by Roddy Keenan http://thesaker.is/rebranding-nazism/
/redakčně upraveno a zkráceno/
Lidé si často kladou otázky: Jak se nacistům podařilo přesvědčit veřejnost, aby je volila? Jak se jim podařilo přesvědčit lidi, aby souhlasili s jejich fašistickým programem a barbarskou politikou? Jak bylo možné, že došlo k holocaustu? Ačkoli berou v úvahu úlohu propagandy a cenzury i o strachu z odporu vůči nacistickému režimu, současně věří, že v dnešní době by se díky sociálním médiím, internetu a dalším způsobům komunikace zlo nacismu už nemohlo opakovat.
To je však velký omyl. Např. prapor Azov, který byl před 24. únorem 2022 všeobecně uznáván jako neonacistický prapor, je nyní na Západě líčen jako obránce utlačovaného národa bez bázně a hany bojující proti přesile barbarů z východu.
Klíčovou roli v této propagandě hrají média a velké technologické firmy jako je Facebook, Twitter a Youtube cenzurující nesouhlasné názory. Věční západní šiřitelé falešných zpráv, jako jsou New York Times, CNN a BBC, se opět prohlašují za strážce pravdy, integrity a morálky, a to i přesto, že jejich lži umožnily vyvraždění a smrt více než milionu mužů, žen a dětí při invazi a okupaci Iráku.
Od Kyjevského ducha až po Hadí ostrov působí kolektivní západní média papouškují propagandu západních a ukrajinských režimů. Příkladů je příliš mnoho, ale mediální pokrytí leteckého útoku na železniční stanici v Kramatorsku poskytlo výrazný příklad zjevné a cynické propagandistické role, kterou západní média hrají po celou dobu tohoto konfliktu. O raketových úderech, při nichž zahynulo přes padesát lidí a více než sto jich bylo zraněno, se zpočátku široce informovalo a jejich snímky se objevovaly na titulních stranách všech západních médií. Během osmačtyřiceti hodin však zpráva zmizela a sotva se o ní někdo zmínil. Důvodem bylo, že italský zpravodajský tým identifikoval jednu z raket jako typ používaný ukrajinskými silami. Narativ o tom, že Ukrajinci zabíjejí civilisty, zjevně nezapadal do propagandy kolektivního Západu, a v důsledku toho se mrtví a zranění okamžitě propadli do bezvýznamnosti.
Nyní západní média obrátila svou tvorbu mýtů k nacistickému praporu Azov na Ukrajině. Tato otevřeně nacistická formace je nyní Kolektivním Západem tvrdě hájena. Rychle se zapomnělo na její fašistické rituály a regálie, uctívání fašisty Stepana Bandery a vyznávání nacistické ideologie, které ještě nedávno nenechávaly nikoho na pochybách, že se jedná o odhodlané neonacisty.
Od 24. února však došlo k ohromujícímu posunu. Nyní se skutečnost, že prapor Azov je nacistickou organizací, zamlčuje. BBC, propagandistická odnož britského státu, uveřejnila devítiminutový článek, v němž tvrdila, že bojovníci Azova nejsou fašisté, ale prostě prapor začleněný do ukrajinské armády. Mezitím MSNBC poskytla rozhovor s azovskými nacisty, kteří učili starší ženy zacházet se zbraněmi, a noviny od Financial Times po New York Times nyní líčí Azov jako statečné obránce Ukrajiny.
Zřejmým cílem této nestoudné mediální operace je delegitimizovat ruská tvrzení o denacifikaci tvrzením, že na Ukrajině žádný nacistický problém neexistuje.
Dokonce i při vzácných příležitostech, kdy se média zmiňují o ideologii jednotek Azov, a dokonce i o přítomnosti dalších fašistických a krajně pravicových skupin, jako jsou C14, Pravý sektor a Svoboda, tvrdí, že mají minimální vliv na politiku Ukrajiny, a poukazují na jejich slabé volební výsledky. Neupozorňují však na to, že strany hlavního proudu provádějí politiku, kterou fašisté podporují. Navíc představa, že parlamentní zastoupení je měřítkem vlivu, je absurdní, když se podíváme na takové organizace, jako jsou Al-Káida nebo Islámský stát.
Vůdce fašistické skupiny C14 Jevhen Karas označil převrat na Majdanu v roce 2014 za "vítězství nacionalistických myšlenek". Dále tvrdil, že bez vlivu fašistických skupin by Majdan nebyl ničím jiným než "přehlídkou homosexuálů".
To vše je nyní pro kolektivní Západ nepříjemná pravda a v důsledku toho Azov a jejich souputníci už nejsou nacisté ani fašisté.
To samozřejmě není nic nového. Pokud jde o pokrytectví, má ho kolektivní Západ v malíku. Ať už jde o podporu mudžahedínů v Afghánistánu, ISIS a AL Nusra v Sýrii nebo fašistů na Ukrajině, Kolektivní Západ se ukázal jako subjekt bez jakékoli morálky, když jde o službu vlastním zájmům.
Podle západních takzvaných liberálních demokracií, i když mohou existovat zlí nacisté, existují i dobří a samozřejmě ti, kteří jsou na naší straně, jsou ti dobří nacisté a o tom, kdo je kdo, vždy rozhoduje kolektivní Západ.