Summit Japonska, Koreje a USA: Ničivá trojstranná vojenská aliance. “Rychlostní silnice k válce mezi Východem a Západem”

Tento článek píši proto, abych varoval svět před destruktivním dopadem trojstranné vojenské aliance, která nejenže zabíjí jihokorejskou demokracii, bezpečnost a ekonomiku, ale také rozšiřuje rychlostní silnici k válce mezi Východem a Západem.

Tento trojstranný summit byl summitem tří nebezpečných mužů.

Americký prezident Joe Biden je patologicky posedlý snahou zabít Asii v čele s Čínou.

Japonský premiér Fumio Kišida má nebezpečně zastaralý sen znovu dobýt Asii počínaje Koreou a obnovit imperiální moc a slávu Japonska z minulých let.

Prezident Jižní Koreje Yoon Suk-yeol je natolik idiotský a zbabělý, že prodává svou zemi za vlastní ochranu před rozzlobenými Jihokorejci a pomstychtivými Severokorejci.

Trilaterální summit byl summitem tří vůdců, kteří nemají nezbytnou podmínku pro to, aby mohli být vůdci, totiž lásku k lidu. Bidenovi je utrpení obyčejných Američanů lhostejné. Kishida pohrdá obyčejnými Japonci. Yoon nenávidí obyčejné Korejce.

Trilaterální summit byl summitem nejnepopulárnějších světových vůdců. Podle Global Leader Approval Rating Tractor (16.–22. srpna 2023). Míra schvalování byla: Biden (40 %), Kishida (23 %), Yoon (22 %). Yoon byl těsně před nejnepopulárnějším Petrem Fialou z České republiky (21 %).  

Mimochodem, rating (míra shválení / approval rating) Bidena po dvouletém prezidentování je nejnižší ve srovnání s odpovídajícími mírami schválení ostatních prezidentů.

To, co se odehrálo na summitech, je příběhem o tom, jak dva ostřílení diplomaté nemilosrdně využili idiota a hloupého muže k prosazení svých zájmů, zejména svých osobních politických a jiných zájmů. 

Je to příběh špatného muže (Yoon Suk-yeol) , který se objevil ve špatnou dobu, aby dělal špatné věci.

Tento článek nabízí příběh o tom, proč a jak Yoon Suk-yeol nabídl Jižní Koreu mocným USA a prohnanému Japonsku.

Tento summit je prokletým summitem, a to ze dvou důvodů:

• Za prvé, zničí Jižní Koreu
• Za druhé, povede to k vzájemné destruktivní válce (MDW) v rámci křižácké války Západu proti Východu.

Tento článek pojednává o následujících problémech:

• Historický kontext Yoonova protikorejského chování
• Yoonova protikorejská diplomacie
• Dopad Yoonovy protikorejské diplomacie

Historický kontext Yoonova protikorejského chování

Abychom pochopili Yoonovo protikorejské chování, potřebujeme vědět více o osudovém boji mezi projaponskou konzervativní Jižní Koreou (PJCSK) a liberálně nacionalistickou Jižní Koreou (LNSK).

Pro ty z Vás, kdo se chcete dozvědět více o tomto vnitrokorejském boji, odkazuji Vás na článek Prof. Josepha H. Chung (Ultimate Battle Between Pro-Japan South Korea and Nationalist South Korea: Democracy at Stake, Economy in Crisis, Safety at Risk, 22. prosince 2022), který poskytuje více podrobnějších informací o tomto tématu.

PJCSK vznikla během japonské koloniální éry (1910-1945). Korea byla v roce 1910 připojena k Japonsku kvůli zradě projaponských politiků v čele se zrádcem Lee Wan Yongem.

Tato skupina spolupracovala s koloniálním Japonskem při rozkrádání korejského majetku, při zajetí více než 200 000 mladých dívek, které byly poslány do japonského vojenského tábora pro utěšitelky, při mobilizaci asi 800 000 korejských dělníků, aby pracovali jako otroci v japonských dolech a továrnách, při nucení Korejců, aby se vzdali svého korejského příjmení a přijali japonské jméno, a při dalších zrádných aktivitách, jejichž cílem bylo utlačovat a vykořisťovat Korejce.

