ČESKÝ LIST

“Bez protilátek jste odsouzeni k smrti” aneb nebetyčná lež o protilátkách

Goch Vandenplas
Goch Vandenplas

Nyní, když jsme se dozvěděli, že s vražednými viry nemohou být žádné pandemie, že je to biologicky nemožné, že inkubační doba infekce respiračními viry může být nanejvýš několik dní, a nikoli tři nebo více týdnů, a že nevědecké masové testy prostřednictvím Corman/Drosten RT-PCR testu a testy na antigeny byly podvodem na obyvatelstvu s cílem prodloužit zdání pandemie a legitimizovat tak protidemokratická a částečně protiústavní opatření vlády, přejdeme nyní ke lži o protilátkách.

Lež o protilátkách je lží století!

Došlo totiž ke dvěma věcem:

za prvé, role nikoliv nedůležitých imunoglobulinů, hovorově nazývaných "protilátky", byla "zdravotními experty", vládou a médii prezentována jako přehnaně důležitá, za druhé, existence buněčné imunity byla zamlčována, v jednotlivých případech označována takzvanými "fact-checkery" za dezinformaci a na sociálních sítích dokonce cenzurována. Jak bylo později přiznáno, lži a manipulace byly prováděny z čistě filantropických důvodů, konkrétně s cílem maximalizovat ochotu mas nechat se očkovat (téměř neověřenou, novou "vakcínou" na genové bázi). Tak to dopadá, když si politici hrají s obyvatelstvem na doktora.

Humorální imunitní systém, jehož součástí jsou protilátky, hraje důležitou roli jak při bakteriálních, tak při virových infekcích, ale je obzvláště účinný při bakteriálních infekcích.
Na druhé straně zabíjecí buňky, součást buněčné imunity, známé také jako cytotoxické T-lymfocyty, jsou specializované bílé krvinky, které jsou schopné rozpoznat infikované buňky a donutit je spáchat sebevraždu, a jsou účinné zejména při virových infekcích a některých typech nádorových buněk.

Obě části, humorální imunitní systém se svými protilátkami (nemá nic společného s "humorem", ale s antickým předpokladem, že se tělo skládá ze čtyř humorů: krev, hlen, černá žluč a žlutá žluč) a buněčná imunita společně ztělesňují adaptivní imunitní systém, tj. tu část lidského imunitního systému, která je schopna se učit, je schopna se přizpůsobit novým patogenům a zapamatovat si je, aby byla v budoucnu připravena poskytnout ještě rychlejší a specifickou imunitní odpověď.

Opět platí, že humorální imunitní systém (protilátky) je účinnější v boji proti extracelulárním patogenům, jako jsou bakterie (ale také viry plovoucí v krvi), zatímco buněčná imunita je účinnější proti intracelulárním patogenům, jako jsou buňky infikované viry, tj. vlastní buňky těla přeprogramované na továrny na viry nebo rakovinné buňky.

Cytotoxická T-buňka rozpozná lidské buňky, které dělají něco, co nemají, např. vytvářejí cizí proteiny (virové proteiny), a dá jim "polibek smrti". Buňka spáchá sebevraždu a zdroj požáru je uhašen. To znamená, že T-buňka přímo napadá replikační mechanismus viru, díky čemuž je v boji proti viru velmi účinná - mnohem účinnější než protilátky.

U lidí existuje mutace (X-vázaná agammaglobulinemie, XLA), která způsobuje, že tito lidé nejsou schopni produkovat protilátky, tj. nemají imunoglobuliny IgA, IgM, IgG a IgE. Kdyby záleželo na dezinformacích vlády a propagandě farmaceutického průmyslu, museli by být všichni tito lidé po "nejhorší pandemii všech dob" mrtví, protože nemají protilátky. Ve skutečnosti však tito lidé obvykle žijí téměř zcela normálním životem, právě díky buněčné imunitě. Samozřejmě jsou náchylnější k infekcím, zejména bakteriálním, a někteří z nich se na ně pravidelně léčí. Ale pokud jde o virové infekce, není mezi nimi a "normálními" lidmi téměř žádný rozdíl.

Pamatujte si: U virových infekcí hraje hlavní roli buněčná imunita, zatímco protilátky hrají roli sekundární, bez které se v nouzi lze obejít!

