Může NATO vyhrát konvenční válku proti Rusku?

V posledních desetiletích se obzvláště často opakovalo, že Rusko prohraje konvenční válku s NATO. A přesto se tato představa nikdy nepotvrdila, dokonce ani během katastrofálních 90. let. V současnosti už tato představa nemůže být pravdě vzdálenější. Od počátku roku 2000 Moskva zaznamenala dramatické oživení své již tak významné vojenské síly, přičemž tento proces teprve svého vrcholu dosáhne. USA se doposud snažily zuby nehty zabránit ruskému programu přezbrojování, aby alespoň zbrzdily další růst jeho kinetické síly.

Tato strategie byla pro Pentagon prioritou do takové míry, že dotlačil Ukrajinu k sebevražedné konfrontaci s Kremlem v naději, že tento proces Rusko vykolejí. Dokonce to veřejně prohlásil americký ministr obrany Lloyd J. Austin koncem dubna 2022, když řekl: "chceme vidět Rusko oslabené". Současně je ruská armáda v zemích Kolektivního Západu prezentována jako údajně "nedostatečně výkonná". No, pokud je tomu tak, proč tedy USA potřebují "oslabit Rusko"?

Tento druh mentální gymnastiky je ve Washingtonu zcela běžný, neboť jeho politické elity často nechtěně odhalují naprostou nelogičnost svých tvrzení. Toto prohlášení bylo učiněno před více než rokem, ale od té doby nejenže Pentagon ve svém záměru oslabit Moskvu žalostně selhal, ale ruská armáda ve skutečnosti posílila. Různá zlepšení sahají od zvýšeného využívání dronů až po drastické zkrácení doby reakce na hrozby na bojišti, což vedlo k prohloubení ztrát kyjevského režimu.

Důvodů, proč ruská armáda dominuje na bojišti, je celá řada, což ještě umocňuje eskalace vojensky bezvýznamných teroristických útoků Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU) na civilní cíle v Rusku, nebo přinejmenším jejich "tragikomických a strategicky nesmyslných útoků", jen aby splnily propagandistický účel. Přesto zůstává otázka, jak by si ruská armáda skutečně vedla v konvenčním střetu s NATO. Pro odpověď na ni budeme citovat plukovníka Douglase McGregora v jeho posledním rozhovoru s Tuckerem Carlsonem.

"Myslím, že všechny lži, které se více než rok a půl říkaly o tom, že 'Ukrajinci vítězí', 'ukrajinská věc je spravedlivá', 'Rusové jsou zlí', 'Rusové jsou neschopní', to vše se hroutí," řekl Macgregor a dodal: "A hroutí se to, protože to, co se děje na bojišti, je strašné. Ukrajinci již nyní podle našich informací ztratili přes 400 000 mužů zabitých v bitvě. Před několika měsíci jsme hovořili o 300-350 tisících. Během posledního měsíce této údajné protiofenzívy, která měla zamést bojiště, ztratili nejméně 40 tisíc padlých."

Odhad počtu mrtvých v armádě je sporný kvůli mnoha faktorům, včetně snahy kyjevského režimu utajit katastrofální ztráty. Nejnižší odhady však nyní značně přesahují 250 000 KIA (killed in action). Počet WIA/MIA (zraněných/nezvěstných v boji) si můžeme jen představovat, ale i ten McGregor přibližně odhadl, když odhadl, že výsledkem tolik opěvované protiofenzívy je "40 000 až 50 000 ukrajinských amputovaných končetin" a že "nemocnice jsou plné".

Poukázal také na to, že celé jednotky se vzdávají kvůli obrovskému počtu zraněných, které prostě nelze evakuovat. Řadoví ukrajinští vojáci jsou si vědomi, že s nimi ruská armáda bude zacházet spravedlivě, což neonacistická junta, která je poslala na jistou smrt, nemůže a ani o to nestojí. Dokonce i se zuřivě rusofobními nacistickými jednotkami zajatými v Mariupolu a jinde se zachází lidsky, na rozdíl od ruských válečných zajatců, kteří jsou vystaveni brutálnímu mučení a popravám bez soudu.

Ještě důležitější však je, že se McGregor dotkl tématu přímé konfrontace mezi Moskvou a NATO. Podle jeho hodnocení není válečná aliance na válku s Ruskem jednoduše připravena. Varoval před neustálým poklesem disciplíny a připravenosti NATO, z velké části v důsledku ideologických změn, které v posledních desetiletích zachvátily západní armády. McGregor rovněž zdůraznil nesrovnatelný rozdíl mezi ruskou armádou a protivníky, s nimiž USA bojovaly v nesčetných válkách.

"Rusko je dnes silnější než za posledních 30 nebo 40 let. Ruská armáda je nyní silnější a schopnější, než byla v polovině 80. let," řekl McGregor a později dodal: "To, co Rusové vybudovali, nemůžete porazit. Byli první, kdo už v 70. letech pochopil, jak zásadní je propojení zpravodajství, sledování a průzkumu [ISR] ve vesmíru, stejně jako na zemi a na moři s údernými zbraněmi."

