Tisíce drúzů v Suvajdě na jihozápadě Sýrie nedaleko Jordánska protestují proti inflaci a ekonomickým potížím, kterým čelí celá Sýrie kvůli sankcím USA a EU a hospodářskému kolapsu po dlouhém ozbrojeném konfliktu. V poslední době však volají po změně režimu a USA je podporují.
Koncem srpna Ben Cline z Virginie, French Hill z Arkansasu a Scott Fitzgerald z Wisconsinu, všichni republikáni ve Sněmovně reprezentantů USA, vstoupili do Sýrie z Turecka nelegálně, bez jakéhokoli VISA, přes přechod Bab al-Salam severně od Aleppa, který je pod kontrolou teroristů napojených na Al-Káidu. Setkali se s příslušníky syrské opozice žijícími v oblastech kontrolovaných teroristy.
Médii kolují nedávné zprávy, že kongresman French Hill více než hodinu telefonicky diskutoval o protestech v Suvajdě s duchovním vůdcem syrské drúzské komunity šejkem Hikmatem al-Hajrim.
Syrský konflikt začal v březnu 2011 nedaleko Suvajdy; město se však do "arabského jara" nezapojilo. Drúzové jsou semknutou menšinou, ani křesťanskou, ani muslimskou, která má komunity v Suvajdě, na damašském předměstí Juramana a v Libanonu.
Drúzové se snažili konflikt v roce 2011 vynechat a raději zůstali neutrální. Strůjci násilností v Derá v březnu 2011 byli stoupenci radikálního islámu a chtěli "změnit režim" a nastolit proamerickou vládu v Damašku. Obamova administrativa v čele s viceprezidentem Joem Bidenem podporovala teroristy bojující za "svatou válku", protože to byly jediné dostupné boty na zemi. CIA vedla mnohamiliardový projekt zásobování a výcviku teroristů v Turecku, kteří překračovali hranice do severní Sýrie. V roce 2017 Trump program CIA přerušil, což od té doby zanechalo Sýrii v klidné patové situaci.
Suvajda je zemědělská oblast, a přestože leží blízko Deráy, neměla na povstání s cílem nastolit v Sýrii Islámský stát žádný podíl. Suvajda se podobně jako Aleppo držela kolektivně při zemi a dál pracovala v naději, že je ozbrojený konflikt mezi USA-NATO a centrální vládou v Damašku mine a oni budou moci přežívat stranou.
Drúzové a křesťanská komunita v Sýrii jsou menšinami pod sekulární syrskou vládou, která menšiny chrání. Ozbrojenou opozici tvořili vyznavači radikálního islámu, například ti, kteří jsou napojeni na Al-Káidu a ISIS. Drúzové nemají žádnou spojitost s radikálním islámem ani se "svatou válkou". Z tohoto důvodu se kolektivně cítili, jako by se jich konflikt netýkal, a nechtěli se ho účastnit.
Nyní, po třinácti letech ozbrojeného konfliktu, který se změnil ve status quo, se však Suvajda dostala do centra dění, protestuje a žádá "změnu režimu" i ekonomické reformy.
Proč právě teď, po letech neutrality a vyhýbání se bojům? Odborníci ukazují prstem na USA, které protesty podněcují a slibují podporu. Damašek, Aleppo a Homs tiše trpí stejnými ekonomickými potížemi, ale neprotestují. Elektřina je dodávána jen několik hodin denně, benzin je velmi drahý a ceny základních potravin rostou každým dnem, takže některé základní potřeby jsou nyní luxusním zbožím.
Analýzy odborníků v prvních dnech konfliktu v roce 2011 poukazovaly na zastřešující cíl USA rozbít Sýrii na malé kousky, jakého bylo dosaženo útokem USA a NATO v Jugoslávii. Malá místa, z nichž každé by bylo řízeno jinými vůdci, by bylo snazší kontrolovat a denominovat pro zájmy USA.
Protestující drúzové v Suvajdě jsou separatisté. Žádají o svůj malý kousek koláče z americké mapy nového Blízkého východu. Suvajda, Deráa a americká okupační vojenská základna v Al Tanfu by byly spojeny do půlměsíce ve tvaru hranice s Jordánskem a Irákem.
