Agentura Fitch Ratings, jedna z "velké trojky" ratingových agentur, snížila 1. srpna základní rating dlouhodobých emitentů v americké měně z AAA na AA.
Podle "komentáře k ratingovým opatřením" agentury toto snížení ratingu země "odráží očekávané zhoršení fiskální situace v příštích třech letech, vysoké a rostoucí dluhové zatížení veřejných financí a erozi správy věcí veřejných", která se "projevuje opakovanými patovými situacemi ohledně dluhového limitu a řešeními na poslední chvíli".
Tentýž komentář dále rozvádí "erozi správy věcí veřejných" a dodává, že podle názoru agentury Fitch v posledních dvou desetiletích "docházelo k neustálému zhoršování standardů správy věcí veřejných", včetně "fiskálních a dluhových záležitostí". Podle ní "opakované politické patové situace ohledně limitu dluhu a řešení na poslední chvíli" podkopaly důvěru ve "fiskální řízení", vláda USA nemá "střednědobý fiskální rámec" a k růstu dluhu přispěly "ekonomické šoky" a "snižování daní" i "nové výdajové iniciativy".
Navíc "došlo jen k omezenému pokroku při řešení střednědobých problémů souvisejících s rostoucími náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči v důsledku stárnutí populace". Agentura předpokládá, že americká ekonomika bude uvržena do "mírné recese" se zpřísněním úvěrových podmínek, oslabením podnikatelských investic a zpomalením spotřeby".
"V roce 2022 dosáhl státní dluh USA 24 bilionů dolarů, což se rovná 95 % HDP"
Výše zmíněný komentář nezmiňuje Ukrajinu, ale tamní zástupná válka Washingtonu proti úbytku obyvatelstva je jistě jednou z hlavních obecně zmiňovaných "nových výdajových iniciativ", které vytvářejí dluh. Jonathan Masters (zástupce vedoucího redaktora Rady pro zahraniční vztahy) a Will Merrow (spolupracovník CFR) ve svém článku pro Radu pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations) ukazují na grafech, kolik USA poslaly na Ukrajinu. Citují Kielský institut pro světovou ekonomiku o tom, že od začátku současného konfliktu na Ukrajině nasměroval Washington do Kyjeva více než 75 miliard dolarů, a to ve formě vojenské, finanční a humanitární podpory.
Od roku 2022 řada západních hlasů ve skutečnosti volá po "novém Marshallově plánu pro Ukrajinu". Heather Conleyová, prezidentka amerického German Marshall Fund, například navrhla, aby se Marshallův plán, americká iniciativa z roku 1948 na poskytnutí zahraniční pomoci Evropě po válce, zopakoval i v této východoevropské zemi - a o takových projektech se hovořilo i při veřejných jednáních s Open Society Foundations.
Málokdo ví, že Washington ve skutečnosti vynaložil na Afghánistán více prostředků než na Marshallův plán - a to bez valného výsledku. Cituji článek Akhileshe Pillalamarriho pro The Diplomat z roku 2014: "Podle amerického zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) dosáhly prostředky Kongresu na rekonstrukci Afghánistánu v dnešních dolarech 109 miliard dolarů. Na druhou stranu Marshallův plán poskytl v letech 1948-1952 16 evropským zemím 103 miliardy dolarů v dnešních dolarech."
Zatímco osobnosti západního establishmentu volají po ukrajinském Marshallově plánu a demokraté v americkém Senátu blokují iniciativu, která by zvýšila dohled nad miliardami, jež Washington posílá Kyjevu (kvůli obavám z korupce), poučení z Afghánistánu se ignoruje.
Stejné vysvětlení dalších "regulací" informací, a přidal k řízení řízení, včetně výše finančních diskontů a dluhu, zakázaných dluhů a Spojených států bez finančních "nových výdajů" jsou podpořeny v "zvýšení výdajů".
"...pouze 23 % mladých Američanů je způsobilých pro vojenskou službu..."
Jeffrey D. Sachs (univerzitní profesor a ředitel Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě) ve svém květnovém článku zdůraznil, že americká "závislost na válce a vojenských výdajích" je hlavním důvodem, proč v roce 2022 dosáhl státní dluh USA 24 bilionů dolarů, což se rovná 95 % HDP.
Americký fiskální úpadek a jeho obrovský dluh poháněný válkami je dalším dílem skládačky:
Je součástí širší společenské a civilizační krize. Americké "all-volunteer force" (AVF) nyní čelí velké krizi, přičemž vysoké náklady na ně jsou jedním z hlavních faktorů, kvůli nimž je americká armáda malá - od 11. září (2001) se platy a požitky v armádě stupňují. Krize je však i v oblasti náboru, neboť pouze 23 % mladých Američanů (ve věku 17-24 let) je "způsobilých pro vojenskou službu bez výjimky" a většina nezpůsobilých mladých lidí je diskvalifikována "z více důvodů", mezi něž patří nadváha, špatný zdravotní stav a zneužívání drog. Všechny tyto důvody souvisejí se strukturálními a sociálními problémy: jmenujme jen několik problémů: Američané dnes čelí nejhorší drogové krizi v historii (epidemie opioidů), mezitím se systém zdravotní péče nejbohatší (nejzadluženější) země světa hroutí, zařízení jsou přeplněná a mají málo personálu, nemocnice se zavírají a chybí základní položky, jako jsou lůžka na jednotkách intenzivní péče. Kromě toho existuje krize duševního zdraví, kdy 40 % rodičů uvádí, že jejich děti mají problémy, jakými jsou deprese nebo úzkost.
Existuje zde zvrácená logika - začarovaný kruh:
Vzhledem ke všem výše zmíněným domácím problémům a krizím není skutečnost, že většina mladých lidí se pro službu nekvalifikuje nebo ji nechce (pouze 9 % mladých občanů USA dnes vážně uvažuje o vojenské službě), nijak překvapivá - vzhledem k tomu by navrácení branců jednoduše nevyřešilo problémy s náborem, nehledě na to, že politické náklady by byly obrovské. To je jeden z důvodů, proč přetížené USA stále častěji potřebují vést zástupné války - jako na Ukrajině. To zase zvyšuje výdaje a zadlužení, zatímco vlastní obyvatelstvo USA čelí zhoršování zdravotního stavu a mnoha dalším sociálním problémům.
Rod Dreher, vedoucí redaktor americké konzervativní strany a autor tří bestsellerů New York Times, napsal v srpnu 2022, že Západu vládne "klika Nerů". V červenci roku 65 n. l. zničil velký požár Říma 70 % města a císař Nero z něj obvinil křesťany, čímž zahájil kampaň pronásledování.
Proslýchalo se, že požár založil sám Nero, a to se stalo velmi populárním mýtem, i když bez historických důkazů. Ačkoli je obvinění vznesené proti Nerovi se vší pravděpodobností historicky nepravdivé, obraz vládce, který šílí mocí a oslavuje, zatímco jeho vlastní panství hoří, vyvolává silný dojem. Jednou z klíčových příčin úpadku římské říše byla například dluhová krize. Uprostřed dnešních krizí a západní triumfalistické válečné rétoriky (a nedostatku diplomacie) působí Dreherův popis Nerovi elity stále přesvědčivěji.
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.