PJCSK tedy byli „zrádci“ , kteří zradili Koreu.

Možná se mě ptáte, proč PJCSK označuji za projaponské a konzervativní.

Ztotožňovali se více s Japonskem než s Koreou. Navíc se více zajímali a zajímají o prosazování zájmů Japonska než o ochranu zájmů Koreje. Byli a jsou tedy projaponští.

Dělali všechny nezákonné a nemorální činnosti, aby si uchovali své bohatství, které bylo a je z velké části ukradené. Byli a jsou tedy konzervativní.

Jejich konzervatismus má pramálo společného se zachováním nějakých ušlechtilých hodnot. Tuto skutečnost lze aplikovat na mnoho zemí po celém světě.

Současná PJCSK je složena ze zrádců a jejich potomků. Reprezentuje ji Strana lidové moci (People Power Party - PPP), která je lineárním potomkem Republikánské strany vytvořené v roce 1963 generálem Park Chung-hee za 66 milionů dolarů poskytnutých Kishi Nobuske, který byl klíčovým pomocníkem Tojo Hidekkiho, japonského premiéra během války v Tichomoří.

Opoziční politickou silou v Jižní Koreji je liberální nacionalistická Jižní Korea (LNSK) reprezentovaná Demokratickou stranou Koreje (DPK). Vůdcem DPK je Lee Jae-myung.

PJCSK představuje asi 30 % jihokorejské populace, zatímco populace bez PJCSK představuje 70 % v čele se skupinou LNSK.

Zde mohu dodat, že politické dějiny Jižní Koreje po druhé světové válce jsou svým způsobem dějinami boje PJCSK a LNSK.

Po druhé světové válce měli být vůdci PJCSK (zrádci) potrestáni a zlikvidováni. Ve skutečnosti LNSK vytvořila seznam těchto zrádců, ale ten byl zabaven projaponskou policií.

Americká vojenská vláda (1945-1948) a prohnilá vláda Syngmana Rhee (1948-1960) navíc jmenovaly zrádce do klíčových vládních funkcí.

Proti americké vojenské vládě a Rheeho vládě proběhla řada rozsáhlých protestních hnutí, která vyústila v masakr několika stovek tisíc civilistů americkou CIC (Counter Intelligence Corps) a Rheeho teroristickými mládežnickými gangy a policií.

Velkým bolehlavem zrádců bylo přežití a ochrana jejich výsad a bohatství získaných nezákonným a nemorálním způsobem.

K tomu museli prostřednictvím věčné vlády udržet kontrolu nad jihokorejským lidem. Věděli však, že demokratickou cestou se k moci nikdy nedostanou. Jedinou cestou byla diktatura.

Ve skutečnosti byla Jižní Korea utlačována a vykořisťována nemilosrdnou a zločinnou vojenskou diktaturou po dobu 25 let od roku 1962 do roku 1987. Generál Park Chung-hee vládl v letech 1962-1979, zatímco generál Chun Doo-hwan v letech 1980-1987.

Po roce 1987 vládl Jižní Koreji v letech 1987 až 1993 generál Rho Tae-woo a po něm v letech 1993 až 1998 Kim Yong-sam. Během tohoto desetiletého období PJCSK nadále posilovala svou moc prostřednictvím dobře organizovaného systému zpronevěry peněz daňových poplatníků.

V roce 1998 se něco stalo. Kim Dae-jung byl zvolen prezidentem Jižní Koreje. Kim byl vůdcem LNSK. Kimovo vítězství bylo výsledkem vytrvalého boje LNSK proti PJCSK. Kimovo vítězství bylo také výsledkem jeho pozoruhodných plánů na zvládnutí devizové krize z roku 1997 způsobené korupcí zrádců.

Kimovu vládu (1998-2003) vystřídala vláda Rho Moo-hyuna (2003-2008). Kim a Rho, vůdci LNSK, udělali dvě věci, které PJCSK znepokojily.

Jednou z nich bylo zvýšení přídělu peněz daňových poplatníků pro blaho všech občanů. To znamenalo méně peněz, které mohli zrádci rozkrást.

Druhou bylo něco, co ohrožovalo budoucnost PJCSK, protože Kim a Rho dokázali vyprodukovat mírový proces mezi Severem (KLDR) a Jihem.

