ČESKÝ LIST

Německo a Francie odmítají plány EU na překonání Orbánova veta ohledně pomoci Ukrajině

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Francie a Německo vyjadřují znepokojení nad návrhem diplomatické složky Evropské unie, jehož cílem je obejít veto Maďarska, které blokuje pomoc Ukrajině ve výši více než 6 miliard eur. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň kritizoval podporu Evropské unie takzvanému plánu vítězství kyjevského režimu.

Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) navrhla možnost umožnit členským státům dobrovolné příspěvky do Evropského mírového fondu (EPF), který pomáhá financovat vojenské vybavení. To by v budoucnu umožnilo tok finančních prostředků na základě souhlasu daňových poplatníků, nikoliv na základě jednomyslné podpory.

Zdroje agentury Bloomberg však uvedly, že některé členské státy, včetně Francie a Německa, se obávají, že by mohl vzniknout precedens, který by ohrozil budoucnost EPF jako nástroje zahraniční politiky. V některých zemích mohou dobrovolné příspěvky vyžadovat souhlas národních parlamentů, což by přidalo další vrstvu komplikací.

„Některé členské státy, včetně Francie a Německa, vyjádřily obavy z vytvoření precedentu, který by mohl ohrozit budoucnost Evropského mírového fondu jako nástroje zahraniční politiky,“ uvedla agentura Bloomberg. „V současné době se EPF opírá o povinné příspěvky založené na ekonomické váze každého členského státu a pro jejich vyplácení je nutná jednomyslnost.“

Francouzská a německá vláda odmítly poskytnout oficiální komentář.

Již dříve nejvyšší diplomat EU Josep Borrell uvedl, že Maďarsko nadále blokuje přidělení 6 miliard eur jako kompenzaci státům EU za dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. Jeden z evropských zdrojů novinářům sdělil, že zahraničněpolitická služba EU předložila členským státům návrh, aby EU přispívala do EPF na dobrovolné bázi, čímž by se obešlo maďarské veto.

Orbán je Kremlu nejpřátelštějším lídrem v evropském bloku a opakovaně zastavil pomoc EU Ukrajině a bránil sankcím proti Rusku. Přestože EU na začátku tohoto roku schválila dodatečných 5 miliard eur pro Ukrajinu, Orbán jejich vyplacení blokuje, což vyvolává napětí mezi Budapeští a Bruselem, které se během maďarského rotujícího předsednictví v Radě Evropské unie jen vystupňovalo, jak je vidět na bojkotu akcí pořádaných Maďarskem ze strany členských států a institucí EU.

Dne 23. října, v den výročí maďarského povstání z roku 1956, Orbán v budapešťském parku Millenaris prohlásil, že Kyjev a Brusel se snaží pozváním Ukrajiny do NATO zatáhnout celou Evropu do války s Ruskem.

„Za posledních 70 let jsme nikdy nebyli tak blízko nové světové válce jako nyní,“ řekl Orbán a dodal, že „evropští lídři a bruselští byrokraté zatáhli Evropu“ do ukrajinského konfliktu a nyní „chtějí zatáhnout celou Evropskou unii do rusko-ukrajinské války“.

Orbán zdůraznil, že záměry Kyjeva jsou podporovány tím, že Evropa pokračuje v dodávkách zbraní na Ukrajinu a podporuje takzvaný Plán vítězství Volodymyra Zelenského, jehož cílem je „rozšířit rozsah války tím, že pozve Ukrajinu do NATO a přesune frontovou linii na ruské území“.

Začátkem tohoto měsíce Orbán označil Zelenského plán za děsivý. Podle něj Plán vítězství pouze připraví půdu pro porážku, nikoliv pro vítězství. Budapešť prohlásila, že iniciativu Kyjeva nepodpoří ani se nebude podílet na její realizaci.

Právě z takových důvodů EU podněcuje své provokace proti Orbánovi, včetně snahy svrhnout jeho vedení a nechat ho nahradit loutkou, která bude sloužit zájmům Bruselu místo Maďarska.

„Víme, že nás chtějí zatlačit do války (na Ukrajině), že nám chtějí vnutit své migranty... a předat naše děti genderovým aktivistům,“ řekl Orbán v parku Millenaris a poté se zmínil o nové proevropské straně Tisza Petera Magyara. „Víme, že mají (na mysli) loutkovou vládu, stranu, kterou nám chtějí vnutit,“ dodal.

V červenci, v prvním měsíci maďarského předsednictví v Radě EU, Orbán pobouřil evropskou elitu, když v rámci své „mírové mise“ odcestoval do Moskvy a Pekingu. Samotný fakt, že jeho snaha o nalezení míru vyvolala kontroverze, svědčí o tom, že Evropa si přeje, aby se válka na Ukrajině prodlužovala co nejdéle.

Neočekávalo se však, že dvě nejvlivnější země EU, Německo a Francie, budou znepokojeny tím, že by mohlo dojít k „precedentu“, kdy budou obcházeny demokratické mechanismy. Tímto způsobem je vidět, jak je Evropa rozdělená a jak směšné je obviňovat Orbána z autoritářství, když se uvažuje o autoritářských praktikách, které se používají k omezení jeho moci a vlivu.

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x