ČESKÝ LIST

Proč mírové rozhovory, ale žádný mír? USA zabránily seriózním jednáním a prodloužily válku na Ukrajině

Rostislav Lussier
Rostislav Lussier

V současných diskusích k válce na Ukrajině se o zmařených jednáních mluví zřídka, ale v prvních týdnech po ruské invazi 24. února 2022 se Rusko a Ukrajina třikrát pokusily o mírové urovnání. Tato jednání měla několik důležitých společných rysů. Všechna tři mohla válku ukončit před devastací ukrajinské infrastruktury, masivními ztrátami na životech Ukrajinců a zvýšeným rizikem nekontrolované eskalace. Všechna tři jednání zahrnovala nabídku Ukrajiny nevstupovat do NATO. A všechna tři jednání byla zastavena Spojenými státy.

První rozhovory: Bělorusko


Již 25. února, den po zahájení invaze, dal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský najevo, že je připraven vzdát se snahy Ukrajiny o členství v NATO. Zelenský oznámil, že se nebojí jednat s Moskvou o neutralitě a bezpečnostních zárukách. Tento ústupek byl první známkou toho, že cíle Ukrajiny i Ruska mohou být splněny a že válka může skončit diplomatickým urovnáním.

Zelenského ústupek měl pravděpodobně mnoho motivů. Prvním byla síla samotné invaze. Druhým bylo jeho smíření se s tím, že NATO pravděpodobně nevyhoví žádosti Ukrajiny o vstup. Druhý den války, 26. února, Zelenskyj na invazi reagoval slovy: "Nebojíme se mluvit s Ruskem. Nebojíme se hovořit o bezpečnostních zárukách pro náš stát. Nebojíme se mluvit o neutrálním statusu. Nyní nejsme v NATO... Musíme mluvit o ukončení této invaze. Musíme mluvit o příměří."

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak rovněž uvedl, že "Ukrajina chce mír a je připravena k rozhovorům s Ruskem, včetně rozhovorů o neutrálním statusu ohledně NATO". Agentuře Reuters 25. února řekl: "Pokud jsou rozhovory možné, měly by se uskutečnit. Pokud v Moskvě řeknou, že chtějí vést rozhovory, včetně těch o neutrálním statusu, tak se toho nebojíme. I o tom můžeme jednat,".

Zelenskij byl ale především zklamaný z NATO:

"Zeptal jsem se jich - jste s námi?" "Ne," odpověděli. Uvedl Zelenský 25. února. "Odpověděli, že jsou s námi, ale nechtějí nás vzít do aliance. Ptal jsem se 27 evropských lídrů, zda bude Ukrajina v NATO, ptal jsem se jich přímo - všichni se báli a neodpověděli."

Dne 27. února, pouhé tři dny po ruské vojenské intervenci, Rusko a Ukrajina oznámily, že budou jednat v Bělorusku. Ukrajinská delegace tam jela s ochotou jednat o neutralitě. Zelenský řekl: "Dohodli jsme se, že se ukrajinská delegace setká s ruskou delegací bez předběžných podmínek." Po prvním kole jednání se obě delegace vrátily domů ke konzultacím, přičemž si určily prioritní témata. Povzbudivé je, že došlo k dohodě o druhém kole rozhovorů. Tato jednání se uskutečnila 3. března v Bělorusku na bělorusko-ukrajinské hranici.

Ačkoli však Ukrajina byla ochotna diskutovat o neutralitě a "ukončení této invaze", USA nikoli. Dne 25. února, tedy ve stejný den, kdy Zelenský prohlásil, že se "nebojí mluvit s Ruskem" a že se "nebojí mluvit o neutrálním statusu", byl mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price na tiskové konferenci dotázán: "Co si USA - co si myslíte o účinnosti takových - takových rozhovorů?".

Novinář se ptal konkrétně na rozhovory v Bělorusku a nazval je "rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhají v Minsku", hlavním městě Běloruska. Price odpověděl: "Nyní vidíme, že Moskva navrhuje, aby se diplomacie odehrávala u hlavně zbraně nebo když moskevské rakety, minomety, dělostřelectvo míří na ukrajinský lid. To není skutečná diplomacie. To nejsou podmínky pro skutečnou diplomacii." Spojené státy řekly běloruským rozhovorům ne.