Vypracovali také společné prohlášení Severu a Jihu o mírovém sjednocení a hospodářské spolupráci. Kim Dae-jung jej vypracoval 15. června 2000, Rho Moo-hyun jej vypracoval 4. října 2007.

Je třeba zdůraznit, že mírové sjednocení Koreje znamená, pokud jde o PJCSK, nejen marginalizaci společenství PJCSK, ale také umožnění tvrdého potrestání zrádců Severokorejci.

Mírový proces a hospodářská spolupráce mezi Severem a Jihem vedly k oslabení politického a hospodářského postavení PJCSK.

PJCSK však nebyla nečinná. Bránila se. V roce 2008 se prezidentem Jižní Koreje stal Lee Mung-bak (2008-2013). Lee byl proslulý svými mazanými metodami zabíjení protivníků a obohacování komunity korupční kulturou PJCSK.

Přinutil Rho Moo-hyuna k sebevraždě prostřednictvím vykonstruovaného úplatkářského skandálu paní Rho.

Rhoova vize a duch však stále žijí a zůstávají zdrojem odvahy a odhodlání LNSK zbavit se zrádců.

Lee Mung-bak dále zpronevěřil miliardy dolarů prostřednictvím "projektu čtyř řek" a "diplomacie přírodních zdrojů".

Po Leeovi nastoupila Park Geun-hye, dcera generála Park Chung-hee (2013-2017), která neměla kvalifikaci pro vedení vlády. Byla však vybrána, aby obohatila PJCSK.

Historickou ironií však bylo, že jejich spoluúčast na obohacování PJCSK ukradenými penězi vedla k další ztrátě legitimity a důvěryhodnosti PJCSK.

Síla a důvěryhodnost PJCSK, která začala upadat v důsledku desetiletého vládnutí LNSK za Kim Dae-junga a Rho Moo-hyuna, tak byla dále poškozena korupcí a zneužíváním moci ze strany Lee Mung-baka a Park Geun-hye.

V roce 2017 pak přišel Moon Jae-in a stal se prezidentem po osmiměsíční Svíčkové revoluci, kterou v součtu provedlo 27 000 000 protestujících Jihokorejců!

Moon tvrdě zasáhl PJCSK prostřednictvím sociálních a ekonomických reforem, podpory PME spolu s bojem proti korupční kultuře PJCSK.

Zde mohu podotknout, že moc LNSK byla přičítána řadě masových protestních demonstrací, které vedly ke krachu prezidentů PJCSK a přístupu LNSK k moci.

Následuje seznam masových protestních demonstrací LNSK a potrestání šesti prezidentů PJCSK:

• 19. dubna 1960: Studentská revoluce donutila prezidenta Rhee Syngmana uprchnout poté, co byl obviněn z korupce a zneužití moci.
• 16. října 1979: protest BUMA, který vedl k zavraždění prezidenta Park Chung-hee za korupci a zneužití moci.
• 18. května 1980: Demokratické hnutí v Kwangdžu, které vedlo k uvěznění prezidentů Chun Doo-hwana a Rho Tae-wooa za velezradu (Chun), korupci a zneužití moci.
• 10. června 1987: Demokratické hnutí, které vedlo ke změně ústavy a vytvoření občanské vlády.
• 2016-2017: Svíčková revoluce, která vedla k uvěznění prezidentů Lee Myung-baka a Park Geun-hye za korupci, zneužití moci a neschopnost vládnout (Park).

Žádný ze šesti prezidentů PJCSK tedy neukončil své prezidentství se ctí.

To na jedné straně ukazuje, jak hluboce je PJCSK zkorumpovaná, a na druhé straně, jak tvrdě se LNSK brání a riskuje životy svých členů.

Právě to vyvolalo v PJCSK paniku a přimělo ji udělat vše pro to, aby si moc vzala zpět.

PJCSK hledala možného kandidáta na prezidenta, který by mohl obnovit moc, výsady a bohatství PJCSK. Vybrali si Yoon Suk-yeola.

Yoon nemá žádné z kvalit, aby se mohl stát prezidentem.

