Oficiální politikou Bílého domu je “bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince”

Ruská invaze na Ukrajinu se vleče a její konec je v nedohlednu. Boje se téměř zastavily a tisíce životů byly vyměněny za kilometry území. Tato situace potěšila politický establishment ve Washingtonu, který považuje vržení statisíců ukrajinských vojáků do mlýnku na maso za ekonomicky efektivní metodu oslabení Ruska.

V posledních 18 měsících se politika Bílého domu stala jasnou: poskytnout Ukrajině právě tolik zbraní a peněz, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nevyjednával s Ruskem.

Před válkou a během prvních dvou měsíců po ruské invazi měly Washington a Kyjev čtyři příležitosti vyjednávat s Moskvou a ukončit válku za podmínek, které by dnes byly považovány za příznivé pro Ukrajinu. Při každé příležitosti Bílý dům odmítl zahájit s Moskvou smysluplnou diplomacii a vyzval Kyjev, aby následoval Washington.

Po dvou měsících konfliktu deník The Washington Post otevřeně informoval, že Washington a jeho západní spojenci dávají přednost válce před mírem na Ukrajině.

"Dokonce i ukrajinský slib, že nevstoupí do NATO, by mohl některé sousedy znepokojovat," uvedl list. "To vede k nepříjemné realitě: Pro některé členy NATO je lepší, aby Ukrajinci dál bojovali a umírali, než aby dosáhli míru, který by přišel příliš brzy nebo za příliš vysokou cenu pro Kyjev a zbytek Evropy."

Úředník administrativy Joe Bidena Derek Chollett, izraelský premiér Naftali Bennett, ukrajinská Pravda a turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglul nezávisle na sobě potvrdili, že Bílý dům byl překážkou smysluplných mírových rozhovorů, které mohly válce zabránit nebo ji rychle ukončit.

V dubnu 2022 odcestoval na Ukrajinu tehdejší britský premiér Boris Johnson a předal Zelenskému vzkaz od NATO; i když je Kyjev připraven uzavřít s Moskvou dohodu, Západ nikoli. Zároveň představitelé zemí NATO oznámili, že Kyjevu poskytnou "nové a těžší" zbraně. Ten měsíc Washington schválí transfer zbraní na Ukrajinu v hodnotě přes 1,6 miliardy dolarů.

Ve vyčerpávajících dnech od ukončení rozhovorů v březnu 2022 Západ vrhl na ukrajinské bojiště zbraně za desítky miliard. Stejně jako ukrajinské brance vycvičené NATO, i tyto zbraně potkal osud během několika dnů nebo hodin poté, co se dostaly na frontu.

Po celou dobu války Kyjev usiloval o rakety dlouhého doletu, moderní letadla a tanky a představitelé Washingtonu opakovali heslo, že Ukrajina dostane všechny "zbraně, které potřebuje", aby válku vyhrála.

Washington se tedy zapojil do postupné eskalace dodávek zbraní na Ukrajinu. Bidenova administrativa zajistila, aby Kyjev měl dostatek zbraní k dalšímu boji, a zároveň omezila zbraně, které na Ukrajinu posílá, ve snaze nevyprovokovat přímou válku s Ruskem.

Příliv zbraní pravděpodobně pomohl ukrajinským silám zastavit ruský postup a dokonce získat zpět některá území. Západ tvrdí, že podporuje Kyjevem deklarované cíle, včetně znovudobytí celého ukrajinského území, ale zároveň odmítá poskytnout ukrajinským silám sofistikované zbraně, aby mohly znovu dobýt poloostrov Krym.

Vláda Joea Bidena, která líčí ruského prezidenta Vladimira Putina jako nového Hitlera, a která tvrdí, že jakýkoli ukrajinský územní ústupek by znamenal zničení "mezinárodního světového řádu", dostala Bílý dům do dvou paradoxů, kterým nemůže uniknout.

První hádanka, před kterou Západ stojí, spočívá v tom, že Kyjev tvrdí, že válka může skončit pouze poté, co znovu získá Ukrajinu včetně Krymu. Kreml, který si Krym znovu připojil v roce 2014, tvrdí, že poloostrov je součástí Ruska a bude bráněn s plným vojenským potenciálem Moskvy.

Biden tak stojí před možností vyprovokovat jaderný konflikt s Ruskem kvůli kontrole poloostrova Krym, nebo říci Zelenskému, aby vyjednával s "Hitlerem" a učinil územní ústupky.

Druhým paradoxem je, kdy, pokud vůbec, s Putinem jednat. V květnu deník The New York Times napsal, že debata v Bílém domě se stala amorfní a paradoxní. "Debata ve Washingtonu o možných mírových rozhovorech je amorfní a paradoxní. Existují dokonce konkurenční argumenty založené na stejném hypotetickém výsledku," uvedly Timesy. "Pokud Ukrajina dosáhne významných úspěchů, může to znamenat, že nastal čas na rozhovory, říkají někteří představitelé - nebo to může znamenat, že by Ukrajina měla diplomacii odsunout na vedlejší kolej a pokračovat v boji."