17. prosince 2021, pouhé dva měsíce před invazí na Ukrajinu, Rusko předložilo USA i NATO návrhy bezpečnostních záruk.

Mezi klíčové požadavky patřilo nerozšiřování NATO na Ukrajinu a nerozmisťování zbraní a vojsk na Ukrajině. Dne 26. ledna USA a NATO odmítly zásadní požadavek Ruska na písemné záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Derek Chollet, poradce ministra zahraničí Antonyho Blinkena, prozradil, že USA Moskvě sdělily, že jednání o rozšíření NATO na Ukrajinu nikdy nepřipadalo v úvahu. Putin pouze poznamenal, "že zásadní ruské obavy byly ignorovány".

Oficiální ruská odpověď přišla 17. února 2022. V ní se uvádí, že USA a NATO nenabídly "žádnou konstruktivní odpověď" na klíčové požadavky Ruska. Poté dodala, že pokud USA a NATO budou i nadále odmítat poskytnout Rusku "právně závazné záruky" týkající se jeho bezpečnostních obav, Rusko odpoví "vojensko-technickými prostředky".

Invaze o týden později byla slíbenou vojensko-technickou odpovědí Ruska na odmítnutí USA poskytnout záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Pokud byla invaze zamýšlena jako rychlý úder s cílem vynutit si od Kyjeva příslib nevstoupení do NATO, který Rusko nebylo schopno získat od Washingtonu, pak mohl být tento záměr uskutečněn v Bělorusku v prvním týdnu války. Spojené státy tomu však zabránily.

Druhé rozhovory: Bennet


Druhá sada jednání odhalila určitý vzorec. Opět se objevila šance na ukončení války a ukrajinská nabídka neutrality. Blokáda ze strany USA nebyla izolovanou událostí, která vyplynula z okolností první sady jednání v Bělorusku, ale spíše politikou.

Dne 6. března, jen několik dní po skončení druhého kola jednání v Bělorusku, izraelská média informovala, že tehdejší premiér Naftali Bennett nečekaně navštívil Moskvu, aby se setkal s Putinem a pokusil se o zprostředkování dialogu mezi prezidenty Ruska a Ukrajiny. Po setkání s Putinem Bennet dvakrát hovořil se Zelenským. Hovořil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a odletěl do Německa na jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Podrobnosti o těchto schůzkách byly v té době skoupé na slovo. V rozhovoru z 2. února 2023 však Bennet prozradil podrobnosti o tom, co bylo dohodnuto, jak blízko úspěchu byly rozhovory a co se stalo.

Podle Bennetta "Zelenskij inicioval žádost o kontakt s Putinem". Bennett uvedl: "Zelenský mi zavolal a požádal mě, abych kontaktoval Putina". Bennett pak USA sdělil, že "má důvěru obou stran" a že "mám Putinovo ucho. Mohu být potrubím (sloužit, jako spojení)."

Pod videem přepněte na české titulky

Tyto rozhovory odstartovaly sérii vzájemných telefonátů mezi Bennettem a Putinem a Bennettem a Zelenským. Bennett odletěl do Moskvy na jednání s Putinem a poté do Německa na jednání se Scholzem. Následoval "vyjednávací maraton návrhů".

"Všechno, co jsem dělal," říká Bennett, "bylo plně koordinováno s Bidenem, Macronem, Johnsonem, se Scholzem a samozřejmě se Zelenským."

Podle Benneta mu sice USA řekly, že "není šance na úspěch", ale Putin mu řekl, že "můžeme dosáhnout příměří". Aby tohoto příměří dosáhl, učinil podle Benneta Putin "obrovské ústupky". Když se Bennett Putina zeptal, zda se chystá Zelenského zabít, Putin odpověděl: "Zelenského nezabiju". Putin se rovněž "zřekl" Ruskem požadovaného "odzbrojení Ukrajiny".

Také Zelenský učinil "obrovský ústupek". Podle Benneta si Putin stěžoval na nedodržení slibu Západu ohledně rozšiřování NATO a řekl Bennetovi, aby Zelenskému vyřídil vzkaz: "Řekněte mi, že nevstoupíte do NATO, a já vás nenapadnu." Bennett tvrdí, že "Zelenskij se vstupu do NATO vzdal".

