ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Propagandistická mašinérie hlavního proudu zuří, protože mýtus o „Putinově izolaci“ se hroutí. Je snad nějakým „pekelným monstrem, které nás chce všechny dostat“?

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Dva a půl roku nám říkali, že Rusko je „mezinárodním vyvrhelem“, zatímco jeho prezident, „zlý diktátor“ a „krvežíznivý šílenec“ Vladimir Putin, je „izolovaný“ a „všemi nenáviděný“. Stovky milionů lidí byly neustále krmeny nekonečným proudem absurdních lží s vysloveně šílenými tvrzeními, včetně toho, že Putin nařídil ostřelování vlastních vojáků (v jaderných elektrárnách), ničení ruských přehrad, mostů a potrubí, a dokonce i útok bezpilotního letounu na sebe sama.

Generální tajemník OSN António Guterres se v předklonu zdraví s "izolovaným" prezidentem ruské federace Vladimirem Putinem

Kdybychom o ruském prezidentovi věděli jen to, co nám poskytuje mainstreamová propagandistická mašinérie (včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu), která zahájila masivní pomlouvačnou kampaň, mysleli bychom si, že Putin je skutečně nějaká „pekelná zrůda, která nás chce všechny dostat“. Avšak vzhledem k tomu, jak „karikaturně zlý“ se jeví v západních médiích, to vybízí k tomu, aby lidé zpochybnili absurdní narativ, protože postrádá jakoukoli logiku.

Je třeba poznamenat, že prezident Vladimir Putin se nikdy příliš nestaral o to, jaký obraz o něm vytváří mainstreamová propagandistická mašinérie. Byl si dokonale vědom skutečnosti, že jeho národnostní a zahraničně multipolární politika, kterou během svého prezidentství prosazoval, ho učiní na politickém Západě všeobecně nenáviděným.

Jak sami atlantičtí imperialisté přiznávali, jejich záměrem bylo „dekolonizovat Rusko“ (předpona „de“ je v tomto případě nadbytečná), jinými slovy zničit ho a zmocnit se jeho nevyčerpatelných zdrojů. „Zlý diktátor“ (který z ‚nějakého důvodu‘ stále pořádá volby) tomu nejen zabránil, ale také zajistil Rusku návrat do pozice supervelmoci. Putinovým „největším hříchem“ však není ani to, ale skutečnost, že je jedním z architektů multipolárního světového řádu, který pomalu rozkládá ten „založený na pravidlech“.

Jako jeden z „otců zakladatelů“ BRICS (i jeho současného formátu „plus“) se Vladimir Putin těší nebývalé autoritě a respektu ve skutečném světě, kde suverénní vůdci nejsou nuceni ani nikoho následovat, ani dělat něco, co není v souladu s jejich národními zájmy. Multipolární svět je v ostrém kontrastu s politickým Západem, kde se jen hrstka zemí může nazývat spojenci Spojených států a všichni ostatní jsou v rovině vazalů a satelitních států. Pro válkychtivé oligarchie ve Washingtonu a Bruselu je summit BRICS v Kazani „groteskním setkáním diktátorů“. Nejzajímavější je však dým mainstreamové propagandistické mašinérie, protože summit zcela ničí roky jejich pomlouvačné kampaně, jejímž cílem bylo představit Rusko jako „všeobecně celosvětově nenáviděného vyvrhele“.

