ČESKÝ LIST

Smlouva WHO o pandemii a změny Mezinárodních zdravotnických předpisů: Umožnění globální zdravotní diktatury

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

V roce 2001 byly zahájeny přípravy na vytvoření smlouvy Světové zdravotnické organizace (WHO) o pandemii, která by se měla stát součástí mezinárodního práva. Její provádění by však zdaleka neposílilo prevenci, připravenost a reakci na budoucí pandemie, jak tvrdí poslední návrh textu, ale mohlo by vážně narušit demokracii tím, že by omezilo schopnost národních parlamentů přijímat zásadní rozhodnutí v oblasti zdravotní péče v nejlepším zájmu svých občanů. S podporou navrhovaných změn Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 hrozí, že smlouva přemění WHO v globální zdravotnickou diktaturu.

Rozsáhlý vliv, který WHO uplatňovala během pandemie COVID-19, byl výsledkem revidovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů přijatých na zasedání Světového zdravotnického shromáždění (WHA) v roce 2005. Zasedání WHA, které je rozhodovacím orgánem WHO, se každoročně koná v Ženevě ve Švýcarsku a účastní se ho delegace 194 členských států WHO.

Před rokem 2005 působila WHO především jako koordinátor, asistent nebo spolupracovník veřejných zdravotnických služeb a regulačních orgánů pro léčiva svých členských států. Přijetím revidovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů však WHO získala rozsáhlé nové pravomoci, které neměly v oblasti globálního zdraví obdoby. Ty jí v podstatě umožňují rozhodovat o tom, kdy nastane mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu, a přijímat klíčová rozhodnutí o tom, jaká opatření by měla být v reakci na ni provedena. Podle těchto předpisů mohou doporučená opatření WHO zahrnovat mimo jiné očkování, karanténu, izolaci, léčbu léky a sledování kontaktů.

Nyní se však v souvislosti s pandemií COVID-19 připravuje cesta k dalšímu rozšíření již tak značných pravomocí WHO. Zvláště znepokojivé je, že z posledního návrhu navrhovaných změn předpisů vyplývá, že ustanovení, která dříve činila jejich ustanovení nezávaznými, jsou přeformulována - fakticky se tak stávají závaznými a WHO získává skutečné rozhodovací pravomoci vůči svým členským státům. Tvrzení, že plánovaná pandemická smlouva nenaruší národní suverenitu, jsou proto přinejmenším lichá, neboť na její text je třeba nahlížet ve světle zvýšených pravomocí, které WHO v případě schválení získá na základě novelizovaných mezinárodních zdravotnických předpisů.

WHO si myslí, že máte "příliš mnoho informací"

Rostoucí obavy z pandemické smlouvy WHO nespočívají pouze v tom, že by mohla podkopat demokracii tím, že by národním parlamentům znemožnila přijímat zásadní rozhodnutí v oblasti zdravotní péče v nejlepším zájmu svých občanů. Zdá se, že zavedením termínu "infodemie" se smlouva snaží zabránit šíření pravdivých informací o vědecky podložených přírodních přístupech ke zdraví a nebezpečných experimentálních vakcínách. Aniž by text uváděl jakékoli důkazy, tvrdí, že mít k dispozici "příliš mnoho informací" v době propuknutí nemoci způsobuje "zmatek a rizikové chování, které může poškodit zdraví". Naznačujíc, komu má tato formulace především prospět - totiž samotné WHO - text uvádí, že příliš mnoho informací zřejmě "vede k nedůvěře ve zdravotnické orgány". Proti tomu se navrhuje "infodemokratické řízení na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni".

Smlouva o pandemii také dramaticky rozšiřuje oblasti zájmu WHO. Díky tomu, co označuje jako "přístup jednoho zdraví", hodlá nyní celosvětový orgán rozhodovat o zdravotních otázkách týkajících se zvířat, ekosystémů a životního prostředí. Smlouva se konkrétně zmiňuje například o "přijímání opatření v oblasti změny klimatu". Několik pozorovatelů naznačilo, že díky těmto rozšířeným pravomocem by WHO mohla potenciálně vyhlásit stav nouze v oblasti životního prostředí nebo klimatu a prosadit výluky.

Vzhledem k úzkému propojení tohoto celosvětového orgánu s Billem Gatesem a farmaceutickým průmyslem a stovkám milionů dolarů, které od nich ročně dostává, se ve světě stále více uznává, že toto hrozící převzetí moci představuje zásadní hrozbu pro demokracii. Rostoucí přesun pravomocí na WHO přinejmenším vyvolává důležité otázky týkající se národní suverenity a osobní svobody.

Nakonec, pokud nás její postup při řešení pandemie COVID-19 něčemu naučil, pak tomu, že WHO zaprodala svou duši korporátním zájmům a nelze jí věřit při přijímání důležitých rozhodnutí v oblasti globálního zdraví. Je jistě v zájmu nás všech, abychom požadovali, aby naši národní zákonodárci nepodepsali Pandemickou smlouvu a tím se nevzdali státní suverenity, o kterou WHO usiluje.

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu - Číslo účtu 2302374672/2010

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x