Poté, co Zelenský dal slib, že nevstoupí do NATO, chtěl bezpečnostní záruky. Putin považoval bezpečnostní dohody s velmocemi za totéž co vstup do NATO. Bennett navrhoval vzdát se záruk podobných NATO ve prospěch toho, aby Ukrajina přijala "izraelský model" a vytvořila silnou, nezávislou armádu, která se dokáže bránit. Toto řešení přijal jak Putin, tak Zelenskij.

Poté, co Bennett získal tyto sliby, odletěl do Německa a informoval Scholze, Američany, Macrona a Johnsona. "Boris Johnson zaujal agresivní postoj. Macron a Scholz byli pragmatičtější. Biden byl obojí." Bennett uvedl, že "existuje dobrá šance na dosažení příměří". Model amerických obstrukcí, který byl poprvé patrný v Bělorusku, však pokračoval. Podle Bennetta Západ učinil rozhodnutí "pokračovat v úderu na Putina".

"Takže to zablokovali?" zeptal se Bennetta tazatel. "Zablokovali to," odpověděl Bennett. Jeho výpověď o tom, co bylo řečeno v soukromých rozhovorech, je v rozporu s tehdejšími výpověďmi vysokého ukrajinského představitele, který si stěžoval, že "Bennett navrhl, abychom se vzdali", což naznačuje, že ukrajinské prohlášení bylo určeno spíše pro veřejnost. Zdroje "zasvěcené do podrobností o schůzce" tehdy uvedly, že Zelenský považoval návrh za "obtížný", ale ne "nemožný", a že "rozdíly mezi stranami nejsou velké".

Novinář Barak Ravid v časopise "Axios" uvedl, že ruské ústupky zahrnovaly, že demilitarizace se může omezit na Donbas, že nedojde ke změně režimu v Kyjevě a že si Ukrajina může zachovat svou suverenitu. Zelenský uvedl, že ohledně vstupu do NATO "ochladl" a že Putinův návrh podle něj "není tak extrémní, jak předpokládali".

Stejně jako v Bělorusku byla šance na ústupek ohledně nevstupování do NATO a na mír "zablokována" ze strany USA.

Ex premiér Izraele Bennett v březnu minulého roku prosil Putina, aby zaručil, že nezabije Zelenského

Třetí rozhovory: Istanbul


V březnu a na začátku dubna 2022 se jednání přesunula do Istanbulu. Turecko bylo slibným kandidátem na zprostředkování. Turecko má pevné vztahy s Ruskem a odmítlo je přerušit, jakmile začala Speciální vojenská operace. Turecko má také vztahy s Ukrajinou a bezpilotní letouny Bayraktar, jimiž byly vyzbrojeny ukrajinské síly (OSU), které se ještě před Speciální vojenskou operací shromáždily na východní hranici s Donbasem, dodalo Turecko.

Turecký bezpilotní letoun Bayraktar TB2

Turecké rozhovory byly nejplodnější ze všech rozhovorů a skutečně přinesly "předběžně dohodnuté" urovnání.

Do 20. března Zelenský zřejmě uznal, že otevřené dveře NATO na Ukrajinu byly jen lstí. V rozhovoru pro CNN řekl, že osobně požádal vedoucí představitele členských zemí NATO, "aby přímo řekli, že vás do roka, dvou nebo pěti přijmeme do NATO, prostě to řekli přímo a jasně, nebo prostě řekli ne. A odpověď byla velmi jasná, nebudete členem NATO, ale veřejně, dveře zůstanou otevřené".

Na istanbulských jednáních koncem března Zelenský jednal na základě tohoto poznání a nabídl slib, že do NATO nevstoupí. Dne 29. března ukrajinští vyjednavači prohlásili, že Kyjev je připraven přijmout neutralitu, pokud v rámci mezinárodní dohody poskytnou západní státy jako Spojené státy, Francie a Velká Británie závazné bezpečnostní záruky.

