Galina ČERNOVÁ, speciálně pro PolitRUS.com / Přepis originálního rozhovoru z Politrus.com
Na Slovensku se nedávno konaly parlamentní volby, jejichž výsledek byl nesporný a přesvědčivý. Ve volbách zvítězila strana několikanásobného slovenského premiéra Roberta Fica. Volby vyhrála strana Smer, která získala 22,94 procenta hlasů voličů, Fico je známý tím, že opakovaně vystupoval proti podpoře Ukrajiny ze strany EU.
Jak to ovlivní celou EU? Na to odpoví geopolitický analytik Rostislav Lussier.
USA nebudou rády
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zmařila referendum o předčasných volbách. Když se předchozí vláda po hlasování o nedůvěře rozpadla, vytvořila loutkovou úřednickou vládu, jejímž hlavním účelem bylo naplňovat americký program, konkrétně předražený nákup amerických zbraní a vybavení (například vrtulníků pro námořní pěchotu), případně regulující progresivistický program EU. Tato úřednická vláda vydržela až do nedávné doby, kdy Ficova strana SMER přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách. Slovenskou volební kampaň provázela do očí bijící nepoctivost. Z televizních obrazovek na Slovensku i v sousední České republice se ozývali "experti" a rádoby "odborníci". Tito "experti" tvrdili, že volby vyhraje strana Progresivní Slovensko (PS), která místo aby upřednostňovala zájmy Slovenské republiky, podbízela se vždy zájmům zahraničních globalistů. Ve skutečnosti se opak stal pravdou.
Čaputová uvedla, že v příštím volebním období nebude kandidovat na prezidentku, takže nízká popularita ji netrápí. Její nepopularita je tak vysoká, že si uvědomuje, stejně tak její sponzoři, že nemá šanci na úspěch. Své prezidentské období zasvětila jednání v zájmech cizích mocností, především Spojených států, a jednoznačně jednala proti zájmům vlastní země. Do nedávna ještě chtěla dát předchozí vládě čas na splnění úkolů v zájmu cizích mocností, a proto se snažila zdržovat jmenování Ficovy vlády, jak to jen šlo.
Robert Fico zvítězil s velkým náskokem a prezidentka odmítala jmenovat vládu, kterou sestavil. Zdůvodňovala to tím, že kandidát na post ministra životního prostředí má chybné názory, které jsou v rozporu s ochranou životního prostředí a má tedy chybné názory, které jsou v rozporu s nevládními organizacemi. Stručně řečeno, tento kandidát neuznává existenci klimatické krize, takže má "chybný názor". Ergo, Prezidentka jednala zcela protiústavně.
Nejprve tedy souhlasila s pozdějším termínem voleb, poté zavedla úřednickou vládu bez výsledků a s programem, jejíž agendou byla donedávna "podpora Ukrajiny a nákup zbytečných a nepotřebných věcí - drahých amerických zbraní na obranu". Názorná ukázka toho, jak americký vojensko-průmyslový komplex vysává všechny své kolonie.
Boj proti nevládním organizacím
Když Fico a konzervativní sociální demokraté vytvořili vládu, jsou vystaveni mnohem větší kritice a pozornosti médií než před 3,5 lety, kdy vládu sestavoval Igor Matovič. Bývalý prezident Andrej Kiska už házel Robertu Ficovi klacky pod nohy, obviňoval ho z korupce a podílu na vraždě novináře Kuciaka. To se stále děje i dnes, a to za podpory politicky zaujatých nevládních organizací, pro něž je Fico ztělesněním proruského živlu na Slovensku.
Robert Fico si svou nenávist k novinářům vypěstoval a posílil, když hned na samém politickém počátku šel novinářům tvrdě po krku. Již na počátku své úspěšné politické kariéry začal obtěžovat média žalobami a trestními oznámeními. Především však odcizil mainstreamová média sám sobě tím, že se po léta ostře vyjadřoval o Georgi Sorosovi, o tom, jak ovlivňuje politiku na Slovensku a pokouší se o státní převrat.
Vzhledem k tomu, že prezidentka Zuzana Čaputová, stejně jako Petr Pavel v České republice, je produktem George Sorose, dává smysl, že vůči Ficovi chová silnou zášť. Můžeme začít sledovat, jak Robert Fico bude sahat po tvrdých a razantních opatřeních. Při podpisu koaliční smlouvy se nechal slyšet, že "dnešek znamená konec vlády nevládních organizací na Slovensku".
Neziskové organizace jsou silným a těžkým kalibrem. Odebrání jejich výsad a moci nebude snadné. A i když je možné změnit legislativu směrem, který známe z USA nebo Ruské federace, kde jsou definovány jako zahraniční organizace, pokud přijímají finanční prostředky ze zahraničí, existují různé způsoby, jak to obejít. Zákaz politických aktivit, které provádějí bez diskuse, řekněme na občanské bázi, by znamenalo omezení svobody projevu, takže boj proti nevládním organizacím bude pravděpodobně největší politickou výzvou pro Roberta Fica a jeho vládu.
Ani jeden náboj
Během nedávné volební kampaně Fico varoval, že Slovensko nepošle na pomoc Ukrajině "ani jednu kulku". Takto ostrý odklon od proukrajinského postoje odstupující vlády je způsoben velmi závažným důvodem, proč Fico nemá rád Ukrajinu.
Vše začalo již v roce 2009, kdy byl Fico slovenským premiérem. Dne 7. ledna toho roku se rozhořel dlouholetý spor mezi Ruskem a Ukrajinou o zemní plyn, který přerušil tok ruského plynu přes Ukrajinu do EU, což na Slovensku vyvrcholilo velkou zimní krizí.