Na druhou stranu má jednu vlastnost, která je pro PJCSK užitečná - má chuť a prostředky zabíjet nepřátele PJCSK, kteří mohou ohrozit partikulární zájmy zkorumpované PJCSK.

Celý svůj profesní život jako prokurátor chytá, posílá do vězení nevinné lidi a dokonce likviduje celé rodiny těch, kteří jsou podezřelí, že jsou proti zájmům PJCSK.

I přes absenci prezidentských kvalit si PJCSK vybrala Yoona jako svého prezidentského kandidáta pro volby v roce 2022.

Po zvolení bylo hlavní prioritou Yoon Suk-yeola zničení LNSK na jedné straně a na straně druhé přežití PJCSK umožňující obnovení jejího bohatství a výsad. Za tímto účelem Yoon uplatnil následující opatření:

• Zničení stop po DPK uvězněním všech klíčových bývalých pomocníků vlády Moon Jae-ina.
• Zabíjení možných vůdců DPK prostřednictvím vykonstruovaných skandálů, obvykle sexuálních nebo úplatkářských.
• Mobilizace médií, prokuratury a policie k politické vraždě vůdce opoziční strany Lee Jae-myunga.
• Jmenování státních zástupců na většinu významných ministerských postů a postů náměstků ministrů s cílem vytvořit diktaturu státních zástupců.

Ve skutečnosti nyní Jižní Koreu řídí prokurátoři, kteří vůbec nevědí, jak řídit vládu.

• Zavedení extrémní formy neoliberálního ekonomického systému usnadněním zpronevěry veřejných prostředků ze strany PJCSK, obohacením a posílením moci Čebolů¹ a zabráněním vytváření pracovních míst prostřednictvím zabránění rozšiřování malých a středních podniků.

Yoon nasazuje všechny možné prostředky, aby LNSK zničil. Stále se však necítí bezpečně a hledá ochránce, kterými jsou Japonsko a USA.

Níže si ukážeme, jak se Yoon snaží zničit Jižní Koreu prostřednictvím nebezpečné a zločinné diplomacie ve spolupráci s Kišidou a Bidenem.

Yoonova protikorejská diplomacie

Diplomacie s Japonskem

Vztah mezi PJCSK a Japonskem byl vždy vztahem pána a sluhy. Ve skutečnosti je PJCSK od roku 1945 neokolonií Japonska v tom smyslu, že PJCSK prosazuje hospodářské, politické a ideologické zájmy Japonska a zájmy PJCSK na úkor zájmů LNSK.

Úžasné je toto. PJCSK se domnívá, že její osud závisí na osudu Japonska, protože PJCSK byla spoluviníkem válečných zločinů spáchaných v japonské koloniální éře (1910-1945).

PJCSK si myslí, že Korea je prodlouženou rukou Japonska. Může si dokonce přát připojení Koreje k Japonsku 2.0.

To může znít absurdně. Je to vůbec možné? Vždyť se to stalo již dříve v roce 1910 kvůli zrádci Lee Wan Yongovi. Mnozí si dokonce dnes myslí, že Yoon Suk-yeol je samotnou reinkarnací Lee Wan Yonga.

Yoonova diplomacie s Kišidou přinesla dva výsledky, které jsou pro Koreu katastrofální.

Jedním bylo ospravedlnění japonského kolonialismu a druhým prosazování japonských zájmů na úkor zájmů Koreje.

Ospravedlnění japonského kolonialismu

• Yoon podporuje japonské argumenty, že japonský kolonialismus byl pro Koreu prospěšný, že Korea byla anektována kvůli neschopnosti Korejců vládnout Koreji, že ke zločinu sexuálního zotročení 200 000 žen pro útěchu nikdy nedošlo, že k pracovnímu zotročení 800 000 korejských dělníků nikdy nedošlo.
• Yoon neprotestoval, když Kišida naznačil, že ostrov Dokdo/Takešima je japonským územím. Otázka ostrova Dokto/Takešima může vyvolat válku mezi Korejskou republikou a Japonskem.
• Japonsko nerado vyplácí odškodnění korejským dělníkům, kteří byli vykořisťováni japonskými firmami jako otroci. Nejvyšší soud Koreje nařídil provinilým japonským firmám odškodnění zaplatit. Japonské firmy odmítly zaplatit. Hloupý Yoon požádal korejské firmy, které nemají s pracovním otroctvím nic společného, aby odškodnění zaplatily.