Putin ukázal dokumenty o příslibu ukrajinské neutrality, po kterých se Rusové stáhli z Kyjeva

V časopise Foreign Affairs o tom informovaly Fiona Hillová a Angela Stentová,

Podle několika bývalých vysokých amerických představitelů, s nimiž jsme hovořily, se v dubnu 2022 zdálo, že se ruští a ukrajinští vyjednavači předběžně dohodli na obrysech vyjednaného prozatímního řešení:

"Rusko by ustoupilo na pozice z 23. února, kdy kontrolovalo část Donbasu a celý Krym, a výměnou by Ukrajina slíbila, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho obdrží bezpečnostní záruky od řady zemí."

Putin nedávno odhalil další podrobnosti o dohodě. Dne 13. června 2023, když v Kremlu odpovídal na otázky válečných zpravodajů, Putin potvrdil, že "jsme v Istanbulu dosáhli dohody".

Putin poté odhalil dříve neoznámený detail, že předběžná dohoda nebyla pouze ústní. Zašla tak daleko, že byl vytvořen podepsaný dokument:

"Nepamatuji si jeho jméno a možná se mýlím, ale myslím, že pan Arahamia vedl ukrajinský vyjednávací tým v Istanbulu. Tento dokument dokonce parafoval." Dokument podepsalo i Rusko: "během jednání v Istanbulu jsme tento dokument parafovali. Dlouho jsme se dohadovali, střetávali jsme se tam a tak dále, ale ten dokument byl velmi tlustý a parafoval ho Medinskij z naší strany i vedoucí jejich vyjednávacího týmu."

Snímek obrazovky z en.kremlin.ru

Pane prezidente, mám několik otázek. Vzhledem k tomu, že jste řekl, že nebudete prozrazovat.
všechny své plány, přesto mám otázku týkající se mírového urovnání. Všichni - kromě Ruska
a Ukrajiny ~ mají vlastní názor na to, jak tento konflikt urovnat.

Vladimír Putin: Proč? V tom se mýlíte. Proč jste řekl "kromě Ruska a Ukrajiny"?
My máme také jeden. Navíc jsme dosáhli dohody v Istanbulu. Nepamatuji si jeho
jméno a možná se mýlím, ale myslím, že pan Arakhamia vedl vyjednávací tým Ukrajiny
v Istanbulu. Dokonce tento dokument parafoval.

Murad Gazdijev: Ale já říkám, že kromě Ruska a Ukrajiny mají i další země svůj vlastní názor na to, jak tento konflikt vyřešit.

Vladimír Putin: Oh, omlouvám se. Ano.

O dva dny později, 17. června, šel Putin ještě dál. Na setkání s delegací vedoucích představitelů afrických zemí, kteří se opět pokoušeli zprostředkovat mírové rozhovory, předložil Putin parafovaný návrh dohody. V ruce držel dokument a řekl,

"Chtěl bych vás upozornit na skutečnost, že za pomoci [tureckého] prezidenta [Tayyipa] Erdogana, jak víte, proběhla v Turecku řada jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, aby se vypracovala jak opatření na budování důvěry, o nichž jste se zmínil, tak aby se vypracoval text dohody. S ukrajinskou stranou jsme nejednali o tom, že by tato smlouva byla utajovaná, ale nikdy jsme ji nepředložili, ani jsme ji nekomentovali. Tento návrh dohody parafoval vedoucí kyjevského vyjednávacího týmu. Dal tam svůj podpis. Tady to je."

V dohodě, která nesla název "Smlouva o trvalé neutralitě a bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu", se říkalo, že Ukrajina zařadí "trvalou neutralitu" do své ústavy. Podle zpravodajství RT, což je sice ruská státem financovaná mediální síť, jsou "jako garanti uvedeny Rusko, USA, Británie, Čína a Francie", což, pokud je přesné, se zdá být zmírněním Putinovy odpovědi Bennetovi, že bezpečnostní dohody s velmocemi jsou totéž jako vstup do NATO.

Stejně jako při Bennetových jednáních se Rusko údajně vzdalo požadavku na úplnou demilitarizaci Ukrajiny, ačkoli mezi návrhy Ruska a Ukrajiny ohledně limitů na velikost ukrajinských ozbrojených sil a na počet tanků, letadel a raketometů stále existoval rozdíl.