Nejsme tedy zdaleka bezbranní, pokud nemáme specifické protilátky proti virovým infekcím, jako je SARS-CoV-2.

V případě prvotní infekce dosud neznámým virem může trvat šest až osm týdnů, než se vytvoří protilátky. U známého patogenu - i když je zmutovaný - trvá jen několik dní, než se z "databáze" načte "program" pro specifické protilátky a zahájí se jejich tvorba. V případě virových infekcí plní protilátky úlohu dodatečné ochrany, například k zabránění okamžité nové infekce, protože imunitní systém předpokládá, že se člověk nachází v oblasti, kde virus právě převládá. Protilátky jsou tedy jakýmsi "tuningem" pro optimalizaci obrany proti virusu. Přičemž vždy záleží na přijaté dávce viru. Pokud je tato větší než množství protilátek, můžete se přesto znovu nakazit. Po prodělání infekce máte potřebné specifické protilátky na sliznici, v nose, ústech a krku. Postupem času se titr (koncentrace) protilátek snižuje, protože lidské tělo je efektivní biologický stroj, který neprodukuje nic, co není potřeba. Proto je měření titru protilátek ke stanovení imunity nemedicínské šarlatánství! Protože v době měření může být titr specifických protilátek nízký, což neznamená, že by imunitní systém virus nepoznal nebo nebyl připraven s ním bojovat.

Proto je lepší provést test DTH (Delayed-Type Hypersensitivity Test), aby se otestovala buněčná imunita. Tento test poskytuje mnohem více informací o "připravenosti" imunitního systému bojovat s virem.

Viry nachlazení, které pak přijímáme nosem a ústy, jsou vázány protilátkami a tím je infekci zabráněno. Tomu se říká "slizniční imunita". Jedná se o formu imunity, která nám (pokud dávka viru nebyla příliš vysoká) brání chytit nebo přenést nemoc, tedy o imunitu, kterou nám slibovala vláda, televize a média, když jsme se nechali očkovat, abychom ochránili své blízké, babičku a dědečka nebo maminku nemocnou rakovinou. A byla to obzvlášť morálně zavrženíhodná lež, když se manipulovalo s lidmi o jejich lásce ke svým rodinným příslušníkům a ostatním bližním, aby si nechali tuto potenciálně životu nebezpečnou, technologicky novou a sotva vyzkoušenou, a jak se ukázalo, zbytečnou a neúčinnou injekci aplikovat hned několikrát!

Závěrem je třeba zmínit, že koncept této genetické vakcíny je od samého počátku mylný. Tím, že se injekce aplikuje do paže, tzn. do deltového svalu, se specifické imunoglobuliny (protilátky) vytvoří v místě vpichu a pravděpodobně téměř u každého v krevním řečišti, ale ne tam, kde by protilátky byly skutečně potřeba, aby se dalo hovořit o imunizující vakcíně: na sliznici.


To bylo medicíně známo. To není nový objev! O to horší byla lež, dezinformace, slib, že se člověk nenakazí a nebude moci virus předat dál, pokud si nechá dát vakcínu do paže! Byla to záměrná lež, která měla zmanipulovat ochotu miliard lidí nechat se "očkovat". Protilátky na sliznici, tzn. v nose, ústech a krku, získáte až po prodělání nemoci, ale ne prostřednictvím očkování. V případě virových infekcí je prodělání nemoci stále nejlepší a nejúčinnější formou imunizace.

Rob Roos, poslanec Evropského parlamentu a člen výboru COVID, se od společnosti Pfizer dozvídá, že imunizační účinek vakcíny nebyl nikdy testován. Byla to pohádka!

Motivací pro toto stručné vysvětlení klíčové lži v pandemii COVID je pro mě snaha nás všechny mentálně imunizovat proti vykonstruování nových pandemií. Imunizujeme se tím, že "slepou víru v autority" nahradíme znalostmi. Chci, aby se "pandemie" již neměly šanci na území České republiky prosadit, protože obyvatelstvo se už nenechá zastrašit. Prosím, šiřte tuto informaci dál.

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.

Odkaz na předchozí a související článek Pandemie se smrtícími viry neexistují

5
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x