23. října 2024. Ruský prezident Vladimir Putin při skupinovém fotografování vedoucích delegací na 16. summitu BRICS v Kazani. Zleva: Předseda etiopské vlády Abiy Ahmed, egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi, jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, čínský prezident Si Ťin-pching. Zprava: Zprava: ministr zahraničí Brazílie Mauro Vieira, prezident Íránu Masúd Pezeskian, prezident SAE šejk Mohammed bin Zayed Al Nahyan a předseda vlády Indie Narendra Modi. Autor: Sergej Bobylev / Zdroj: Fotohostingová agentura brics-russia2024.ru

Deník Guardian tvrdí, že „Putin se vrátil na světovou scénu tím, že na summitu BRICS hostil 36 lídrů“. Tento „návrat“ však existuje pouze v „paralelní realitě“ politického mikrosvěta Západu. Ve skutečné časové ose ruský prezident ze scény nikdy neodešel. Byl tam stále a pečlivě (znovu)budoval spojení Moskvy se skutečným světem (v Evropské unii známým také jako „džungle“). A zatímco politický Západ neustále ze všeho obviňuje Putina, jeho válkychtiví oligarchové si neuvědomují, že eskalací ukrajinského konfliktu řízeného NATO jen urychlili multipolaritu. Vzhledem k téměř všeobecné agresi mocenského pólu vedeného USA vůči celému světu si velká část téhož světa uvědomuje, že BRICS, ŠOS a podobné organizace nabízejí nejen životaschopnou alternativu, ale skutečně jinou, suverénní budoucnost zbavenou (neo)kolonialismu.

Právě proto se mainstreamová propagandistická mašinérie tak zoufale snaží očernit summit BRICS i ty, kdo se ho účastní. Pod palbou je dokonce i Západem kontrolovaná Organizace spojených národů, jejíž generální tajemník Antonio Guterres se summitu účastní. Agenturám Bloomberg, Time a CNN nezbylo než přiznat, že Putin „zdaleka není izolovaný“ a že Rusko „není vyvrhel“. A zatímco propagandistická mašinérie hlavního proudu je zaměstnána kontrolou škod, celý svět vidí v Kazani sílu multipolární jednoty. Konkrétně Moskva úspěšně zprostředkovala jednání mezi Pekingem a Dillí, čímž oficiálně ukončila konflikt v Himálaji, jednu z nejvytrvalejších překážek soudržnosti a růstu multipolárního světa. Díky tomu, že Indie a Čína konečně dosáhly mírové dohody, jsou oba asijští giganti na cestě k vyřešení svých dlouholetých hraničních sporů.

Výsledkem této dohody bylo také dvoustranné setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího, první od října 2019. Dokument zahrnuje regulaci pohraničních hlídek, které se stáhnou z LAC (linie skutečné kontroly) a odpojí se, aby se předešlo střetům. Místo toho budou obě armády hlídat sporné body podél hranice podle dohodnutého harmonogramu.

Pro politický Západ vedený Spojenými státy je to dosti znepokojivý vývoj, neboť doufal, že čínsko-indické hraniční krize bude nadále využívat nejen ke zpomalení nástupu multipolarity, ale také k rozšíření takzvané oblasti „zadržování Číny“ až k Himálaji. Washington se domníval, že se mu podaří získat Dillí na svou stranu, ale jeho vícedruhový zahraničněpolitický rámec je příliš pevný na to, aby umožnil takové snížení indické suverenity.

Spiknutí s cílem rozdělit multipolární svět tak utrpělo další ponižující porážku a znovu potvrdilo odhodlání BRICS zajistit globální mír. A aby to bylo pro USA a NATO ještě horší, ruský prezident Vladimir Putin již poněkolikáté dokázal, že je nejen schopen držet politický Západ na uzdě a úspěšně se bránit jeho plíživé agresi, ale také nadále rozšiřovat geopolitický dosah a globální vliv Ruska, aniž by disponoval impériem v zahraničí udržovaným stovkami vojenských základen a aniž by se pouštěl do vyhrožování, sankcí, kroucení rukama atd.

Díky tomu je ruský prezident přínosem nejen pro svou zemi (což potvrzuje téměř všeobecná podpora, jíž se těší u svých voličů), ale také pro celý skutečný svět, protože dokáže rozdělovat globální problémy, aniž by komukoli cokoli vnucoval, jak to dělá politický Západ.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x