Pak však opět došlo k obstrukcím ze strany USA. "My jsme to skutečně udělali," řekl Putin v Kremlu válečným zpravodajům, "ale oni to později prostě zahodili a hotovo."

V rozhovoru s africkou delegací Putin řekl:

"Poté, co jsme stáhli naše jednotky z Kyjeva - jak jsme slíbili - kyjevské úřady ... hodily [své závazky] na smetiště dějin. Všeho se vzdaly." Putin nepřímo obvinil Spojené státy a řekl, že když zájmy Ukrajiny "nejsou v souladu" se zájmy USA, "v konečném důsledku jde o zájmy Spojených států. Víme, že právě ony mají klíč k řešení problémů".

Stejně jako se v článku Foreign Affairs potvrdilo Putinovo líčení předběžné dohody a ukrajinského slibu nevstoupit do NATO, potvrzuje se i jeho tvrzení, že USA zastavily vyjednávání o urovnání sporu. Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu uvedl, že díky jednání:

"Turecko si nemyslelo, že rusko-ukrajinská válka bude pokračovat o mnoho déle". Dodal však, že "v NATO jsou země, které chtějí, aby válka pokračovala". "Po jednání ministrů zahraničí NATO," vysvětlil, "vznikl dojem, že... v členských státech NATO jsou ti, kteří chtějí, aby válka pokračovala, aby válka pokračovala a Rusko bylo slabší."

Cavusogluova výpověď není osamocená. Numan Kurtulmus, místopředseda Erdoganovy vládnoucí strany, naznačil stejné obstrukce a stejné sledování vyšších cílů. Pro CNN TURK řekl:

"Víme, že náš prezident jedná s představiteli obou zemí. V určitých záležitostech bylo dosaženo pokroku, který dosáhl konečného bodu, a pak najednou vidíme, že se válka urychluje... Někdo se snaží válku neukončit. Spojené státy vidí v prodloužení války svůj zájem... Jsou lidé, kteří chtějí, aby tato válka pokračovala... Putin-Zelenský chtěli podepsat, ale někdo nechtěl."

K USA se připojila Velká Británie jako "členský stát NATO, který chce, aby válka pokračovala". Dne 9. dubna tehdejší britský premiér Boris Johnson spěchal do Kyjeva, aby Zelenského zkrotil, a trval na tom, že na ruského prezidenta Vladimira Putina "je třeba tlačit, nikoliv s ním vyjednávat", a že i když je Ukrajina připravena podepsat s Ruskem některé dohody, "Západ nikoliv".

Proč žádný mír?

Proč USA a Velká Británie nechtěly, aby Zelenský podepsal?

Když byl mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price na tiskovém brífinku 21. března 2022 dotázán, zda je Zelenský "otevřen... diplomatickému řešení", odmítl vyjednané ukončení války, i kdyby vyjednané řešení splňovalo cíle Ukrajiny:

"Je to válka," odpověděl Price, "která je v mnoha ohledech větší než Rusko, je větší než Ukrajina." Spojené státy odmítly, aby Ukrajina vyjednala s Ruskem dohodu, která by splňovala cíle Kyjeva, ve prospěch nátlaku na Ukrajinu, aby pokračovala v boji ve snaze dosáhnout větších cílů a "základních principů" USA.

V prvních týdnech války přinesla jednání třikrát reálnou možnost míru. Třetí dokonce přineslo předběžnou dohodu, která byla podle Putina podepsána. Obě strany učinily "obrovské ústupky", včetně toho, že Ukrajina pokaždé slíbila, že nevstoupí do NATO. Pokaždé však USA slib diplomatického řešení a míru zarazily a nechaly válku pokračovat a eskalovat, zřejmě ve snaze o prosazení amerických, nikoli ukrajinských zájmů.

*

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.

2
2
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ivo Doležal
Ivo Doležal
6 měsíců před

A nyní je jasně vidět podlost a hnus na straně Anglosasů, kteří chtějí zničit Rusko za cenu posledního Ukrajince a hlavně! aby válka výška mimo území uSSa. Teroristické svině, co jiného. Oni to rozpoutali, viz Nulandová v roce 2914 v Kyjevě.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x