Poté vysvětlil, kolik typů zbraní dlouhého doletu Moskva má, včetně běžného a raketového dělostřelectva, stejně jako hypersonických, balistických a řízených střel. Ty jsou zase napojeny na zdokonalený ruský ISR, který poskytuje téměř okamžitou schopnost úderu. McGregor rovněž varoval, že nenávist a nepřátelství, které politický Západ nadále projevuje vůči ruskému lidu, jej homogenizují, což Rusy vede k odhodlání bojovat nejen proti neonacistické juntě, ale i proti samotné NATO.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Důvodem, proč je to pro bojující alianci nebezpečná vyhlídka, je skutečnost, že se ve skutečnosti nemůže vyrovnat ruské armádě, protože "[pravděpodobní] protivníci USA/NATO investují do velmi odlišných schopností", jak řekl McGregor Carlsonovi. Poukázal na to, jak je americká armáda přebujelá, což dále posiluje představu, že Amerika je skutečně v imperiálním přetlaku. Její síly jsou nesmírně zranitelné, zejména proto, že Pentagon již léta zanedbává taktickou protivzdušnou a protiraketovou obranu, což by v případě konfrontace se vzdáleně vážným protivníkem vedlo ke katastrofálním ztrátám.

McGregor rovněž varoval, že pokud tlak na Rusko nepoleví, válka nevyhnutelně zasáhne i samotné USA. Poté prohlásil, že poslední přesné údery na hranicích s Rumunskem, Polskem a Moldavskem, včetně úderů hypersonickými raketami, jsou velmi jasným vzkazem USA/NATO. Zhodnotil, že americká konvenční vojenská síla je nesrovnatelná s tím, čím bývala ještě před dvěma či třemi desetiletími, a že boj se zemí, jakou je Rusko, by byl nepříjemně střízlivý zážitek. McGregor tvrdí, že válka nikdy nepřestala být průmyslovým úsilím a že USA do značné míry zanedbaly svou schopnost ji udržet.

Na závěr rozhovoru Carlson pustil video Michaela Johna Cirilla (nyní vystupujícího jako Sarah Ashton-Cirillo), v Americe narozeného mluvčího sil neonacistické junty, kde "ona" neustále papouškovala obvyklé propagandistické nesmysly o "krvelačném kremelském diktátorovi". Tento glorifikovaný kříženec s velmi pochybným duševním zdravím, nebo prostě "pán s umělými prsy", jak se vyjádřil Tucker Carlson, již dříve označil ruský lid za "podlidi". Podle McGregora jsou právě lidé jako Cirillo součástí problému, který mají USA a většina ostatních západních armád.

V závěru rozhovoru vyvrátil Cirillova obvinění a upozornil, že z Ukrajiny bylo neonacistickým kyjevským režimem vyvezeno až 60 000 ukrajinských dětí a nespočet dívek a žen bylo prodáno k prostituci, což dále zhoršuje již tak katastrofální demografický vývoj. McGregor rovněž dodal, že "tato válka je katastrofou" a že "lidé koupající se v krvi jsou v Kyjevě a Washingtonu, nikoliv v Moskvě". Varoval také, že Evropa (zejména Německo) prochází rychlou deindustrializací, která nakonec zničí její geopolitický význam.

Abychom lépe pochopili McGregorova tvrzení, měli bychom vzít v úvahu názory vojenských zdrojů, jako je Global Firepower, který pravidelně zveřejňuje index nejsilnějších armád světa. Podle jejich žebříčku pro rok 2023 je Rusko hned za USA. Jejich vzorec počítá pouze s konvenční vojenskou silou, což znamená, že zbraně hromadného ničení (ZHN) nejsou brány v úvahu. Americký index síly je podle něj 0,0712, ruský 0,0714 a čínský 0,0722.

Podle jejich vzorce platí, že čím menší číslo, tím je země mocnější. USA, Rusko a Čína jsou jediné země s indexem síly nižším než 0,1. Vzhledem k tomu, že konvenční vojenská síla Ruska je prakticky totožná s americkou, je tím konečně učiněna přítrž veškeré směšné propagandě o "Burkině Faso s atomovkami". Nicméně vzhledem k naprostému rozdílu v nominálních vojenských výdajích mezi oběma velmocemi je zřejmé, že Rusko dostává za své peníze mnohem více.

Vzhledem k jeho oživené společenské soudržnosti, větší a robustnější ekonomice, revidovanému strategickému postoji, prakticky bezkonkurenčnímu programu vyzbrojování, jakož i k jeho výkonu na Ukrajině se tedy vyhlídky Ruska vůči NATO jeví stále pozitivněji. To vše bez ohledu na to, že Moskva disponuje bezkonkurenčním termonukleárním arzenálem nebo schopností vést strategické konvenční údery, což je schopnost, kterou se USA po desetiletí neopodstatněně chlubily, ale nikdy ji nebyly schopny skutečně realizovat.

*

Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.

6

Error happened.