Prosazování japonských zájmů na úkor zájmů Koreje

• Jihokorejský HDP na obyvatele rychle dohání japonský HDP na obyvatele. V roce 2004 činil japonský HDP na obyvatele (nominálně) 38 307 USD oproti 16 283 USD v Jižní Koreji. HDP na obyvatele v Korejské republice tak činil pouhých 43 % japonského HDP na obyvatele.

Nyní v roce 2023 činí japonský HDP na obyvatele 35 400 USD oproti 34 967 USD v případě Jižní Koreje. V roce 2023 tedy HDP na obyvatele v Jižní Koreji činí 96,5 % japonského HDP na obyvatele.

Srovnáme-li navíc HDP na obyvatele obou zemí (v paritě kupní síly), pak korejský HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) činí 56 693 USD oproti 51 800 USD v Japonsku. Jihokorejský HDP na obyvatele (PPP) je tedy o 9 % vyšší než japonský HDP na obyvatele (PPP). Mimochodem, PPP znamená paritu kupní síly.

• Yoon použil všechna možná opatření, aby snížil růst HDP Korejské republiky a aby korejská ekonomika přestala být konkurenceschopná japonské ekonomice.
• Yoon přijal extrémní formu neoliberální hospodářské politiky, která zvýhodňuje velké korporace na úkor blahobytu obyvatelstva. Tato politika vede k poklesu růstu HDP v důsledku klesající domácí poptávky, která je důsledkem pokřiveného rozdělování příjmů ve prospěch PJCSK a Japonska, kterému se nelíbí rychlý růst HDP Korejské republiky.
• Japonsku se nelíbí konkurenceschopnost jihokorejských malých a středních podniků, které dodávají chemické výrobky potřebné pro výrobu polovodičů. Yoon proto snížil dotace obvykle poskytované korejským malým a středním podnikům a přivedl do Jižní Koreje japonské malé a střední podniky.
• Yoonovi příliš nevadí klesající korejský vývoz do Číny, který lze přičíst tomu, že se Korejská republika připojila k americkému válečnému táboru připravujícímu válku proti Číně. Důvodem je, že Japonsko zaplní toto obchodní vakuum, které Jižní Korea zanechala po čínském odchodu.

Yoonova diplomacie s Bidenem 

Yoonova diplomacie s Bidenem vyústila ve faktické trojstranné vojenské spojenectví.

Ve společném prohlášení se uvádí: „Pokud je napadena jedna členská země, je to považováno za útok na všechny tři země." [Není to „zkopírování a vložení“ článku 5 Atlantické smlouvy] Ve skutečnosti to znamená trojstrannou vojenskou alianci.

Vojenská aliance bude navíc institucionalizována. To znamená, že i když se v zemích změní vláda, aliance se bude snažit udržet všechny možné prostředky, včetně s největší pravděpodobností kybernetické manipulace s výsledky voleb a dokonce i tajné operace s cílem zničit vládu, která se snaží rozbít vojenskou alianci.

V trojstranné vojenské alianci bude celou strategii aliance určovat Washington; Japonská armáda bude mít za úkol polní velení; Jihokorejská armáda udělá všechny špinavé práce.

Trojstranná vojenská aliance je Washingtonem více než vítána.

Je to už dávno, co Washington hovořil o tom, že trojstranná vojenská aliance bude potřebná k zachování jeho globální hegemonie a k odstranění těch zemí, které mohou zpochybnit americkou hegemonii, jako je Čína a Rusko.

Pravda, Washington má AUKUS a QUAD. Ale AUKUS není dostatečně silný. Velká Británie je daleko od Asie, Austrálie je malá vojenská velmoc. QUAD není spolehlivý, protože Indie není jistým vojenským spojencem.

Proto je Washington více než šťastný, že má armádu ROK (Armáda Korejské republiky) ve svém válečném táboře. Pamatujte, že armáda ROK² měla v roce 2021 - 500 000 řadových vojáků a 3 100 000 záloh poskytujících silnou vojenskou sílu.