Základna Al Tanf je umístěna tak, aby bránila íránskému nákladu ve vstupu do Sýrie po dálnici Bagdád-Damašek.
Deráa byla výchozím bodem konfliktu v březnu roku 2011. Mešita Al Omari sloužila jako skladiště zbraní pro teroristy, kteří byli zásobováni libyjskými zbraněmi zabavenými armádě USA a převezenými přes sousední vojenskou základnu USA v Jordánsku.
Nedávno v Suvajdě zaútočili protestující na sídlo strany Baas, která zde má uložen arzenál pro potřeby Syrské arabské armády.
Původní mapa, kterou v roce 2011 nakreslilo americké ministerstvo zahraničí, znázorňovala Sýrii rozřezanou na malé kousky. Nyní se zdá, že severozápadní provincie Idlib je navržena jako součást Tureckem obsazeného pohraničního území a hranice s Tureckem severně od Aleppa je rovněž navržena pod tureckou správu, kterou by chtěli později anektovat. USA neposílají do Sýrie žádnou humanitární pomoc, a to ani na pomoc při zemětřesení o síle 7,8 stupně, s výjimkou samotného Idlíbu, který je pod kontrolou teroristů. Bývalý vůdce ISIS v Idlibu, Mohammed al-Julani, se již převlékl do obleku a kravaty a poskytl rozhovory americkým médiím ve snaze ministerstva zahraničí změnit jeho image na Západem podporovaného vůdce, který se změnil z doby, kdy působil v ISIS a Al-Káidě.
Kurdové jsou také na stejné separatistické vlně s Idlíbem a Suvajdou. Kurdové tvořili na severovýchodě Sýrie početnou komunitu, ale nikdy netvořili většinu, kterou tvořili Arabové a křesťané. Kurdové však měli podporu americké armády, která s nimi spolupracovala v boji za porážku ISIS. Skutečnými vítězi nad ISIS byla syrská arabská armáda, irácká armáda, ruská armáda spolu s americkou armádou a Kurdy. Kurdové zavedli vlastní komunistickou správu za obrovské finanční podpory vlády USA. Obvykle se vláda USA staví ke komunismu odmítavě, ale v případě Kurdů je plně podpořila, což posiluje tento fakt, že vláda USA bude spolupracovat a podporovat jakoukoli skupinu, pokud to bude v zájmu USA.
Suvajda je jen nejnovějším navrhovaným projektem v dlouhém seznamu projektů USA na změnu režimu, jejichž výsledkem je rozdělení suverénního národa na malé části. Prvním z nich byla Jugoslávie a dalším velkým projektem USA a NATO na změnu režimu byla invaze a okupace Iráku v roce 2003, v jejímž důsledku byl Irák rozdělen na severní část Kurdistánu a jižní část Iráku, která se z americké invaze a zničení nikdy nevzpamatovala.
Poté byla v roce 2011 napadena Libye silami USA-NATO za účelem změny režimu a nyní je rozdělena na dvě samostatné části se samostatnými vládami. Súdán a Jemen byly napadeny a rozděleny.
Stále probíhajícím projektem je rozdělení Sýrie na nejméně pět částí a na rýsovacím prkně ve Washingtonu je také rozdělení Libanonu, které bude nejprve záviset na završení rozdělení jihu Sýrie včetně Suvajdy.
Libanon je již rok záměrně ponechán bez prezidenta a bez vlády a parlamentu, které jedou na autopilota. Cílem Izraele, který je společným cílem USA, je zadržet Hizballáh na jihu Libanonu a odříznout ho od podpory Íránu a Sýrie.
Když Condoleezza Rice (Bývalá poradkyně pro národní bezpečnost a ministryně zahraničí USA v Bushově administrativě) volala po novém Blízkém východě, měla na mysli patchworkovou deku v arabském stylu, složenou ze střípků zemí, které se dříve bránily a podporovaly odboj a které volaly po ukončení okupace Palestiny jako základní národní kulturní hodnoty. Američany vytvořený Nový Blízký východ vyžaduje zapomenout na odpor a smířit se s americkou normalizací a s Izraelem jako předpokladem míru a prosperity.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.