikou a otevřela africkým představitelům cestu k tomu, aby se porozhlédli po lepších rozvojových příležitostech. A BRICS celkově nabízí Africe lepší možnosti hospodářského, sociokulturního a politického růstu.

KKK: Pokud jde o hospodářskou spolupráci a obchod, vedoucí roli nadále hraje Čína. Zároveň však mají Rusko a Indie perspektivu zvýšit své hospodářské postavení v regionu. Jaké jsou vaše názory v této oblasti?

AEE: V praktickém smyslu je dnes Čína největším obchodním partnerem Afriky. Jak se říká, „závod nevyhrává ten, kdo začal první“. Takže si myslím, že pro Rusko a Indii je toho ještě hodně před námi. Především je třeba se klinicky podívat na základní principy BRICS a jeho politiky vůči africkému kontinentu. V tom je klíč k této zásadní seismické změně v pohledu Afriky na země BRICS. Mají jednu společnou věc, a tou jsou jejich socioekonomické a politické hodnoty. V současné době probíhá vážný geopolitický boj mezi Ruskem a západními zeměmi. Připomeňme si, že tehdejší politika Sovětského svazu vůči Africe byla v zásadě zaměřena na jediný zájem, kterým bylo především šíření socialismu a komunismu po celém kontinentu. Dnes je zcela pochopitelné, že Rusko a tehdejší Sovětský svaz jsou zcela odlišné země.

Podle slov prezidenta Putina během loňského rusko-afrického summitu v Petrohradě mají ruské společnosti zájem o zemědělství, palivový a energetický sektor, jadernou energetiku, chemický průmysl, těžbu, dopravní strojírenství a rybolov. Na podporu tohoto nového hospodářského partnerství bylo po celém kontinentu zřízeno mnoho mezivládních komisí pro obchodní, hospodářskou, vědeckou a technologickou spolupráci.

Ruský hospodářský zájem o Afriku rychle roste, ale přesto znatelně zaostává za Čínou a Spojenými státy. Navzdory probíhající válce na Ukrajině se hospodářský zájem Ruska o Afriku výrazně zvýšil. Ekonomické příležitosti přicházejí v důsledku správné politické trajektorie, na kterou se Moskva zaměřuje. To je důvod, proč by Rusko mohlo a může rozvíjet velmi silné ekonomické vazby na rozdíl od většiny ostatních zemí, které začínaly nejprve ekonomikou a až později politikou. Velkým impulsem pro novou rusko-africkou hospodářskou spolupráci byl například summit Rusko-Afrika. Je také třeba brát vážně ruské superprojekty v oblasti nákladní dopravy mezi euroasijským a africkým kontinentem. Umožňují ji tyto nové dopravní megaprojekty, koridor ze severu na jih a arktické námořní trasy. Tyto iniciativy jsou součástí toho, díky čemu se ruská hospodářská dobrodružství v Africe jeví jako velmi jasná. Navíc má Rusko poměrně zajímavou neagresivní obchodní iniciativu.

Historické vazby s Afrikou sahají až do dob generála Gannibala, prvního černošského generála v ruské armádě, který byl shodou okolností pradědečkem Alexandra Puškina, velkého ruského básníka. Rusko jako první v té době učinilo Afričana šlechticem, zatímco ostatní se zabývali zotročováním Afričanů. Vzpomeňme si také, jak Rusko pomáhalo v boji proti apartheidu v Jihoafrické republice. Pokud jde o Afriku, má Rusko více příležitostí, na které může použít páky, protože má čisté záznamy o lidských vztazích s africkými zeměmi. Jeho ekonomické vztahy s Afrikou se rychle rozvíjejí a jsou výhodné pro Rusko i pro Afriku.

Pravdou je, že již od 1. století našeho letopočtu byly Afrika, Indie a Střední východ obchodními partnery. Většinu těchto současných vztahů a partnerství lze vysledovat v jejich historii. Pokud jde o Indii, Indie a Afrika mají velmi dlouhou a společnou historii před mnoha staletími a dodnes. V dávných dobách navštívilo Indii mnoho Afričanů jako obchodníci a otroci, mnozí z nich skutečně žili a hráli velmi důležitou roli v indické společnosti již od 4. století, takže není překvapením, že vidíme silné hospodářské vazby udržované po celá léta, To, čeho jsme svědky nyní, je nárůst těchto dvoustranných vztahů.