Armáda ROK je nyní 6. nejsilnější armádou na světě v palebné síle. Japonská armáda je 8. nejsilnější armádou. 

Země, která ze tří summitů získala nejvíce, je jistě Washington. Jsem si jist, že americká proválečná komunita (APWC) je velmi šťastná, protože trojstranná vojenská aliance zvyšuje pravděpodobnost střelby do sudu střelného prachu čínsko-americké války.

Rozpočet na obranu proto výrazně vzroste. Díky tomu bude APWC bohatší.

To však sníží zdroje potřebné k řešení vnitřních problémů, včetně chátrající infrastruktury, prohlubování rozdílů v příjmech, pouličního násilí, nezaměstnaných, bezdomovců.

Dopad Yoonovy protikorejské diplomacie

Dopady Yoonovy diplomacie lze rozdělit do dvou skupin: ekonomické dopady a bezpečnostní dopady.

Ekonomické dopady

Jihokorejská ekonomika klesá od roku 2022, kdy se moci ujal Yoon Suk-yeol. Tempo růstu HDP se neustále upravuje směrem dolů a prognóza pro rok 2023 není zdaleka na úrovni 1,0 %, dokonce je nižší než tempo růstu japonského HDP (2 %).

Zpomalení růstu HDP je způsobeno několika faktory: Pro-japonskou hospodářskou politikou a zbrojením obchodu.

Pro-PJCSK hospodářská politika - Yoonova hospodářská politika byla navržena tak, aby maximalizovala bohatství PJCSK na úkor příjmů běžných Jihokorejců. Yoon snížil daň z příjmu právnických osob, zvýšil dotace velkým korporacím, omezil dotace malým a středním podnikům a snížil výdaje na sociální zabezpečení. To vedlo k poklesu domácí poptávky, který vybízí ke zpomalení růstu HDP.

Projaponská hospodářská politika: Cílem Yoonovy projaponské hospodářské politiky je zvýšit závislost ekonomiky Korejské republiky na japonské ekonomice. Za tímto účelem začal Yoon odrazovat od domácí výroby hlavních meziproduktů s vysokou přidanou hodnotou potřebných pro výrobu high-tech zboží včetně polovodičů.

Politika vyzbrojení obchodu a investic: V rámci systému vojenského spojenectví se obchod stává vysoce strategickým a selektivním, určovaným Washingtonem. Korejská republika již nemá volnost při výběru obchodních partnerů a výběru obchodního zboží.

Stejně tak mezinárodní investice se stávají strategickými a selektivními a jsou určovány Washingtonem. Korejské společnosti již nemají volnost při výběru odcházejících a přicházejících investičních zemí a investičních oblastí.

Kombinace výše uvedených tří skupin politik může vést k dlouhodobé stagnaci jihokorejského hospodářství.

Bezpečnostní dopady 

Bezpečnostní dopady třístranné vojenské aliance zahrnují tyto aspekty:

• Rychlý nárůst počtu nepřátel a ztráta mezinárodních trhů Korejské republiky,
• Ztráta důvěryhodnosti zahraničních vztahů Jižní Koreje,
• Rostoucí nebezpečí korejské války 2.0,
• Nebezpečí vytvoření trojstranné vojenské aliance mezi Severní Koreou, Čínou a Ruskem,
• Rostoucí nebezpečí japonské svaté války 2.0.

Rostoucí počet nepřátel a ztráta mezinárodních trhů Korejské republiky: Jižní Korea zatím nemá žádné nepřátele. Je pravda, že Severní Korea je považována za nepřítele, ale většina Jihokorejců považuje Severokorejce za bratry a sestry. PJCSK a USA považují Severní Koreu za nepřítele buď kvůli udržení moci, nebo kvůli prodeji zbraní.

Vstupem Korejské republiky do trojstranné vojenské aliance se všichni američtí nepřátelé a všichni japonští nepřátelé stali nepřáteli Jižní Koreje, samozřejmě včetně Číny, Ruska a Severní Koreje, nemluvě o amerických nepřátelích na Blízkém východě, v Africe a Jižní Americe.

Je prostě hrozné si představit dopad těchto nepřátel na obchod Korejské republiky. Pamatujte si toto. V Jižní Koreji představuje obousměrný obchod až 100 % jejího HDP.

