Ukrajinská protiofenzíva, která začala v červnu s velkou důvěrou v očekávání, že útočné brigády vybavené západní vojenskou technikou snadno rozdrtí ruské obranné linie a dosáhnou Krymu, skončila střízlivým pokořením, protože sny a touhy kyjevských stratégů nepřežily tvrdou realitu.
To vyvolává otázku, proč Ukrajina pokračuje ve válce, zejména když prezident Volodymyr Zelenský přiznává, že mnozí obyvatelé Donbasu nechtějí žít pod vládou Kyjeva.
Bývalý náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Viktor Muženko řekl západním médiím, že letní protiofenzíva "mnohé zklamala" nejen v Kyjevě.
Poté, co přiznal, že očekávání Kyjeva ohledně dobytí ruského území se nepromítla do reality, se Muženko vyslovil pro přechod na "strategicky aktivní obranu" a vytvoření "silné rezervy, a to nejen kvantitativní, ale i kvalitativní".
"Kvalitní rezerva je přítomnost vojenských organizací: brigády, sboru a tak dále. Připravené, vybavené, koordinované, s vysokou morálkou a schopné řešit problémy," řekl časopisu Newsweek.
Muženko také zpochybnil dřívější návrhy ukrajinských generálů, že by síly kyjevského režimu mohly proniknout na Krym během několika měsíců, a nahlas se pozastavil nad tím, zda by "ukrajinská strana" byla "skutečně schopna adekvátně vyhodnotit nepřítele a jeho schopnosti".
Bývalý náčelník generálního štábu zpochybnil názory ukrajinského vojenského vedení, že by ukrajinské síly mohly dosáhnout Krymu během čtyř měsíců protiofenzívy, a odkázal na výroky vrchního velitele ukrajinské armády generála Valerije Zálužného, které pronesl v listopadu v rozhovoru pro časopis The Economist.
"Když se podíváte na učebnice NATO a na matematiku, kterou jsme provedli, čtyři měsíce měly být dostatečnou dobou na to, abychom se dostali na Krym, bojovali na Krymu, vrátili se z Krymu a vrátili se tam a zase zpátky," řekl Zalužnyj.
Ve skutečnosti, jak 3. prosince napsal zpravodajský server NBC News, "když jeho tolik opěvovaná protiofenzíva vyšuměla do ztracena, aniž by se ukázalo, že měsíce plánování a miliardová vojenská podpora spojenců byly přínosem, Kyjev navíc sužují rostoucí vnitřní spory".
Portál citoval kyjevského politického analytika Volodymyra Fesenka, který uvedl: "Kyjev se snaží o to, aby se situace změnila,
"Mnoho Ukrajinců je zklamáno, že nebylo dosaženo rychlého vítězství. Z války panuje silná únava."
Kromě bývalých vojenských velitelů a expertů, kteří konstatují neúspěch a zklamání z protiofenzívy, se toto přiznání teprve nyní začíná ozývat z vyšších pater kyjevského vedení.
V rozhovoru s agenturou AP během návštěvy Charkovské oblasti 1. prosince Zelenský přiznal neúspěch protiofenzívy a uvedl, že by si přál vidět "rychlejší" výsledky a že "z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků". A to je fakt." Neúspěch protiofenzívy přičítal tomu, že Západ neposlal zbraně, které ukrajinská armáda potřebovala.
Pokud jde o zbraně, které chtěl, ale nedostal, Zelenský tvrdil, že to omezilo velikost jeho vojenských sil a rychlý postup, což je směšná představa, protože jen USA poskytly od února 2022 vojenskou pomoc ve výši více než 43 miliard dolarů. Amerického prezidenta Joea Bidena to dokonce přichází politicky draho, neboť podle nedávného průzkumu si téměř polovina Američanů myslí, že se na pomoc Ukrajině vynakládá příliš mnoho prostředků.
Podle průzkumu Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research zveřejněného 2. prosince 45 % Američanů tvrdí, že Washington vynakládá příliš mnoho prostředků na pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. 38 % Američanů se domnívá, že současné výdaje jsou "přibližně ve správné výši".
Když byl Zelenský dotázán na výsledek průzkumu, neomaleně odpověděl, že "volba Američanů je volbou Američanů", a nepravdivě tvrdil, že Američané si pomocí Ukrajině také pomáhají.
"V případě Ukrajiny, pokud dnes selže odolnost kvůli nedostatku pomoci a nedostatku zbraní a financí, bude to znamenat, že Rusko s největší pravděpodobností napadne země NATO," řekl. "A pak budou bojovat americké děti."
V přednášce pro univerzitní studenty v Nikolajevu několik dní před rozhovorem pro agenturu AP Zelenský komentoval situaci v Doněcku a Luhansku, které byly osm let bombardovány ukrajinskými silami, a připustil, že obyvatelé obou území nevyjádřili přání, aby se také znovu stali součástí Ukrajiny.
"Domnívám se, že všechna území by se měla vrátit, ale pokud si to lidé nepřejí, bude to velmi obtížné. Dříve tam byli separatističtí bojovníci, kteří bojovali v kontaktní zóně. To znamená, že ne všechny rodiny z Donbasu se vrátily. A když Rusko bojuje proti nám, separatisté jsou s nimi," řekl ve videu, které na Telegramu zveřejnil kanál El Ojo.
Připomíná se, že o připojení Doněcké a Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti k Ruské federaci bylo rozhodnuto v referendech, která se konala v září 2022. Výsledky byly nezpochybnitelné, neboť pro připojení Doněcka hlasovalo 99,23 % lidí, v Luhansku 98,42 %, v Chersonu 87,05 % a v Záporoží 93,11 %.
Vzhledem k tomu, že protiofenzíva selhala, což nyní uznávají všechny ukrajinské špičky, je otázkou, proč Zelenský tvrdošíjně pokračuje ve válce, zejména když ví, že obyvatelé Doněcka, Luhanska, Chersonu a Záporoží už nechtěli žít pod kyjevským ultranacionalistickým a rasistickým režimem.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.