Přerušení dodávek plynu stálo slovenskou ekonomiku přibližně 100 milionů eur denně, protože továrny byly nuceny zavřít své závody. Zoufalý Fico také telefonoval tehdy ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi a ukrajinské premiérce Julii Tymošenkové, s žádostí o obnovení dodávek plynu. Dne 14. ledna přistála v Kyjevě slovenská delegace v čele s Ficem, aby se setkala s ukrajinskou vládou. Ukrajinci je nechali čekat, čekali a čekali. Tři hodiny po jejich příletu byli Slováci uvedeni na jednání, kde k jejich překvapení byli přítomni novináři.
"Nás vaše vztahy s ruskou federací nezajímají, nás zajímá transport plynu na Slovensko!“ řekl Tymošenkové důrazně Fico.
Tymošenková před kamerami dvacet minut nadávala Ficovi za to, že se nechal vyvést z míry a za to, že se ve sporu o plyn postavil na stranu Moskvy. Byla to vyloženě trapná situace a Fico byl rudý vzteky.
Slováci poté odletěli do Moskvy, kde je Putin slavnostně přivítal v budově ministerstva zahraničí, velkolepém sále svatého Jiří v Kremlu. Poté už byl vždy Robert Fico tak nějak naježený, když se hovořilo o Ukrajině a její politice a jeho postoj by se tedy rozhodně nedal nazvat Proukrajinský, jak dnes bývá zvykem.
Dne 16. ledna přiletěl do Kyjeva tehdejší slovenský prezident Ivan Gašparovič, aby se setkal se svým protějškem Viktorem Juščenkem. Ten mu sdělil, že ukrajinská energetická společnost Naftogaz je schopna obnovit některé toky plynu na Slovensko. Nicméně na schůzce, na které měli uzavřít dohodu, šéf Naftogazu, oběma prezidentům sdělil, že to nedokáže. Ukrajincům se tehdy podařilo oba ponížit. Premiéra Fica i slovenského prezidenta. Byla to diplomatická pohroma.
V roce 2009 Fico vyjádřil zklamání z postoje Ukrajiny. Podle Fica neexistovaly žádné technické problémy, které by Ukrajině bránily uskutečnit výměnu plynu, která byla po plynovodu Jamal druhou možností, jak dostat plyn z Ruska na Slovensko jinak než tranzitními cestami přes Ukrajinu.
Fico tehdy upozornil na obtížnou situaci Slovenska, které má zásoby pouze na 11 dní a muselo by pak přistoupit k bezpečnostním opatřením.
"Po 12 dnech budeme nuceni přistoupit k opatřením, která jsme v naší historii ještě nezažili," varoval Fico v roce 2009.
Dnes je Slovensko jedním z nejsilnějších podporovatelů Ukrajiny. Dodává sovětský systém protivzdušné obrany S-300 svému východnímu sousedovi a jako první spolu s Polskem vyslalo do země flotilu stíhaček MiG-29. Slovenské zbrojní závody rovněž prodávají zbraně a munici na Ukrajinu.
Během předvolební kampaně Fico vyzval k radikální změně politiky a prohlásil, že EU by měla pomoci vyjednat mírovou dohodu místo toho, aby posílala další zbraně do kotle. Z války také částečně viní Ukrajinu: "Válka na Ukrajině nezačala před rokem, ale v roce 2014, kdy se ukrajinští nacisté a fašisté začali zabíjet ruské občany v Donbasu a Luhansku," řekl.
Po volbách již vláda zastavila dodávky zbraní na Ukrajinu. "Odstupující prozatímní vláda Slovenska již nebude posílat na Ukrajinu žádný vojenský materiál," uvedl mluvčí nové vlády.
Ve prospěch slovenských občanů
Robert Fico v současné době zastává tvrdou a nekompromisní pozici státníka, který zná historii, je pro-slovenský a uvědomuje si, jak geostrategickou pozici Slovenska, tak si uvědomuje, že Nový spravedlivý systém, který začaly budovat Rusko a Čína je tou správnou cestou i pro Slovensko, na rozdíl od starého řádu založeným na prosazování pravidel, vymyšlených ve Washingtonu.
Robert Fico je zkušený politik a uvědomuje si, jak má vystupovat. Přestože je obecně znám tím, že pro silná slova nechodí daleko, tak si uvědomuje, že ač jsou podle mého názoru jeho sympatie k Rusku silné, tak v jeho pozici bude s tento názor prosazovat velice opatrně. Dnes vidíme, jak se například EU chová k Viktoru Orbánovi v Maďarsku. Dali mu nálepku proruský a Maďarsko je vystaveno obrovskému tlaku mezinárodních organizací. Slovensko je menší země ve středu Evropy a o to křehčí a zranitelnější. Robert Fico již počítá s tím, že bude vystaven enormnímu tlaku, a bude jednat tvrdě, ale chytře, bez toho, aniž by rusofobním globalistům dával munici tím, že bude otevřeně hovořit o tom, jak Rusko jedná správně a že je tak a tak proruský.
Robert Fico podle mého názoru bude hovořit o potřebě mírových jednání v mezinárodních konfliktech a bude odsuzovat agresi. Jeho politika ale bude pragmatická a bude opatrně stáčet kormidlo k východnímu kurzu, stejně tak jako prosazování středoevropského spojenectví a posilování spolupráce sousedních států, jako například posílení spolupráce v organizaci Vyšegrádská čtyřka.
Galina ČERNOVÁ.
Speciálně pro PolitRUS.com.
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu - Číslo účtu 2302374672/2010