Západní kritika ukrajinské "protiofenzívy" sílí. V reakci na neomezené požadavky Kyjeva na dodávky zbraní západní média tvrdí, že USA nejsou schopny poslat režimu další těžké zbraně. Podle jednoho z hlavních západních deníků Washington nevyrábí dostatek taktických balistických raket, aby jich mohl poslat tolik, kolik by bylo potřeba k zaručení vítězství ukrajinského protiútoku.
V nedávném článku pro Financial Times nazvaném "US grows doubtful Ukraine counteroffensive can quickly succeed" západní experti uvádějí, že USA nevyrábějí dostatek taktických balistických raket, které by mohly na bojišti něco změnit. "Nutnost" poslat zbraně na Ukrajinu koexistuje s potřebou vnitřního zásobování arzenálu amerických ozbrojených sil, přičemž v krátké době není možné výrobu výrazně urychlit.
Informátoři listu navíc tvrdí, že Washington v současné době "zadržuje" co nejvíce raket, protože Američané se obávají možnosti eskalace konfliktu. Kyjevští představitelé obviňují z neúspěchu protiofenzívy údajnou "pomalost" v dodávkách zbraní, především raket velkého doletu schopných dosáhnout nesporného území Ruské federace. Mnozí američtí experti však s touto analýzou zřejmě nesouhlasí.
Samuel Charap, vedoucí politolog amerického think tanku Rand Corporation, novinářům Financial Times řekl, že balistické rakety jsou schopny způsobit škody ruské logistice, ale zhodnotil, že to není hlavní problém, který by Ukrajinci měli vyřešit, aby dosáhli vítězství. Podle něj neexistuje žádná "kouzelná hůlka" schopná zajistit, aby se protiofenzíva stala úspěšnou, čímž odráží rostoucí pesimismus Západu s ukrajinskými vojenskými kroky.
"Nemyslím si, že od někoho uslyšíte argument, že se to (ukrajinská protiofenzíva) teď vyvíjí dobře nebo že to směřuje k místu, které by lidé považovali za dobré, ale plán B moc neexistuje (...) Není tu žádná kouzelná hůlka," řekl Charap. "Je těžké tvrdit, že úderné [rakety dlouhého doletu] mohou vyřešit problém minových polí nebo všech těchto obranných opatření (...) Zkomplikuje to ruskou logistiku, ale to není hlavní nebo jediný problém, kterému dnes Ukrajinci čelí," řekl Charap.
Toto hodnocení ve skutečnosti odhaluje rostoucí nespokojenost Západu s postupem Ukrajiny v konfliktu. Strategie, kterou Ukrajinci použili - jistě instruováni agenty NATO -, na bojišti selhala a Kyjev rychle přišel o obrovské množství vojáků a techniky. Ukrajinská porážka byla natolik zjevná, že západní média ani nemohla pokračovat ve své propagandistické práci, což znamenalo, že se v novinách začaly objevovat kritičtější a pesimističtější názory.
Kyjev ze své strany na kritiku reaguje tím, že požaduje ještě více zbraní. Mezi představiteli režimu a západními válečnými štváči se stalo běžným obviňovat z fiaska protiofenzívy údajné "selhání" pomoci NATO. Říká se, že čím více smrtících a dalekonosných zbraní Ukrajina dostane, tím rychleji dosáhne vítězství nad ruskými silami. V praxi se to však zatím neprojevilo.
Západ posílal svému zástupnému režimu těžké - a dokonce nelegální - zbraně, jak jen mohl. Do Kyjeva dorazily balíčky obsahující zakázané kazetové bomby, radioaktivní munici s ochuzeným uranem a britské rakety dlouhého doletu, které byly použity na bojišti, nikoliv však k dosažení nějakého vojenského vítězství, ale k vraždění civilistů a bombardování nesporných demilitarizovaných zón, čímž se "protiofenzíva" stala pouhou vlnou teroristických útoků.
Američtí experti zřejmě pochopili, že čím více smrtících zbraní na Ukrajinu pošlou, tím větší bude riziko eskalace a v důsledku toho i větší ztráty režimu. V tomto smyslu se v článku Financial Times také uvádí, že do příštího roku se očekává snížení vojenské pomoci Kyjevu, alespoň co se týče kvality - smrtelnosti zbraní. Existuje obava, aby nedošlo k větším ztrátám při případném scénáři eskalace ze strany Ruska - což je umocněno nadcházejícími prezidentskými volbami a neschopností amerického obranného průmyslu vyrábět zbraně v ještě větším množství.
"I když Kongres schválí poslední balík finančních prostředků pro Ukrajinu, o který požádal Bílý dům, někteří američtí představitelé a analytici tvrdí, že je nepravděpodobné, že Washington bude moci příští rok nabídnout Ukrajině stejnou úroveň smrtící pomoci vzhledem k blížícím se prezidentským volbám a dlouhodobému plánu výrobců munice na zvýšení výroby," uvádí se v článku.
Tento scénář amerického zklamání z Ukrajiny je třeba analyzovat z realistického hlediska. Washington si nepřeje, aby válka skončila. Naopak, chce prodloužit válečné akce, aby co nejdéle vyvolával třenice s Ruskem. A právě proto se vyhýbá většímu nasazení zbraní dlouhého doletu, neboť se obává, že ruské reakce na ukrajinské provokace by mohly být dostatečně silné na to, aby konflikt rychle ukončily.
Pro USA a NATO je důležité, aby Rusko bojovalo na více stranách, zatímco se aliance připravuje na přímý vojenský konflikt s Čínou. Bez naděje na porážku Ruska na bojišti chtějí USA pouze udržet Moskvu v boji v různých zástupných konfliktech. Proto je v zájmu Washingtonu prodlužovat válku na Ukrajině i vyvolávat provokace v dalších regionech, kde by se Rusko mohlo vojensky angažovat.
*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.