Indie byla kdysi stejně jako většina afrických zemí britskou kolonií, ale v posledních letech se Indie chopila svého osudu jako velký národ. Indie se od samého počátku významně zasazovala o dekolonizaci Afriky a také o boj proti apartheidu, takže není překvapivé, že se tyto politické vztahy zhmotňují v ekonomické oblasti jak pro Afriku, tak pro Indii. Stojí za zmínku, že indická nezávislost na svém koloniálním pánovi byla vzorem pro africkou emancipaci. Historické vazby sahají až k mnoha letům, které Mahátma Gándhí prožil v Jihoafrické republice. První indický premiér Néhrú v té době označil Afriku za sesterský kontinent Indie. Indie v průběhu let udržovala velmi vřelé a srdečné vztahy s africkými zeměmi, které v posledních necelých 10 letech často navštěvovaly Dillí. Už to samo o sobě je dobrým signálem, že se věci v oblasti dvoustranných vztahů vyvíjejí dobře, a poukazuje na skutečnost, že pro rozvoj hospodářských vztahů je důležitější vytváření dobrých politických vztahů, a nikoli naopak. Není překvapivé, že obchodní vztahy mezi Indií a Afrikou rostou od počátku roku 2000 každoročně o 18 %. Indie je v současnosti třetím největším obchodním partnerem Afriky po Číně a zemích EU. Všimněme si, že je také druhým největším věřitelem v Africe. Indie je navíc členem Africké rozvojové banky. To ukazuje, jak vážné jsou ve skutečnosti hospodářské vztahy Indie a Afriky. Vidím nárůst těchto partnerství, je to důsledek jejich historické spolupráce v průběhu desetiletí.

Celkově jsou všechny vynalézavé obchody a podniky poháněny individuálními vztahy. Mezilidské vztahy jsou hybnou silou všech ostatních partnerství, takže vidím velmi světlou budoucnost hospodářských vztahů Ruska, Indie a Afriky. Zde je důležité zmínit roli Indie při získání členství Africké unie ve skupině G20.

KKK: Myslíte si, že nedostatek dobré správy věcí veřejných, špatná státní politika a organizační zajištění jsou stále faktory, které brání rozvoji v Africe? Proč je navzdory obrovským přírodním i lidským zdrojům životní úroveň většiny obyvatel Afriky nízká?

AEE: To je velmi hluboká a zajímavá otázka. Neschopnost Afriky rychle se rozvíjet, soudě podle jejích obrovských přírodních rezerv, je docela smutná a příčiny jsou mnohostranné. Prvním důvodem je špatná správa věcí veřejných, jak jste správně podotkl. Národ se může správně rozvíjet do té míry, do jaké je jeho politika v souladu s rozvojem. A domnívám se, že mluvíme o hospodářském rozvoji. Samotný rozvoj má mnoho aspektů. Neschopnost Afriky zvolit si dobré vůdce je jejím hlavním selháním a má negativní dopad na celý hospodářský rozvoj.

Na druhou stranu zahraniční vliv při volbě nebo dosazování afrických vůdců pro zahraniční zájmy je jedním z důvodů tak špatných vůdců v Africe. Některé zahraniční mocnosti vidí v Africe ekonomického konkurenta, pokud k tomu dostanou příležitost, a příležitost zde znamená dobré vedení v Africe.

Druhým důvodem je zde neznalost Afričanů pramenící z nedostatku řádného vzdělání. Bohužel koloniální páni možná Afriku do jisté míry fyzicky opustili, ale jejich duch a náboženské názory v Africe stále přetrvávají. Vzdělání v Africe je značně pokřivené a rozvoji Afriky neprospívá. Právě tato nevědomost je v Africe využívána během voleb k oklamání chudých mas, aby volily špatné kandidáty do mocenských pozic. To vede k falšování a korupci volebního systému. Negramotné a většinou nevzdělané masy jsou nástrojem, který slouží k falšování a volbě špatných vůdců, kteří plní příkazy svých zahraničních pánů. To je nešťastná situace. Jen stěží uvidíte afrického vůdce, který by pracoval v zájmu svého lidu. Většinou jim jde o moc a bohatý životní styl. Příklady najdeme po celém kontinentu.

Špatná vládní politika a špatná organizační struktura afrických vlád se udržuje díky nevědomosti chudých mas. V dnešní Africe se mnozí tolik zabývají místní politikou, která je zakořeněná v korupci, a málo rozumí globální geopolitice. Chybí jim pochopení pro 1trickle down účinky geopolitiky. Většina Afričanů skutečně nechápe, jak jsou jejich země politicky, sociálně a ekonomicky ovlivňovány globální politikou. Neznalost způsobuje, že masy mají špatné pořadí hodnot a ctností. Věřím, že správné vzdělání může většinu těchto špatností napravit. Čím je společnost uvědomělejší a vzdělanější, tím rychleji může dosáhnout velkých výšin ve všech oblastech života.

KKK: Myslíte si, že vzhledem k měnící se geopolitické situaci může BRICS+ Africe pomoci a podpořit ji?

AEE: Ano, věřím, že ano. Jak jsem již zmínil, vše je v politice BRICS vůči Africe a s Jihoafrickou republikou jako zakládajícím členem a Indií jako dlouholetým spojencem vidím velkou podporu růstu Afriky, což vytváří situaci výhodnou pro obě strany, BRICS i Afriku.

KKK: Můžete vysvětlit výzvy, které v současné době v regionu přetrvávají, zejména s ohledem na globální Jih? Jak sem zapadá Afrika jako nedílná součást globálního Jihu?

