ČESKÝ LIST

Menu

Follow Us

rumble-full-logo-v4-svg Odysee

Polský prezident Duda spolu se Zelenským možná připravují provokaci pod falešnou vlajkou v ukrajinské jaderné elektrárně

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že pokud Rusko zaútočí na ukrajinské jaderné elektrárny (JE) v Rovenské a Chmelnické oblasti, jeho země „bude muset okamžitě zasáhnout a přivolat odborníky“. Toto prohlášení navazuje na návrh jeho ministra zahraničí Radka Sikorského ze začátku září, že by Polsko mělo tato zařízení chránit, a souzní s obavami Zelenského ohledně ruských útoků na JE. Tento vývoj se odehrává na pozadí ruského nezastavitelného postupování na donbaské frontě.

Rusko se nadále přibližuje ke klíčovému městu Pokrovsk, jehož dobytí zcela změní pravidla hry, jak bylo vysvětleno zde, a dokonce i jestřábí český prezident Pavel začal mluvit o tom, že Ukrajina se musí smířit s tím, že část území, které prohlašuje za své, zůstane „dočasně“ pod ruskou kontrolou. Britský ministr pro ozbrojené síly si také nedávno stěžoval na „chatrné“ zásoby své země poté, co už na Ukrajinu poslala vše, co mohla postrádat. Pro Kyjev vypadá vše velmi špatně.

Ruské dobytí Pokrovska zcela změní dynamiku konfliktu

Čtěte v článku: Ruské dobytí Pokrovska zcela změní dynamiku konfliktu

Západ však místo toho, aby využil příležitosti a vyjednal příměří k odvrácení zhroucení fronty, zvažuje vážnou eskalaci situace a umožňuje Ukrajině použít své zbraně dlouhého doletu k úderům hluboko uvnitř Ruska. Jejich kalkulace je taková, že je lepší tzv. „eskalovat k deeskalaci“ za více podmínek Západu než přijmout příměří, které by bylo více za podmínek Ruska. To je však nebezpečné, protože by to za určitých okolností mohlo vyvolat jadernou odvetu ze strany Ruska, jak je vysvětleno zde.

Putin výslovně potvrdil, co už bylo o ruské jaderné doktríně zřejmé

Putin výslovně potvrdil, co už bylo o ruské jaderné doktríně zřejmé

I kdyby se Západ držel zpátky ze strachu z výše uvedeného scénáře, pak by mohl přesto uskutečnit to, co se rýsuje jako záložní plán provokace pod falešnou vlajkou v ukrajinské jaderné elektrárně, aby posloužil jako záminka pro vyslání svých konvenčních sil do země. Zdá se, že Duda a Zelenský se za tímto účelem domlouvají, jak naznačuje jejich vzájemně se doplňující rétorika z minulého týdne, která by mohla posloužit k záchraně části geopolitického projektu Západu, pokud Rusko dosáhne vojenského průlomu.

Ačkoli Sikorski na začátku tohoto roku řekl ruskému vtipálkovi, který ho oklamal tím, že hovoří s bývalým ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem, že polský premiér Donald Tusk nemá zájem na vyslání vojsk na Ukrajinu, přesto dodal výhradu, že by se to mohlo změnit, pokud se fronta zhroutí. Vzhledem k tomu, že druhá možnost se stává zřetelnou, jak již bylo ukázáno v této analýze, mohly se tedy polské vojensko-strategické kalkulace v uplynulých měsících změnit.

Současně by ostatní členové NATO nemuseli být s tímto plánem srozuměni a zůstává nejasné, zda by USA schválily konvenční intervenci na Ukrajině vedenou Polskem bez ohledu na záminku. Rusko by mohlo udeřit na přicházející uniformované síly, což by vedlo k tomu, že by Polsko prosilo USA o aktivaci článku 5, k čemuž by se USA cítily nuceny pod tlakem ztráty tváře. Pokud by jim vyhověly, následovala by krize s Ruskem podobná kubánské, která by se mohla vymknout kontrole.