Zdá se, že Bílý dům se rozhodl, že nejlepší variantou je status quo, nechat boje pokračovat, aniž by bylo umožněno jedné ze stran zvítězit. To vyžadovalo, aby Washington důsledně poskytoval Kyjevu stále sofistikovanější vojenské vybavení, aniž by vyprovokoval Rusko k přímému konfliktu s NATO.

Probíhající protiofenzíva tento bod dokonale ilustruje. Poté, co se kyjevská podzimní protiofenzíva zastavila a počet mrtvých vzrostl, potřeboval Washington z Ukrajiny pozitivní zprávy a začal mluvit o jarní protiofenzívě.

Západní představitelé několik měsíců veřejně prodávali myšlenku, že ukrajinské síly mohou znovu dobýt další kus území. Ukrajinští a američtí představitelé však v soukromí přiznávali, že Ukrajina nemá k dispozici vojáky ani vojenské prostředky potřebné k překonání opevněné ruské obrany.

Přesto Washington považoval úspěšnou protiofenzívu za politicky nezbytnou, aby americká veřejnost nadále podporovala posílání miliardové pomoci Ukrajině. Kyjev tedy ustoupil požadavkům Washingtonu a vyslal statisíce špatně vycvičených vojáků do silně zaminovaných ruských obranných linií.

Jak v nedávném článku vysvětlil podplukovník americké armády ve výslužbě Daniel Davis, smrt tisíců ukrajinských vojáků, kteří byli zbytečně do medvědí tlamy vehnáni, bylo možné předvídat

"Ukrajina také trpí chronickým nedostatkem kapacit protivzdušné obrany, nedostatečným počtem houfnic a dělostřeleckých granátů, nedostatečnými systémy elektronického boje, nedostatkem raket a možná nejzásadnějším problémem je sotva 25 % potřebných odminovacích kapacit." V časopise 19FortyFive napsal: "Když tedy Ukrajina 5. června zahájila ofenzivu na široké frontě, nemělo nikoho v Kyjevě, Washingtonu ani Bruselu překvapit, že narazila na ruskou bzučící pilu."

V dubnu 2022 ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Washington se rozhodl vést zástupnou válku, aby "oslabil" Rusko. Od té doby několik představitelů administrativy a volených zástupců opakovaně tvrdilo, že válka byla pro Ameriku přínosem. Minulý týden vyzval vůdce senátní menšiny Mitch McConnell (R-KY) k větší pomoci Ukrajině a vysvětlil, jak to posiluje Ameriku, zatímco prý "ve válce nezemřel žádný Američan."

Steven Moore, vlivný republikánský politik, uvedl, že ho vedení strany požádalo, aby přesvědčil frakci, že pomoc Ukrajině je klíčová.

"Pokud jste fiskální konzervativec, víte, že se jedná o skvělé využití peněz daňových poplatníků. A nemusel při tom zemřít ani jeden americký voják," argumentoval Moore před shromážděním GOP.

Téměř všude se mlčí o rostoucím počtu mrtvých ukrajinských vojáků. Během bitvy v Artěmovsku (Bachmutu) američtí kontraktoři (žoldáci, dříve oficiální vojáci USA), vojáci bojující za Kyjev uvedli, že noví vojáci umírají během několika hodin po dosažení frontové linie. Ukrajinský občan nedávno deníku The Washington Post řekl, že většina vojáků z jeho města umírá do dvou až tří dnů po příchodu na bojiště.

Obrovské ztráty a minimální zisky otupily morálku Ukrajinců. Na počátku války byla náborová střediska přeplněna. Kyjev se však nyní spoléhá na všeobecnou mobilizaci téměř všech mužů, aby naplnil své řady.

Branný program vytvořil mor korupce, protože mnoho mladých mužů - v naději, že se vyhnou zabíjení a zabití, či zmrzačení ve válce - platilo úplatky úředníkům za zdravotní výjimky a nelegální přepravu ze země. Korupce byla tak rozšířená, že se Zelenský rozhodl propustit vedoucí všech místních náborových středisek a vznesl obvinění proti desítkám úředníků.

Na počátku roku 2022 měla Ukrajina snad 33 milionů obyvatel. Dnes čtvrtina obyvatel této již tak ztenčené země uprchla do Evropské unie a další čtvrtina se nachází v nyní ruských oblastech nebo pobývá jako noví migranti v samotné Ruské federaci. Ukrajina je s 20 miliony obyvatel o něco větší než Nizozemsko a o něco menší než Tchaj-wan." A pokračuje: "Přesto se ukrajinské vojenské ztráty v poměru k počtu obyvatel po více než 500 dnech války blíží těm, které utrpělo Německo v první světové válce za více než 1 500 dní. To je katastrofální míra úbytku..., která může zlomit armádu i národ.

*
Poznámka pro čtenáře: Klikněte prosím na tlačítka pro sdílení výše. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a přihlaste se k odběru našeho kanálu Český List na Telegramu. Neváhejte přeposílat a široce sdílet články Českého Listu.