Ztráta důvěryhodnosti zahraničních vztahů Jižní Koreje: Za vlády prezidenta Moon Jae-ina (2017-2022) získaly zahraniční vztahy Jižní Koreje důvěryhodnost a respekt po celém světě díky tomu, že zásahy Washingtonu byly relativně slabé. Prezident Moon měl odvahu a moudrost rozvíjet samostatnější zahraniční vztahy. Ale v rámci trojstranné vojenské aliance se autonomní zahraniční vztahy Soulu stávají mnohem obtížnějšími.

Zvyšuje se nebezpečí korejské války 2.0: Trojstranná vojenská aliance zvyšuje nebezpečí druhé korejské války. Od chvíle, kdy se Yoon ujal moci, provokuje Severní Koreu slovy i činy. Kromě rozšiřování rozsahu vojenských cvičení mezi Korejskou republikou, USA a Japonskem zmínil svůj záměr podniknout preventivní útok.

Severní Korea je rozzlobená a zvyšuje četnost a ničivou sílu raketových testů. Kim Jo-jong, druhý nejvyšší velitel v Severní Koreji, o Yoon Suk-yeolovi prohlásil: "Nemám ho rád jako člověka."

Děsí ho možnost, že Yoon provokuje Severní Koreu vojenským útokem malého rozsahu, aby zvýšil svou klesající podporu, protože dobře ví, že to může vést ke korejské válce 2.0.

Nebezpečí vytvoření trojstranné vojenské aliance mezi Severní Koreou, Čínou a Ruskem (NKCR): Japonsko-korejsko-americká vojenská aliance (JKORUS) může urychlit vytvoření NKCR, což může vést k vyloučení Jižní Koreje z euroasijského hospodářského bloku.

Budoucnost ekonomiky Korejské republiky bude záviset na jejím začlenění do euroasijského hospodářského bloku, nikoliv do indicko-pacifického hospodářského bloku. Proto může být JKORUS osudným faktorem dlouhodobé stagnace ekonomiky Korejské republiky.

Rostoucí nebezpečí japonské Svaté války 2.0: Existuje několik známek toho, že ambice Japonska ovládnout Asii a obnovit Velkou asijskou sféru prosperity (GACPS) jsou reálné.

• Yoonova obhajoba japonského kolonialismu: "Japonský kolonialismus byl pro Koreu prospěšný, nikdy nedošlo ke zločinu s "utěšitelkami", nikdy nedošlo k zotročení korejských dělníků."
• Japonskou elitní skupinu tvoří potomci elitní skupiny bývalého císařského Japonska, která vládla Asii. Tuto skupinu reprezentuje Liberálnědemokratická strana (LDP) vedená linií politických a obchodních vůdců Kiši Nobuske-Šinzó Abe, kterou nazývám skupinou Neo-Meiji-Reformace (NMRG).
• Existence mocného pro-válečného think tanku: Japonská konference.
• Vytvoření proválečného společenského klimatu: návrat Šintoismu a Bušidó.
• Přetrvávající japonský komplex rasové nadřazenosti elitní skupiny nad Korejci a Číňany a misionářské přesvědčení o osvícení Asiatů.

Japonský komplex rasové nadřazenosti a poslání ovládnout Koreu a Čínu má svůj původ ve slavném projevu Fukizawy Jukičiho, zakladatele univerzity Keio, "Good-by Asia" z roku 1885.

• Vytrvalá kampaň za změnu článku 9 mírové ústavy z roku 1948.
• Zákon z roku 2015 umožňující Japonsku vstoupit do války na pomoc spojenci.
• Plán zdvojnásobení japonského obranného rozpočtu během pěti let.
• Třístranná vojenská aliance umožňující Japoncům najít záminku k zásahu do korejského vojenského konfliktu.
• Třístranná vojenská aliance umožňující Japonsku využít armádu Korejské republiky při dobývání Asie Japonskem.
• Možnost existence Dohody Biden-Kišida z roku 2023 podobné dohodě Katsura-Taft z roku 1905 umožňující Japonsku anektovat Koreu a umožňující USA kolonizovat Filipíny.