Málokdo na Západě si to přeje, a to jak na úrovni občanské společnosti, tak na úrovni elit, ale přesto by se mohl Západ (teprve poté, co USA dají zelenou) cítit povinen s tím souhlasit, pokud by záminkou bylo, že Polsko vede evropskou reakci na to, co Ukrajina tvrdí, že je velkým ruským útokem proti jejím jaderným elektrárnám v Rovenské a Chmelnické oblasti. Duda a Zelenský by mohli tuto provokaci provést jednostranně, ale riskovali by, že je USA nechají na holičkách, pokud by je zastihly nepřipravené, takže by se možná bez předchozího souhlasu k takovému kroku neodhodlali.

Jestřábi v rámci stálé americké vojenské, zpravodajské a diplomatické byrokracie („deep state“) by to mohli chtít provést před listopadovými prezidentskými volbami v USA, aby přiměli voliče shromáždit se kolem Kamaly, nebo hned po nich, pokud Trump vyhraje, aby zničili jeho mírové úsilí. Jejich relativně pragmatičtější soupeři by si však mohli myslet, že to za to riziko nestojí, a v takovém případě by USA mohly Polsko, Ukrajinu a své jestřábí patrony z „deep state“ pověsit na hřebík i za cenu poškození vlastní pověsti, pokud se o to přesto odváží pokusit.

V současné době v rámci „hlubokého státu“ USA stále rozhodují relativně pragmatičtější síly, což dokazují tím, že vždy telegrafují každý svůj eskalační počin v tomto konfliktu, aby se Rusko mohlo připravit a odpovídajícím způsobem snížit pravděpodobnost „přehnané reakce“ způsobem, který by mohl vést k zapojení USA/NATO do ozbrojeného otevřeného konfliktu s Ruskem. Rovněž se nadále zdržují překročení konečných červených linií Ruska, tedy přímého útoku na něj či Bělorusko, nebo spoléhání na to, že Ukrajina proti nim provede rozsáhlý konvenční úder v zastoupení.

Rovnováha „hlubokého státu“ USA by se však mohla změnit a právě obavy z této skutečnosti motivovaly Vladimíra Putina k tomu, aby výslovně potvrdil to, co je o jaderné doktríně jeho země samozřejmé, jak bylo vysvětleno v předchozí analýze o Ukrajině používající západní zbraně dlouhého doletu. Je také možné, že relativně pragmatičtější frakce by mohla být dotlačena k tomu, aby souhlasila s podporou Polska a Ukrajiny, pokud provedou svou provokaci bez vědomí USA.

Z těchto důvodů nelze předvídat, zda bude tento záložní plán realizován, či nikoli. Ví se jen to, že Duda a Zelenský přesvědčivě vypadají, že chystají provokaci pod falešnou vlajkou v ukrajinské JE, jak naznačuje jejich poslední rétorika a konkrétní kontext, v němž byla vyřčena. Je otázkou, jak by vše dopadlo, kdyby k tomu došlo, protože Putin naznačil, že se Západem konečně ztrácí trpělivost, takže je možné, že by přinejmenším následovala krize podobná té kubánské.

Západ se ale donekonečna nemůže spoléhat na chladný pragmatizmus Vladimíra Putina, který hraje v souladu s jeho nebetyčnou trpělivostí, přičemž si západní jestřábi zároveň musí přestat zaměňovat ruskou uvážlivost se slabostí.

Rostislav (Lucifer) Lussier: Vydavatel Českého listu, politolog, publicista, geopolitický analytik, analytik ozbrojených konfliktů

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte jej sdílet s Vašimi přáteli!

***

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

➡️ Číslo účtu 2302374672/2010

➡️ IBAN: CZ03 2010 0000 0023 0237 4672

➡️ BIC/SWIFT: FIOBC

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x