AEE: Dnešní výzvy pro Afriku jsou stejné jako v minulosti, které pramení z její koloniální nadvlády v minulosti. Velkou překážkou je, že se Afrika těžko odpoutává od své minulosti, kdy byla kolonií západoevropských a amerických mocností. Ve skutečnosti to platí v obou směrech v tom smyslu, že hodně záleží na tom, jak se my jako Afričané díváme sami na sebe a jak se na Afriku dívají naši minulí koloniální páni. Řekl bych, že africké vědomí ve většině afrických zemí chybí. Zde hraje velkou roli správné vzdělání. Když máte dobře vzdělanou společnost, existuje každá další možnost, aby taková společnost vzkvétala, ale v Africe přetrvává problém odlivu mozků, který je také omezujícím faktorem rozvoje, kdy kromě špatného vedení dávají cizí země několika chytrým a uvědomělým jedincům příležitost pracovat v různých vyspělých zemích.

To je situace, která způsobila, že africké společnosti přicházejí o většinu odborníků a profesionálů, které mají. Stěhují se do již rozvinutých zemí, protože doma se mohou stát nepoužitelnými i se všemi talenty a znalostmi kvůli nezaměstnanosti a špatné infrastruktuře. Při špatném zásobování elektřinou je například nemožné, aby fungovaly stroje, nebo dokonce aby bylo možné číst knihy a adekvátně fungovat jako člověk v 21. století.

To vše však Africe chybí. Co se týče globálního Jihu, nejsem si jist, zda by se mnoho změnilo, až na to, že bývalí členové G-77, kteří byli známí jako země třetího světa, se nyní nazývají globální Jih. Je to jen „nový termín“, který byl pro rozvojové země vymyšlen. Podle všech indicií se jedná o země, které usilují o ekonomickou nezávislost.

KKK: BRICS se zasazuje o vážné reformy v rámci mnohostranných institucí a podporuje jednotné africké hlasy na světové scéně. Proč afričtí lídři neradi uklízejí a dělají si doma pořádek? Proč odmítají provádět reformy v Africké unii a ve všech regionálních hospodářských blocích, zejména v ECOWAS?

AEE: V případě OSN se BRICS zasazuje o reformy v těchto institucích. Víte, na tyto reformy se čeká již desítky let. Po finanční krizi v roce 2008 vznikl BRICS, aby hledal alternativu k brettonwoodským mnohostranným finančním institucím. Je zřejmé, že BRICS se nemůže spoléhat na tyto instituce, jako je MMF, Světová banka atd., a provést nezbytné reformy prostřednictvím minilaterálních institucí, jako je G20 a další. Nicméně BRICS, který nyní přebírá kontrolu nad většinou světových producentů ropy, má potenciál tyto reformy urychlit, ale v první řadě si členské státy BRICS musí ujasnit své společné cíle a směřování organizace, neboť do ní jsou přijímáni noví členové. Myslím, že nejde ani tak o podporu jednotného afrického hlasu v globálních záležitostech, jako o podporu celého hlasu globálního Jihu, jehož je Afrika významnou součástí. Samozřejmě se očekává, že prostřednictvím BRICS má Afrika velkou příležitost, aby byl její společný hlas slyšet na globální úrovni, ale problém je v kolektivitě těchto afrických národů, aby byly schopny mít jednotný hlas. Různí afričtí představitelé arogantně odmítají uklidit své země v podstatě proto, že jim nikdo jiný neřekne, co mají dělat. Stockholmský syndrom je bohužel ve většině afrických zemí stále velmi reálný. Proto lze reformy v Africké unii, ECOWAS a dalších afrických regionálních organizacích provést pouze tehdy, když tyto africké národy vyčistí všechny hniloby ve svých různých zemích, a pravdou je, že nikdo zvenčí nepřijde, aby to udělal za Afričany. Afričané si musí uklidit sami.

Často se totiž klade otázka, jak může mít Afrika kolektivní hlas, když většina jednotlivých hlasů je ozvěnou hlasů jejich pánů. Proto teprve až se Afrika mentálně osvobodí od svých koloniálních pánů, může existovat nějaký skutečný kolektivní africký hlas. Nedávno byl svět svědkem falešných voleb, kterým se loni říkalo volby v Nigerijské federativní republice (FRN), kde volební orgán pověřený jejich provedením nenese žádnou odpovědnost. Jak může taková země dobrovolně podstoupit nějaké smysluplné reformy? Míč je skutečně na straně Afriky a my musíme hrát podle pravidel rozvoje, jinak postupně vymřeme.

1"Trickle down" je ekonomická teorie, která tvrdí, že výhody, které dostávají bohatší vrstvy společnosti (například snížení daní nebo zvýšení příjmů), se nakonec "sestoupí" k chudším vrstvám. Podle této teorie, když mají bohatí více peněz, investují je do podnikání a vytvářejí pracovní místa, což prospěje celé ekonomice.

Kritici této teorie však tvrdí, že ve skutečnosti se bohatství koncentruje u nejbohatších a často se nedostane k těm, kteří ho potřebují. Proto je debata o účinnosti "trickle down" ekonomiky stále aktuální.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x