V Jižní Koreji již tvůrci veřejného mínění hovoří o obnovení japonské koloniální vlády v Soulu.

V současné době panuje všeobecné přesvědčení, že Yoon chce obnovit japonský kolonialismus v Koreji, aby ochránil sebe a PJCSK, aby se on sám a členové PJCSK mohli cítit bezpečně a užívat si bohatství ukradeného Korejcům stejně jako Lee wan Wong a jeho gang za japonské koloniální vlády v Koreji v letech 1910-1945.

Závěr

Můj první závěr je, že k tragickému a katastrofálnímu zničení země (Jižní Koreje) došlo v důsledku volby špatného vůdce, jehož jednání slouží pouze k ochraně nakradeného bohatství a moci pro PJCSK. Tím špatným vůdcem je současný jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol.

Yoon neví nic o ekonomice, politice a diplomacii. Celý svůj profesní život strávil zatýkáním a vězněním těch, kteří kritizovali zkorumpovanou kulturu PJCSK.

Jeho politická rozhodnutí jsou ovlivněna Šamanem. Jeho tchyně je ve vězení za podvody, úplatky, vydírání a další zločiny. Jeho manželka se dopustila tolika trestných činů, že si zaslouží velmi dlouhé vězení. Díky zkorumpovaným státním zástupcům je však stále na svobodě.

Yoon je psychopat a naprosto zbožňuje mocné. Biden je silný, Japonsko je silné. Proto uctívá Bidena a Kišidu.

Dovolte mi to zopakovat. Yoon je zbabělec, který se bojí Korejců a hledá útočiště v Koreji ovládané Japonskem. Jinými slovy, přeje si návrat japonské koloniální moci do Koreje, v níž se může cítit bezpečně a v níž může Korejce vykořisťovat, aby se stal bohatším, mocnějším a pohodlnějším, stejně jako to udělal Lee Wan-yong , zrádce, v roce 1910.

Můj druhý závěr se týká Kišidy a Bidena. Tito dva vůdci vědí, kdo a co je Yoon zač, a přesto ho zlákali k podpisu prokleté trojstranné vojenské aliance.

Jen by mě zajímalo, jak daleko mohou Biden a Kišida zajít ve využívání hloupého a zbabělého Yoona ke zničení Jižní Koreje.

Kromě toho je Jižní Korea spojencem Japonska a USA. Je etické takto zacházet se spojencem?

Můj třetí závěr se týká antihumánního chování Bidena a Kišidy.

Biden je posedlý myšlenkou zničení Asie v čele s Čínou.

Kišida je poblouzněn imperialistickým snem o opětovném dobytí Koreje a Asie.

Smutné je, že Bidenova posedlost a Kišidův sen povedou ke globální válce mezi Východem a Západem, v níž nikdo nebude vítězem.

Urychlí to konec lidstva, který už začal kvůli lidské chamtivosti, věčným válkám a divokému a iracionálnímu zacházení člověka s přírodou.

Doufám, že se vedení v Jižní Koreji brzy změní, aby se nebezpečné vojenské spojenectví podařilo rozbít. Masové hnutí za Yoonův impeachment nabírá na síle. Šťastnou cestu k boji za impeachment!

1. Čebol (Cheabol) je "bohatá rodina" nebo "finanční klika". Čebol se často skládá z několika diverzifikovaných poboček, které ovládá jedna osoba nebo skupina. Do této definice spadá několik desítek velkých jihokorejských firemních skupin ovládaných rodinou. Termín se poprvé objevil v anglickém textu v roce 1972.
2. ROK je Armáda Korejské republiky, známá také jako Jihokorejská armáda. Jedná se o armádu odpovědnou za pozemní válku. Je největší z vojenských složek ozbrojených sil Korejské republiky, k roku 2022 měla 365 000 příslušníků. Tato velikost je udržována prostřednictvím branné povinnosti; všichni práceschopní jihokorejští muži musí ve věku od 18 do 35 let absolvovat vojenskou službu (18 měsíců pro armádu, pomocnou policii a námořní pěchotu, 20 měsíců pro námořnictvo a odvedené hasiče, 21 měsíců pro letectvo a sociální službu a 36 měsíců pro alternativní službu).

*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu a zvažte přispění na provoz našeho webu.